Ke srážkám migrujících ptáků s budovami přispívá i cvrlikání, zjistili ornitologové

Americká města, kde autoři studie kolize ptáků měřili, leží na frekventované ptačí trase ze severu na jih. Hlavní migrační tahy tam probíhají v noci a ráno pak leží u některých budov drobní pěvci, kteří noční přelet nezvládli.

Duhové peří měli ptáci už před 49 miliony let

• Upravit
• Smazat

Vědci prozkoumali peří 97 druhů moderních ptáků ze sbírky Kodaňského muzea s cílem zjistit původ jejich duhového zbarvení. Přišli na to, že dávní příslušníci dvou ptačích skupin, trogonů a svišťounů, měli duhová křídla už před desítkami milionů let.

Vědcům se podařilo nasbírat více než 70 tisíc záznamů nočních srážek ptáků z posledních nejméně 40 let. Zachytit se jim při tom podařilo 93 ptačích druhů. Nejvíc nárazů měly vlaštovky, pěnice a drozdi, nebo například i strnadci, podobní našemu vrabci.

Světlo a cvrliky

Světla ptákům vadí zřejmě hlavně proto, že zmatou jejich vnitřní kompas. „Ptáci se hodně orientují i podle slunce, vadí jim, když je najednou tam, kde to nečekají, silné světlo,“ vysvětluje ornitoložka Tereza Petrusková.

Připomíná, že cvrlikáním se ptáci udržují v hejnu pospolu, mnohdy i mezidruhově.  Zároveň ale tato komunikace dělá ptáky citlivějšími na světelný smog ve městě.

Drozd zpěvný|foto: Adolf Goebel

„Jeden začne vydávat zvuk více, ostatní mu odpovídají a právě pro tyto druhy to může být škodlivější, víc jich tam přiletí v jednu dobu,“ popisuje situaci vědkyně.

Noční predátoři

Ptáci mnohdy migrují v noci, protože mají šanci, že potkají méně predátorů. Na trase se domlouvají krátkým vysokofrekvenčním pískotem. „Kontaktní hlasy jsou vysoké a nenápadné, že je dobře slyší ptáci, ale jsou hodně špatně slyšitelné pro predátory,“ říká ornitoložka.

Predátory ptáků, kteří naráželi do budov v Chicagu a okolí, jsou převážně sokolovití dravci nebo jestřábi, ti ovšem loví většinou ve dne. „V noci loví samozřejmě sovy, ale ty až na výjimky neuloví letícího ptáka, sbírají je z větví,“ uvádí ornitolog Ondřej Sedláček. 

Při pronásledování kořisti přitom i predátoři riskují srážky s budovami: „Pro dravce je to skoro vždycky fatální, protože letí obrovskou rychlostí,“ doplňuje Sedláček.

Ultrafialové světlo

Srážky ptáků s budovami v Chicagu začal už v roce 1978 měřit ornitolog z chicagského muzea David Willard. Od roku 2002 vědcům z této oblasti pomáhá tato data sbírat a vyhodnocovat ptačí síť dobrovolníků.

Dobrá zpráva z Chicaga zní, že počet srážek ptáků se od počátků měření snížil o tři čtvrtiny. Důvod je jednoduchý: v budovách se začalo zhasínat.

Vědci našli geny dlouhověkosti papoušků

• Upravit
• Smazat

Vědci z Pensylvánie studovali dlouhověké mluvící papoušky. Inspiroval je zvláště jihoamerický papoušek amazoňan modročelý přezdívaný Mojžíš. Chtěli vědět, čím je dána jejich dlouhověkost a jak to souvisí s tím, že se tak dobře učí mluvit.

„Kromě spektra, které vidíme my, vidí ptáci i v ultrafialovém světle,“ připomíná ornitolog Ondřej Sedláček. Vědci proto podle něj navíc hledají takový typ světla pro městské budovy, který by ptákům nevadil.

Zrcadlení stromů

Srážky ptáků s budovami ve dne se podle ornitologů dají měřit jen těžko. „Spousta ptáků je zmatených, někam si sednou do křoví a ráno narazí do zastávky nebo je sežere kočka,“ líčí situaci ve městech ornitolog.

Ptákům vadí i veškeré skleněné, moderní budovy, ve kterých se zrcadlí stromy. Česká společnost ornitologická organizuje program zaměřený na ptačí nebezpečné zastávky a budovy: „Dobrovolníci je obcházejí a kontrolují, kolik tam bylo sražených ptáků, kteří si mysleli, že je za tím strom nebo les,“ dodává Tereza Petrusková.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které ornitologové Tereza Petrusková a Ondřej Sedláček a herec Kajetán Písařovic debatují také o ptačích sexy slabikách a signálu obsazeného hnízda.