O Unii Češi moc nevědí, ale nelíbí se jim. Na fakta nehledí, říká eurokomisařka Jourová

19. květen 2017
Věra Jourová, vláda

Dosavadní výsledky programu na přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie nepůsobí jako naplnění záměru. Maďarsko a Polsko nepřijaly nikoho, Česká republika dvanáct lidí. Evropský komisař pro vnitro Dimitris Avralopulos hrozí zemím, které odmítají přijímat migranty v počtech dohodnutých podle kvót, právními kroky. „Pokud Rada tuto cestu schválila, pak je na zemích, aby to respektovaly a plnily,” řekla eurokomisařka Věra Jourová v Interview Plus.

Z pohledu Evropské komise relokační program uprchlíků nefunguje. „Je to už starý návrh. Členské země nejsou ochotné migranty vůbec brát, nebo jen v malých počtech. Od začátku jsem říkala, že kvóta nemůže a nebude fungovat. Tímto je dáno, že mám pochopení i pro argumenty členských zemí, které migranty neberou,” říká eurokomisařka.

Solidarita ano, ale


Myslím si, že by solidarita vůči lidem, kteří přicházejí z válečných zón, určitě měla být. Mohla by ale být vyjádřena i jiným způsobem než komplikovaným převážením lidí z bodu A do bodu B. Věra Jourová

„Ti lidé chtějí do Švédska nebo Německa, chtějí se připojit ke své komunitě. Nepůjdou do zemí, kde nikoho nemají, neznají tamní kulturu ani jazyk. Budou odcházet zpátky a bude to spíš zdroj problémů než dlouhodobě udržitelné řešení. Kvóta jako taková způsobila velký rozkol mezi státy, poměr cena výkon toho řešení je nakonec velmi nepříznivý,” myslí si Jourová.

Podle Jourové kolektivním názorem Evropské komise zůstává, že by členské státy měly vyjádřit solidaritu tím, že přijmou část uprchlíků. „Myslím si, že by ta solidarita vůči lidem, kteří přicházejí z válečných zón, určitě měla být. Mohla by ale být vyjádřena i jiným způsobem, než komplikovaným převážením lidí z bodu A do bodu B,” říká.

Respektují, nebo riskují

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) řekl, že odmítá nátlak Evropské komise (více čtěte zde). „Nejde o žádnou novinku ani výhrůžku. Pokud jde o kvótu, která má přerozdělovat 160 tisíc lidí, tam byla Česká republika a pár dalších států přehlasována při jednání v Radě. Pokud Rada tuto cestu schválila, je na zemích, aby to respektovaly a plnily. Pokud dojde k podobné situaci, tak to země buď respektují, nebo riskují, že se dostanou do soudního sporu,” odpovídá Jourová.

Jaké právní kroky může Evropská komise podniknout? „Můžeme zahájit řízení pro neplnění odhlasovaného rozhodnutí v řešení migrační krize. Pokud to daná země nenapraví, může následovat soudní spor. Následky prohraného sporu neumím a nechci předjímat,” odpovídá eurokomisařka.

tisková konference, Ministerstvo vnitra

Nejen výhody

Podle Jourové vnímá Evropská komise, že je EU v posledních letech vnímaná stále hůř. „Přicházela jsem do Komise ze země, která byla v posledním průzkumu změřena jako nejvíce euroskeptická země. Lidé se mě často ptají, proč Češi Unii tak moc nechtějí, když jim tak prospívá, vezmeme-li si všechny ekonomické údaje, údaje o boji s korupcí nebo obrovské šance, které skýtá pro český export. Na to se velmi těžko hledá odpověď,” říká Jourová.

Za jednu z příčin negativních postojů vůči Unii považuje právě „uprchlické kvóty”. „Už při vstupu v roce 2004 jsem ale věděla, že členství bude nejen o výhodách, ale i o povinnostech. Unie nás ale nyní moc nezajímá, nic moc o ní nevíme, ale nelíbí se nám. Není to postoj založený na datech a faktech,” myslí si eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová.

Jaké reakce může v zemích jako Polsko a Maďarsko způsobit hrozba soudním sporem kvůli kvótám? Reflektuje Evropská unie brexit? Poslechněte si ze záznamu Interview Plus s eurokomisařkou Věrou Jourovou.