O chemických zbraních v Sýrii a konfliktu v Barmě

29. březen 2013

Dnes přineseme zprávu o možném zvratu v osudu svrženého egyptského prezidenta Mubaraka, o vyšetřování údajného užití chemických zbraní v Sýrii nebo rozkolu v syrské opozici. Podíváme se také na případy rasistických vražd v Německu, nekončící boje v Mali a etnické střety v Barmě.

Bude Husní Mubarak osvobozen?

Svržený a odsouzený egyptský prezident Husní Mubarak by mohl být propuštěn z vězení – dokonce možná už za tři týdny. V egyptské televizi Mehwar to řekl ministr spravedlnosti Ahmad Mekkí. Mubarak byl před necelým rokem odsouzen na doživotí za podíl na smrti asi 850 demonstrantů při protivládním povstání, které ho donutilo k odstoupení. Od té doby pobývá střídavě ve věznici a ve vězeňské nemocnici kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Začátkem roku mu však odvolací soud doživotní trest vězení zrušil a nařídil nový soudní proces, který se má konat v dubnu. Jestli ho soud neshledá vinným z dalších obvinění, která byla proti němu mezitím vznesena, bude Mubarak propuštěn, cituje ministra izraelský server Times of Israel. 84letý Husní Mubarak byl prezidentem Egypta 30 let.


Byly, nebo nebyly v Sýrii použity chemické zbraně?

Zatímco svět stále prověřuje, která z bojujících stran v Sýrii použila minulý týden chemické zbraně, došlo k tomu zřejmě v pondělí znovu. Tvrdí to syrská opozice, která z útoku obvinila vládní armádu, píše agentura Reuters. Útok se odehrál v Adře na předměstí Damašku, kde povstalci obléhali vládní vojenskou základnu, a raketa odpálená vojáky zabila dva rebely a 23 dalších zranila. Lékaři se domnívají, že střela obsahovala fosfor, který napadá nervový systém a způsobuje poruchy rovnováhy a ztrátu vědomí. Minulý týden v Aleppu zahynulo při raketovém útoku 30 lidí a na 80 dalších bylo zraněno. Rebelové z něj rovněž obvinili vládu, a ta zase tvrdí, že chemické zbraně použili povstalci.

Videozáznamy aleppského útoku analyzovali vědci z britského vojenského výzkumného ústavu Porton Down. Došli k závěru, že raketa odpálená na povstalce neobsahovala nervový, ale slzný plyn, napsal britský deník Times. Podle expertů šlo patrně o „supersilný“ slzný plyn. Na místě útoku v Aleppu byli i britští tajní agenti, kteří odebrali vzorky půdy, píše list. Na videozáznamech bylo vidět lidi, kteří mají potíže s dýcháním, ale nikoli popáleniny ani další poškození plic, k němuž dochází po útoku nervovým plynem.

Nový izraelský ministr pro zpravodajské služby Juval Štejnic je přesvědčen, že v Aleppu chemické zbraně použity byly, zatímco americké tajné služby o tom pochybují, i když to nevylučují. Podle nejmenovaných amerických zdrojů zpravodajské informace užití chemických zbraní nepotvrzují. Do vyšetřování se minulý pátek zapojila také OSN, která chce ustavit komisi. Výsledky šetření budou důležité – Spojené státy už dříve prohlásily, že jestli syrský prezident Bašár Asad použije chemické zbraně nebo je předá libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, podniknou v Sýrii intervenci. Nejmenovaní američtí představitelé ale ve čtvrtek řekli serveru Global Security Newswire, že dosud zjištěné informace k americkému vojenskému zásahu nestačí.

Izraelský deník Ha-arec se domnívá, že za aleppským útokem stojí džihádisté. Podle jeho analytiků to zřejmě Asad nebyl, protože jeho vojáci byli mezi mrtvými a vláda si stěžovala OSN. Odborníci citovaní listem analyzovali užitou látku jako chlór. Chlórový plyn se používal hlavně za první světové války a současné chemické arsenály zemí se soustřeďují spíše na yperit a nejrůznější druhy nervového plynu. Ty by však vyvolaly jiné příznaky než ty, které byly minulý týden vidět na záznamech z Aleppa.

Palestinští Islámští džihádisté

Terčem útoku bylo zřejmě vojenské stanoviště syrské armády, což podporuje verzi, že raketu odpálili džihádisté. Britská televizní stanice Channel Four odvysílala zprávu založenou na výpovědích syrských vojáků, podle nichž šlo o raketu s válečnou hlavicí naplněnou chlórem smíchaným se slaným roztokem. Jeden citovaný zdroj upozornil, že poblíž místa útoku se nachází továrna, která chlór vyrábí. Pokud by se tato zpráva potvrdila, znamenalo by to, že džihádisté umí naplnit válečnou hlavici chlórovým plynem a neprodyšně ji uzavřít tak, aby plyn při odpálení neunikal a uvolnil se až při dopadu. Další možnost je, že konvenční střela zasáhla nádrž s chlórem a ten začal unikat do ovzduší.

Ne všichni zpravodajci se užití chemických zbraní syrskou armádou obávají. Podle Ha-arecu je pečlivě hlídá tajná služba syrského letectva, která má velmi blízko k Asadově rodině, a přestože režim ztratil kontrolu nad velkými částmi území, vynakládá obrovské úsilí na ochranu chemických zbraní. I když má schopnosti podniknout chemický útok pomocí dělostřelectva, letectva i raket, většinou skladuje chemické zbraně odděleně a panuje předpoklad, že západní rozvědky by rozpoznaly sebemenší pokus o přípravu většího množství chemických válečných hlavic. Před několik měsíci si američtí zpravodajci takové snahy o míchání látek všimli a Spojené státy Asada ostře varovaly.

Podle četných zpráv jsou Američané a snad i Britové ochotní do Sýrie vstoupit ze základen v Turecku a Jordánsku a zásoby chemických zbraní zajistit, kdyby hrozilo, že se jich mohou zmocnit teroristé. Také povstalecká Svobodná syrská armáda, která má ve svých řadách vysoce postavené generály zběhlé z Asadovy armády, má přichystaný plán, jak obsadit základny s chemickými zbraněmi v případě, že se režim náhle zhroutí, uzavírá Ha-arec.


Syrská opozice opět nejednotná

V syrské opozici ale opět vládne zmatek, konstatuje agentura AP. Vyvolala ho nečekaná nedělní rezignace jejího předsedy i odmítnutí jejího vojenského velitele uznat nově zvoleného prozatímního premiéra, jehož vláda by měla řídit území dobytá povstalci. Události ukazují, jak hluboce je opozice rozdělena. Politické vedení opozice sídlí v exilu a povstalečtí bojovníci v Sýrii je považují za neefektivní.

První ranou byla demise předsedy Syrské národní koalice Muáze Chatíba, který své rozhodnutí vysvětlil blíže neupřesněným překročením „rudé čáry“, a prohlásil, že bude „raději pracovat svobodně mimo oficiální instituce“. Vyčetl také Západu nedostatečnou podporu povstalců a postěžoval si, že „mezinárodní a regionální síly“ nutily opozici do vyjednávání s Asadovým režimem, což většina rebelů kategoricky odmítá.

Předseda Nové Národní koalice opozičních sil a syrské opozice Muáz Chatíb

Povstalce nenadchlo ani zvolení prozatímního opozičního premiéra Ghasána Híttúa, který vystudoval a žije ve Spojených státech. Navzdory počátečním zprávám ho odmítl uznat vojenský velitel Syrské národní koalice generál Sálim Idris s odůvodněním, že opozice Híttúa nepodporuje. Rezignace Chatíba sice byla pro všechny překvapením, ale zasvěcení pozorovatelé upozorňují, že z podobných důvodů už dříve odstoupilo pět jiných členů opozičního vedení. Jeden z nich například obvinil Katar, který opozici štědře financuje, z nátlaku na exilové členy, aby zvolili právě Híttúa; jiní zase poukazují na příliš velký vliv Muslimského bratrstva.

Chatíbova demise přišla v době, kdy Liga arabských států udělila Syrské národní koalici členství a tak v úterý oficiálně usedla v jejích řadách – místo Asadova režimu, jemuž Liga už dříve členství pozastavila. Opozici reprezentoval Chatíb, který zůstává v jejím čele až do zvolení svého nástupce, takže také slavnostně otevřel první velvyslanectví Syrské národní koalice v katarském Dauhá. Povstalečtí bojovníci však těmto exilovým událostem nevěnují pozornost. Podle nich politická opozice nikdy ničeho nedosáhla. „Nanejvýš nám přivezli trochu mouky a konzerv,“ řekl agentuře jeden z rebelů v Idlibu přes Skype. Podle něj nikdo z bojovníků nezná ani generála Idrise, který je jejich nejvyšším vojenským velitelem.


Vraždící rasistický gang v Německu

V Německu byla v těchto dnech odhalena neonacistická buňka, která sedm let prováděla rasové vraždy, aniž ji bezpečnostní složky odhalily. Podle německého Bildu byla síť neonacistů mnohem rozsáhlejší, než policie tušila. Bezpečnostní složky už zadržely 129 podezřelých, kteří skupině pomáhali. Ta je obviněna z vražd osmi etnických Turků, jednoho Řeka a jedné policistky v letech 2000 až 2007. Říkala si Národně socialistická podzemní organizace a byla odhalena náhodou v roce 2011 poté, co dva její členové spáchali po nezdařené bankovní loupeži sebevraždu, a po požáru v bytě, který skupina užívala.

Němci zatížení nacistickou minulostí byli zjištěnými informacemi zděšeni a kancléřka Angela Merkelová se rodinám obětí rasistického gangu veřejně omluvila Až donedávna však byly úřady přesvědčeny, že šlo o velmi malou skupinku z východoněmeckého města Zwickau. Podle předsedy zvláštní parlamentní vyšetřovací komise Sebastiana Edathyho je ale počet lidí zapojených do činnosti skupiny neuvěřitelně vysoký. Komise teď prověřuje, do jaké míry podezřelí věděli, co vlastně skupina provádí.

Kancléřka Angela Merkelová

Za necelý měsíc stane před soudem v Mnichově jedna z obviněných, 38 letá Beate Zschaepeová. Podle obžaloby patřila k nejužšímu vedení, které aktivně podporovala více než desítka dalších vyšetřovaných osob. Jiní pak skupině sháněli peníze, falešné dokumenty a zbraně. Vyšetřování rovněž odhalilo selhání v řadách policie, nedostatečnou komunikaci mezi německými zpravodajskými službami a povrchní sledování krajně pravicových skupin. Vloni z funkce odstoupil ředitel domácí zpravodajské služby poté, co jedna jeho zaměstnankyně omylem skartovala spis Národně socialistické podzemní organizace.

Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich uvedl, že počet zločinů krajní pravice v Německu vloni stoupl o 4% na 17.600 případů. Minulý týden však vláda upustila od pokusů postavit mimo zákon krajně pravicovou Národní demokratickou stranu kvůli pochybnostem, zda by tento krok schválily soudy. Přišla ale s novým nápadem – podpořila snahu 16 německých federálních států požádat ústavní soud, aby tuto stranu označovanou za rasistickou, antisemitskou a revizionistickou zakázal. Jeden pokus o její zákaz už selhal v roce 2003, ale po odhalených rasových vraždách se zvýšila naděje, že by se to mohlo povést nyní, soudí Bild.


Válka v Mali se protahuje

Boje francouzských a malijských jednotek proti islamistům v Mali nekončí a džihádisté se nevzdávají. O víkendu zaútočili na Gao, už potřetí od ledna, kdy město osvobodily vládní jednotky, píše Huffington Post. Počáteční euforie z rychlého postupu Francouzů tak pozvolna vyprchává, protože islamisté mají zjevně stále schopnost útočit. Malijští vojáci je o víkendu z Gaa vytlačili a nejméně devět útočníků zabili, ale vzápětí přišel nový útok z druhého břehu řeky Niger. Ani tato ofenziva se nezdařila, ale střelba je ve městě slyšet skoro pořád.

Gao skoro deset měsíců okupovalo Hnutí za jednotu džihádu v západní Africe, jedna ze tří povstaleckých skupin napojených na al-Káidu, které sever Mali před rokem obsadily. Hnutí patřilo k nejkrutějším – jeho členové bičovali údajné cizoložnice a veřejně amputovali ruce zlodějům na náměstí, které přejmenovali na „Náměstí zákona šaría“. Když město v lednu osvobodili Francouzi, zavládla v něm obrovská radost, ale dlouho nevydržela – už v únoru zaútočil sebevražedný atentátník, což do té doby v Mali nikdo nezažil. Následovaly dva vojenské útoky islamistů a Francouzi museli posílit jednotky.

Přesto si obyvatelé města užívají nové svobody. Večer se sházejí na břehu řeky Niger a popíjejí pivo, které bylo deset měsíců zakázané, píše agentura AFP. Dopřávají si k tomu i další donedávna nezákonnou zábavu – poslouchají z mobilních telefonů hudbu, která se nesměla provozovat v žádné formě. Ve městě se také pomalu začínají znovu otvírat bary, které islamisté zavřeli. Většina jejich majitelů loni raději utekla a teď se vracejí. Mladíci teď připíjejí na zdraví francouzského prezidenta François Hollandea, který jim vrátil dřívější svobodu.

www.afp.com

Za okupace Hnutí za jednotu džihádu v západní Africe platil v Gau zákaz nočního vycházení, ale už dvě hodiny před ním, okolo sedmé, nebylo nikde vidět ani živáčka. Když islamisté vyhlásili zákaz požívání a prodeje alkoholu, někteří obyvatelé si ho schovávali v nádobách na olej nebo v uhlí. Přišly však zevrubné prohlídky a kdo byl přistižen, že jej přechovává, byl veřejně zbičován.

Lidé v Gau se rovněž snaží zahladit poslední stopy po islamistech a přetírají barvou jejich slogany, které se nacházejí na každém kroku. Městská rada za tím účelem nakoupila 80 kilogramů barev. Na kraji města vítal návštěvníky nápis „Islamistický stát Gao“, který byl teď přemalován na stát „malijský“. Proměna nápisů má svůj psychologický význam – po sebevražedných atentátech a dalších útocích upadli obyvatelé do deprese a ptali se, jestli je město opravdu svobodné. Podle představitelů města jim mají přemalované nápisy aspoň zčásti vrátit dobrou náladu a ukázat, že islamisté jsou skutečně pryč.


V Barmě pokračují náboženské střety

Zdánlivě bezvýznamné násilnosti v barmském městě Meittchila před deseti dny se rozrostly ve velký konflikt, píše Rádio Svobodná Asie. Rozbuškou se stala hádka mezi buddhistickým manželským párem a muslimským zlatníkem kvůli prodeji zlaté jehlice do vlasů. V této chvíli má ve městě za následek okolo 40 mrtvých, na 60 vypálených domů, mešit a obchodů a 12.000 lidí bez střechy nad hlavou. K podobným střetům došlo už loni v červnu a říjnu mezi muslimskou menšinou Rohingů a buddhisty v Arakanském státě, které byly největší v Barmě za desítky let. Vyžádaly si nejméně 180 mrtvých a desetitisíce raněných, a i když pak utichly, „mají proti sobě obě strany dál řadu námitek“, jak se vyjádřil jeden místní Arakanec.

Když se spolu obě skupiny nepraly, podávaly jedna na druhou písemné stížnosti. V Meittchile žije asi 100.000 obyvatel a muslimů je celá třetina z nich. Spor mezi buddhistickou dvojicí a zlatníkem vznikl kvůli domnělému poškození zlaté jehlice zlatníkem, kterému chtěli manželé předmět prodat. Následovala hádka o cenu, při které lidé v obchodě zákazníky zbili, a to na tržišti vyvolalo velké rozhořčení. Když návštěvníci tržiště viděli, že byl jeden ze zákazníků zlatnictví zraněn, obchod podpálili a s nejrůznějšími zbraněmi vyrazili do ulic.

Logo

V této zjitřené atmosféře někdo rozšířil zprávu, že při nepokojích byl zabit buddhistický mnich, a ta ještě přilila olej do ohně. Buddhisté se přestali ovládat, shrnul události jeden místní svědek. Podle dalších přispěla k propuknutí násilností i obchodní rivalita mezi muslimy a buddhisty ve městě. Někteří buddhističtí mniši ale naopak vyšli do ulic obyvatele uklidňovat a pomáhali i napadaným muslimům. Náboženští vůdci obou skupin vyzývali své příslušníky ke klidu a rozvaze. Podle některých svědků násilnosti záměrně vyvolali radikální členové obou skupin a situace nemá s náboženstvím vůbec nic společného.

Rozšíření násilí by však mohlo zmařit prodemokratické reformy prosazované barmským prezidentem Thein Seinem. Ten minulý pátek vyhlásil v celé oblasti Meittchily zákaz nočního vycházení a ve městě rozmístil vojáky, připomíná barmský server Irrawaddy. Pak ale vypukly etnické střety v dalších městech dále na jihu. Na několika místech byly vypáleny mešity a desítky domů a v několika městech jižně od Meittchily panuje od středy výjimečný stav. Thein Sein násilníky varoval, že proti nim nasadí i armádu, budou-li střety dál rozdmýchávat.

Muslimové mají v Barmě rozdílné postavení. Rohingové na severu, kteří byli terčem násilností vloni, jsou považováni za nelegální přistěhovalce, a je jim proto odpíráno barmské občanství. Muslimské obyvatelstvo v centrální Barmě je indického původu a problémy s občanstvím nemá. Tvoří asi 4% z 60 milionů Barmánců.

Podle analytiků jsou množící se etnické nepokoje znepokojující. Rozšíření násilností z Meittchily na jih ukazuje, že komunální napětí se netýká jen severu nebo Arakanského státu. Teprve nyní, za demokratických reforem, se svět dozvídá, jaké problémy v Barmě doutnají pod povrchem. K izolovaným etnickým incidentům docházelo po řadu desetiletí i za čtyřicetileté vlády vojenské junty, ale nikdo o nich nevěděl.

autor: gzb
Spustit audio