Nový teroristický útok a nejnovější vývoj v Izraeli

Podle řady analytiků se však dal očekávat právě v Beerševě, metropoli negevské oblasti nedaleko jižního cípu Západního břehu Jordánu, kde dosud nestojí bezpečnostní zeď. Tato tragická událost proto izraelské vládě poskytla další argument, proč je třeba kontroverzní bariéru dokončit, a její stavbu ještě uspíší.

Útoku předcházel dramatický vývoj na vnitropolitické scéně, a zejména ve straně Likud premiéra Ariela Šarona, ale nic z toho nezvrátilo jeho rozhodnutí vyklidit pásmo Gazy. Likud Šarona koncem srpna už potřetí v posledních dvou a půl letech přehlasoval a otevřeně vyjádřil nesouhlas s jeho politikou. V květnu 2002 Šaronovi spolustraníci odmítli vytvoření samostatného palestinského státu, letos v květnu neschválili jeho záměr na evakuaci z Gazy a teď mu zakázali vytvořit vládu národní jednoty s opoziční Stranou práce Šimona Perese, kterou si chtěl Šaron zajistit parlamentní podporu svého plánu.

Přes to všechno je Šaron nejen stále premiérem, ale navíc dělá přesný opak toho, co si přeje jeho strana. Svůj poslední neúspěch odbyl jako nezodpovědné chování hrstky rebelů a odešel na dovolenou. Izraelská média se pak deset dní předháněla ve spekulacích, jak se asi politická scéna změní po jeho návratu, zvažovala nejrůznější scénáře a nevylučovala předčasné volby. Tvrdila, že premiér nemůže ignorovat rozhodnutí vlastní strany, a vymýšlela varianty nových koalic, ale při tom vyjadřovala naději, že Šaron jako vždy najde způsob, jak prosadit svou. Pravicový tisk se děsil ohrožení demokracie, jestliže Šaron neuposlechne, a levicový naopak doufal, že postaví zájmy židovského státu nad stranické. Ti z komentátorů, kteří se nejvíc přiblížili pravdě, připomínali, že Šaron nikdy nebral ohled na nuance demokratického procesu, pokud byly v rozporu s jeho vlastním rozhodnutím, a že nakonec vždycky proměnil svou porážku ve vítězství.

Ariel Šaron se vrátil z dovolené, a jako by se nic nestalo, hned na prvním zasedání vlády řešil stažení z pásma Gazy. Neučinil žádné prohlášení o svém dalším postupu a jeho jediný ústupek rozhodnutí Likudu spočíval v tom, že nařídil dočasné pozastavení činnosti týmu, který jednal o koaličním kabinetu se Stranou práce. Rozhovory, které probíhaly už měsíc a údajně se blížily dohodě, budou opět obnoveny po Vysokých svátcích v říjnu, sdělili tisku nejmenovaní Šaronovi spolupracovníci. Předseda Strany práce Šimon Peres prožil podobnou vzpouru svých spolustraníků proti koalici s Likudem jako Šaron a vyřešil ji obdobnou dohodou: jednání bude přerušeno, ale možnost je znovu zahájit zůstane otevřená. Strana práce chce být nadále výraznou opozicí, ale vyklizení židovských osad z pásma Gazy v parlamentu podpoří.

Šaron navíc v pondělí ve vládě prosadil zrychlení procesu evakuace. Oproti původnímu harmonogramu schválenému kabinetem v červnu, který předpokládal přemístění osad ve čtyřech etapách, si na ministrech vymohl souhlas s jednorázovou operací. Vláda rovněž souhlasila, že do konce října schválí veškerou legislativu potřebnou k realizaci plánu a už začátkem listopadu zákon předloží v prvním čtení parlamentu. Do poloviny září chce premiér po ministrech také souhlas se zásadami kompenzace pro evakuované osadníky a se zálohami pro ty, kteří se rozhodnou odejít s předstihem. Do listopadu by pak armáda měla připravit opatření, která zamezí případným teroristickým útokům v průběhu vyklízení.

Šaron se zkrátka rozhodl vrátit pásmo Gazy Palestincům, a jak se zdá, nezabrání mu v tom naprosto nic. Opírá se o průzkumy veřejného mínění, podle kterých jeho plán podporuje až 70 procent Izraelců. Když mu Likud zakázal vytvořit vládu národní jednoty, bude pokračovat s menšinovým kabinetem a snažit se na svou stranu získat co nejvíc poslanců Knesetu.

Vyhráno ale ještě zdaleka nemá a prosazení jeho záměru nebude jednoduché. K dalším zkouškám pevnosti jeho pozice bude patřit schvalování rozpočtu na příští rok. Pokud by Kneset návrh nepodpořil do konce května 2005, musely by se v červnu konat další předčasné volby. Navíc má premiér ve vlastní straně rozhněvané odpůrce, kteří chtějí usilovat o stranické primárky.

Šaron se ale nikdy nevzdává. "V životě jsou chvíle, kdy národ musí učinit obtížné rozhodnutí, a pro Stát Izrael tato chvíle nastala teď," prohlásil a vyjádřil přesvědčení, že i Likud se snad nakonec projeví jako zodpovědná a státotvorná strana a na první místo postaví zájmy Izraele. A tím hlavním zájmem je teď podle něj stažení z pásma Gazy.