O založení Benátek v roce 421 existují pochybnosti, připouští historička

24. červenec 2021

Laguny, romantické plavby na gondolách a nádherné masky během karnevalu – taková je asi naše nejčastější představa o italských Benátkách. Během své dlouhé historie však byly především námořní, vojenskou a obchodní mocností, která ovládala východní Středomoří. Od jejich založení nás dělí 16 století, ale je tomu opravdu tak? 

Účinkují: historičky Eva Doležalová a Marie Buňatové z Historického ústavu AV ČR, Roman Zavoral z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy
Připravila: Milena Štráfeldová
Premiéra: 20. 3. 2021

Raný středověk, ve kterém Benátky vznikly, je dobou přibližnosti. Historici se mohou opřít jen o pár dat. Víme, kdy zemřeli slavní panovníci. Kdy došlo k bitvám, které změnily podobu tehdejší Evropy, nebo kdy se konaly velké církevní koncily.

Vše ostatní se ztrácí ve zmatcích stěhování národů, vpádu barbarů do antické civilizace, plenění, vraždění a zániku vyspělé starořímské kultury. Přesto je tu jedno datum, které známe zcela přesně: den založení Benátek!

Benátky

„Benátští dějepisci tvrdili, že město založil v poledne dne 25. března 421 chudý rybář Giovanni Bono neboli Jan Dobrý. Tato teorie má své výhody: právě na toto období připadá jarní rovnodennost, svátek Zvěstování Panny Marie a údajně i založení Říma. Tato trojnásobná shoda zní příliš pěkně, než aby to byla pravda,“ uvádí však ve své proslulé knize Benátky britský spisovatel Peter Ackroyd.

Skutečný počátek Benátek je tak třeba hledat později, až v 6. a 7. století.
Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd ČR

Podle Evy Doležalové z Historického ústavu Akademie věd ČR je tato pověst stejně blízká historické pravdě, jako legenda o Libušině proroctví o založení Prahy. Skutečný počátek Benátek je tak třeba hledat později, až v 6. a 7. století.

Tehdy z původní osady v bažinaté Laguně postupně rostlo bohaté a sebevědomé město v čele s dóžetem. Ten první byl zvolen v roce 697. Po něm jich následovalo dalších 120. Samostatná Benátská republika, La Serenissima Repubblica di Venezia, přitom dlouho zůstávala pod silným vlivem Byzance.

Město v Laguně založili uprchlíci před barbary

V době svého vzniku nebyly Benátky ničím jiným než močálem, kde mohli hnízdit leda vodní ptáci. Proč se tedy předkové dnešních Benátčanů Venetové stěhují právě sem?

Odpověď je třeba hledat v bouřlivě době stěhování národů. Jde přitom o dlouhé a velmi složité období, kdy se zejména východní a střední Evropa stala místem nepřetržitých srážek různých kmenů a etnik. Toto období podle historiků trvalo dlouhá staletí a nakonec vedlo k pádu Římské říše a zániku antického světa. Ten se nájezdům a tlaku Gótů, Vandalů, Hunů, Langobardů či Avarů zkrátka nedokázal ubránit.

Benátky

Obyvatelé území, na která barbaři útočili, se často zachraňovali útěkem. A to byl i případ uprchlíků, kteří se usadili v benátské Laguně. Vybudovat ovšem město v močálech nebylo nijak snadné. Vyplývá to například z dopisu o životě ostrovanů, který v roce 523 napsal ostrogótský legát Cassiodorus:  

„Žijí jako mořští ptáci a domovy mají na vodní hladině rozptýlené jako Kykladské ostrovy. Pevnost země, na níž spočívají, zajišťují jen vrbové pruty a hatě, přes tak chatrnou ochranu neváhají vzdorovat divokému moři. Není mezi nimi rozdíl mezi bohatými a chudými, jedí totéž a všechny jejich domy se podobají jeden druhému jako vejce vejci.“

Benátčané prodávali sůl, koření i vzácné látky

Od počátku se Benátčané osvědčili jako zdatní obchodníci. Vysoušením mořské vody získávali sůl, toto zlato středověku, které bylo nezbytné ke konzervování potravin. Prodávali i včelí vosk, sýry nebo jantar. Postupně ale expandovali v celém východním Středomoří, ovládli tamní pobřeží i ostrovy a zapojili se do dálkového obchodu.

Benátky, Řím

Podle historika Romana Zaorala z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Benátčané přepravovali zboží od Azovského moře na východě až do Barcelony nebo Londýna na západě.

Prodávali především koření a vzácné orientální látky. Doklady tohoto obchodu nalezli archeologové i na Pražském hradě. Z Čech se naopak do Benátek, zejména za vlády Přemysla Otakara II. vozilo stříbro, ze kterého se razily benátské mince.

Kromě koření a vzácných látek obchodovali podle Marie Buňatové z Historického ústavu AV ČR Benátčané i s dalším zbožím. Z Asie dováželi hedvábí či porcelán, z oblasti dnešního Turecka barviva a koberce či ze Sýrie sklo. Sami se však postupně naučili toto zboží i vyrábět. Příkladem je hedvábnictví nebo vznik proslulých sklářských dílen na ostrově Murano.

Benátčané obchodovali i s otroky       

„Komoditou“, která Benátčanům přinášela velké zisky, byli ovšem otroci. A „zboží“ se sem dostávalo i z Prahy, kde se rovněž s otroky čile obchodovalo. Svědčí o tom zápis židovského obchodníka Ibráhíma ibn Jákúba z 10. století.

Zlaté pravidlo návštěvy Benátek: jezte tam, kde jedí Benátčané.

Trh s otroky se však neomezoval jen na raný středověk. Francouzský historik Bernard Doumerc ve své knize Benátky a jejich impérium ve Středomoří v 9. až 15. století píše:

„Ve středověku nabývá otrokářství ve středomořských přístavech stěží uvěřitelných rozměrů a Benátky rozhodně nepředstavují výjimku. Postupně se ustalují odběratelské trasy směřující na západ, na Mallorcu a dále do Katalánska. V přístavech tam vítají velké koráby s houfy otroků na palubě, natěsnaných mezi bednami a žoky nejrůznějšího zboží, na jedné lodi 164, na jiné sto těl původem z ruských stepí nebo z Kavkazu. Údaje z konce 14. století podle notářských záznamů svědčí o přepravě 292 otroků, z toho 233 žen, do Benátek během devíti let.“

Základem úspěchu Benátčanů bylo loďstvo

Z Benátek by se sotva mohla stát taková obchodní mocnost, kdyby neměly své loďstvo. A především slavný Arsenal, tedy loděnici a doky spojené s přístavem, kde se lodě stavěly i opravovaly.

Arsenal byl založen roku 1104 a postupně se rozrostl na největší „průmyslový“ areál středověké Evropy. Jen plachty tu prý nepřetržitě šilo na 400 žen. Arsenal byl však i základnou benátské válečné flotily. Skladovala se tu výzbroj pro 50 tisíc mužů a také 800 děl.

Přeplněné kanály v centru Benátek.

Benátské lodě kromě obchodu a vojenských výpadů například proti pirátům sloužily i k přepravě středověkých křižáků či poutníků do Svaté země.

Právě přes Benátky do Palestiny mířili i poutníci a cestovatelé z Čech, například Martin Kabátník, Jan Hasištejnský z Lobkovic nebo Heřman Černín z Chudenic.

To už je ovšem doba pozdního středověku a renesance, kdy význam Benátek začal postupně upadat. Napříště Benátky místo obchodu a námořních plavidel proslaví jejich malířská škola v čele s Tizianem, skladatel Antonio Vivaldi nebo kavalír Giacomo Casanova.

Poslechněte si celý pořad Mileny Štráfeldové v audiozáznamu.

autor: Milena Štráfeldová
Spustit audio

Související