Nový způsob "pašování genů" u kura

24. září 2010

Domácí slepice se může proměnit v továrnu na důležité léky. Stačí k tomu propašovat lidský gen do její dědičné informace tak, aby slípka vylučovala do vaječného bílku lidskou bílkovinu využitelnou pro léčbu závažného onemocnění. Kur domácí se však "pašování" cizích genů urputně brání. Američtí vědci našli metodu, která je do budoucna obrovským příslibem. Možná s její pomocí vypěstují i kura, který by odolával obávané "ptačí chřipce".

Přední vědecký časopis Nature zveřejnil postup, který dovedl k úspěšnému pašování cizích genů do dědičné informace kura domácího americké vědce vedené Robertem Etchesem z kalifornské biotechnologické firmy Origen Therapeutics. Výsledky jsou příslibem pro dramatický rozvoj nového farmaceutického odvětví, které produkuje cenné léky pomocí tzv. živých bioreaktorů. Vědci tak označují zvířata, která vyrábějí v těle podle cizího genu cizí bílkoviny. Prozatím vystupovaly v roli živých bioreaktorů především ovce a kozy, které vylučují žádanou cizí bílkovinu v mléce.

Úplně prvním lékem z produkce živých bioreaktorů se stal preparát ATryn schválený na počátku června roku 2006 v Evropské unii pro léčbu poruch srážlivosti krve. Americká biotechnologická firma GTC Biotherapeutics vyrábí ATryn z mléka koz, kterým vědci podstrčili do dědičné informace lidský gen pro bílkovinu zvanou antitrombin.

Velké naděje vkládají vědci bádající v oboru "živých bioreaktorů" do kura domácího. Slepice může ukládat lidskou bílkovinu do vaječného bílku, z kterého ji lze poměrně snadno získat v čistém stavu. Jediné vejce může obsahovat až jeden gram lidské bílkoviny. Slepice, která by jej snášela, by se podobala pohádkové slípce snášející zlatá vejce. Cena mnoha důležitých lidských bílkovin se na současném trhu pohybuje v řádu desítek tisíc euro za gram.

Vidina slepic snášejících "zlatá vejce" láká mnohé. Narážejí však na komplikace při pašování lidských genů do dědičné informace kura domácího. Řada metod využívaných u kozích či ovčích "živých reaktorů" selhává. Tým Roberta Etchese našel z této zapeklité situace zajímavé východisko. Vědci se zaměřil na tzv. prapohlavní buňky, které se objevují v krvi dva a půl dne starého kuřecího zárodku a putují cévami na místo budoucích pohlavních žláz. V těle dospělé slepice jsou předurčeny k proměně ve vajíčka. V těle kohouta se z nich budou tvořit spermie kohouta. Etches nedovolil prapohlavním buňkám jejich "vandr" dokončit. Odebral je z krve kuřecího zárodku a kultivoval je v laboratoři. Přitom jim "podstrčil" cizí gen. Buňky, které si tento gen osvojily, vědci namnožili a vrátili je do krevního oběhu jinému kuřecímu zárodku. Buňky se zachovaly, jako kdyby si neodskočily na dlouhou řadu dní do Etchesovy laboratoře. Dokončily svou pouť, uhnízdily se ve vyvíjejících se pohlavních žlázách a následně se tam namnožily a proměnily na pohlavní buňky. S sebou si přinesly "podstrčený" cizí gen.

Na kuřatech, která se vyklubala z vejce a nesla cizí gen v pohlavních buňkách, nebylo na první pohled nic nápadného. Úspěšnost pokusu se potvrdila, teprve když kuřata dospěla a zplodila vlastní potomky. Někteří kohouti předávali "podstrčený" gen 85 % potomků. Slepice předávaly gen dvěma ze tří potomků, kteří se vyklubali z jejich vajec. Rodiče nesli "podstrčený" cizí gen jen v části svých pohlavních buněk. Potomci, kterým jej předali, měli gen v každé buňce svého těla.

Nově vyvinutá technika "pašování" cizích genů do dědičné informace kura domácího by nemusela najít uplatnění jen při tvorbě "živých bioreaktorů" snášejících "zlatá vejce". Vědci by mohli cíleným zásahem do dědičné informace zajistit nosnicím a brojlerům řadu užitečných vlastností. Například odolnost k viru H5N1 vyvolávajícímu "ptačí chřipku". Její hrozbě čelí 35 miliard kusů drůbeže ve velkochovech na celém světě včetně České republiky. Pokud by se podařilo vyšlechtit odolnou linii, mohla by během následujících šesti let kompletně nahradit stávající drůbež.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.