O lidech bez domova máme tolik předsudků, ale mají je i oni, připouští šéfka komunitního centra Přestupní stanice Eva Dudová
Před čtyřmi roky založila sociální podnik Přestupní stanice, což jsou obchody s darovaným oblečením, knihami a podobně. „Při studiích v Berlíně jsem založila dobrovolnický projekt, který zaměstnával lidi bez domova. Tak, že jsme je propojovali s potenciálními a férovými zaměstnavateli,“ popisuje Eva Dudová své začátky. „Po dvou a půl letech jsme ale zjistili, že to není ta správná cesta, že tak to nefunguje.“ Lidé na ulici totiž potřebují víc než zaměstnání, dodává.
Pro lidi bez domova totiž není to hlavní, co jim chybí, práce, vysvětluje Dudová. Do jejich situace vstupují i jiné aspekty, s nimiž je potřeba počítat, aby se mohli z ulice zase dostat.
„Zjistili jsme, co všechno ještě neumíme, co se musíme naučit, aby to šlo správně,“ říká o svém prvním projektu Dudová.
Čtěte také
Později proto s kolegy založila Přestupní stanici a otevřela první obchod, kde zaměstnávají lidi bez domova. Celé to začalo dost neuvěřitelným příběhem, který by si i podle Dudové snad zasloužil zfilmování.
„Čekala jsem jedné zimní noci na kamarádku, která přišla pozdě, a než dorazila, tak mne oslovil pán bez domova, který nechtěl peníze, ale dal mi své telefonní číslo, abych mu zavolala, kdybych věděla o nějaké manuální práci, brigádě pro něj. On byl na ulici tehdy jen dva nebo tři měsíce a chtěl se co nejrychleji vrátit zpět do života,“ popisuje.
Předsudky z obou stran
Většinová společnost ale i samotní lidé bez domova podle Evy Dudové trpí mnoha stereotypy.
Čtěte také
„Myslíme si, že se ti lidé jen nechtějí z ulice zvednout, že jim jen stačí, aby si našli práci. Taky si myslíme, že raději volí alkohol a polehávání na ulici, než aby něco udělali. Že jde o nedostatek jejich vůle. Dnes je mi jasné, že takto to vůbec nefunguje. Je je tam tolik věcí, co musejí překonat, že to opravdu není jen o tom: zvednout se a odejít z ulice.“
Dudovou založená Přestupní stanice tak není jen obyčejný obchod s použitým zbožím, ale taky komunitní centrum. „Chtěli jsme, aby to bylo místo, které boří stereotypy a kde se stereotypy dokážou setřít i ze strany lidí bez domova. I oni totiž musejí překonávat spoustu nedůvěry vůči nám.“
„Tak jsme si řekli, že bychom rádi založili komunitu, která je jakási záchranná síť. Aby, když jednoho dne od nás odejdou, tak aby věděli, že jejich komunita je tam stále,“ dodává.
Celý rozhovor pořadu Hovory si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Tatiana Čabáková.
Související
-
Některé bezdomovce už na první pohled ani nepoznáte, tvrdí ředitel azylového centra
Když před 19 lety s charitou začínal, bylo jich v pražském Karlíně „šest statečných“. „Dnes je nás 30 a práce se radikálně změnila. Host: Stanislav Fiala.
-
Apolena Rychlíková: „Ladovská zima“ neznamená jen radosti. Mrazy ohrožují lidi bez domova na životě
Už několik dní vypadá většina České republiky jako z nějaké zimní pohádky. Sníh pokryl dokonce i Prahu, a tak je možné ji po letech vidět v jiném světle, než jsme zvyklí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
