O přiřazení asistenta pedagoga rozhodne ředitel, chtějí Motoristé. Oslabí tak poradny, obává se STAN

Jde revize inkluze, kterou představilo ministerstvo školství, správným směrem?

Miroslav Krejčí (za Motoristy): Změna, která je v současnosti představena ministerstvem školství, je krok správným směrem, ale určitě bych to nenazýval velkou revizí inkluze. Po volbách jsme si sedli v rámci současné koalice a dohodli jsme se na tom, jaké změny v inkluzi mají proběhnout. Asistenti pedagoga byli jeden malý dílek z dohody.

Čtěte také

Petr Šabata: I jednání o inkluzi ve školství napovídá, jak bude vypadat vláda Andreje Babiše

Jsem přesvědčen o tom, že stejně vnímala i SPD, že k velkým změnám dojde. Ale toto není ona. Velké změny by teprve měly přijít.

Jan Berki: Vzhledem k tomu, že parametrizace asistentů pedagoga navazuje na naši, tak ten směr považuji v zásadě za dobrý. V některých parametrech jsou případně rizika, ale základní idea je správná.

Na tom, že systém potřebuje revizi, jsme se shodli všichni. Ukázalo se, že speciální školství má svoje místo, ale nemyslím si, že by to mělo vést k tomu, že budeme zase děti se speciálními potřebami, ať už fyzickým nebo jiným handicapem, segregovat do speciálních škol. Cesta je spíše podpora speciálních tříd při běžných základních školách. Zrušení inkluze považuji za velmi špatný krok pro společnost.

Poskytnout adekvátní podporu

Vláda chce zásadně posílit kapacity jak speciálních škol, tak speciálních tříd a přesunout tam část dětí se speciálními potřebami. Je to tak?

Krejčí: Přesně tak, to je hlavní díl dohody z programového prohlášení vlády. To znamená rozšíření kapacit speciálních škol, přičemž preferovány budou speciální třídy v běžných školách, aby děti nebyly segregované do samostatných jiných subjektů a byly v prostředí, kde se vzdělávají standardní děti.

Čtěte také

Expertka: Inkluze vytváří soudržnou společnost. Poslat děti do speciálních škol by stálo miliardy

Do speciálních škol by měly chodit děti, které to potřebují proto, aby se mohly smysluplně vzdělávat. Zavedením inkluze před 12, 14 lety, bylo tak nešťastné, že začali trpět učitelé i běžně a více nadaní žáci ve třídách. Primárně je to z toho důvodu, že desítky procent dětí s lehkou mentální retardací chodí do běžných tříd, ačkoliv jim tam nejsou učitelé schopni poskytnout adekvátní podporu.

Berki: Přiznejme si, že společné vzdělávání je náročné. Otázkou je, jestli řešením toho, že nedostávají dostatečnou podporu, je to, že je vezmu a dám je někam jinam.

Zároveň ten, kdo dává odborné doporučení o tom, jestli je pro dítě vhodné vzdělávání v mainstreamu nebo to speciální, je pedagogicko-psychologická poradna. A nezapomínejme, že jedním z důležitých prvků společného vzdělávání je socializace, to, že jsou děti alespoň část dne pohromadě. Proto má být gros úpravy podpora speciálních tříd, nikoliv speciální škol. Ale předvolební rétorika taková nebyla.

Flexibilnější přidělování asistentů

Hlavní změna, kterou představil ministr školství Robert Plaga (ANO), je, že by odpovědnost za přidělování asistentů pedagoga ve třídách měla být nově na ředitelích, nikoli na pedagogicko-psychologických poradnách.

Krejčí: Hlavní slovo by měl mít ředitel školy, protože ten je schopen říct, jestli je dítěti schopen poskytnout adekvátní formu vzdělávání, nebo ne. Samozřejmě, že by měl být kladen důraz primárně na doporučení poradny. Školský systém by se měl snažit udělat všechno proto, aby splnil to, co poradna napsala. Ale v případě, že to ředitel není schopen splnit, musíme přijmout jiné opatření – a teď neříkám jaké.

Čtěte také

iROZHLAS

Asistenti žáků mají největší efekt na prvním stupni. Reformy jsou pozitivní, říká sociolog Prokop

Berki: Vadí mi ten přístup, z mého pohledu má být opačný: Poradna doporučí, co je pro žáka dobré a ředitel, ředitelka řeknou, co k tomu potřebují. A stát má povinnost jim to zajistit.

Nikoliv to, že řeknu, že to v tuto chvíli nezvládnu, tak to dítě nepřijmu. To proti tomu jsem já.

Co se týká asistentů pedagoga, s tím problém nemám. V našem původním návrhu byl asistent přidělování dítěti, to znamená, když přechází žák, přechází i asistent pedagoga. Teď se do toho vnáší stabilita a to je správně. A ten ředitel potom na základě toho, že tam má toho asistenta nastálo, může s ním pracovat, ví, jaké jsou aktuální potřeby, tak, tak ho umisťuje.

Jak bude nový systém fungovat?

Krejčí: Počítá se s parametrizací a s přidělováním asistentů na školu, už ne na žáka tak, jak to bylo v původní podobě. Je na řediteli školy, jak rozhodne, kam a na jakou dobu asistenta přidělí. Je vhodnější, aby to bylo v moci ředitelů, protože jsou výukové hodiny, kdy i žák se čtvrtým nebo pátým stupněm asistenta nepotřebuje a asistent může pomoct někomu jinému mnohem víc.

Ředitel se s tím musí poprat. A asistent má počet pedagogických hodin práce vyšší, než kolik hodin výuky má dítě v jedné třídě. To už samo o sobě naznačuje, že by měl strávit v práci více času než s jedním dítětem po dobu jeho výuky.

Čtěte také

O inkluzi dítěte nemá rozhodovat rodič, ale škola, zní z SPD. Starostové: To není správný princip

Berki: Obecně to bude znamenat pokles počtu asistentů pedagoga v systému, což nechci rozporovat. Ale v diskusi naší vlády jsme narazili na problém u čtvrtých a pátých stupňů a ukázalo se, že by lepším řešením bylo počítat je nad tu parametrizaci a skutečně je u těchto dvou stupňů vázat na podpůrné opatření.

Zároveň je potřeba ještě říct, že se potýkáme s problémem, že školy, i ty speciální, pro děti velmi často vyžadují asistenci zdravotnickou, nikoliv pedagogickou. To je téma, které je dlouhodobě řešeno. Přijde mi, že toto je vhodná příležitost k tomu ho otevřít a s ministerstvem zdravotnictví najít řešení.

Pamatuje se v revizi dostatečně na pedagogicko-psychologické poradny? Je revize dostatečně opřená o analýzu dopadů? A jak velké změny společného vzdělávání vláda ještě chystá? Dozvíte se v záznamu celé diskuse. Moderuje Lukáš Matoška.