Nový služební zákon vychází z letitých diskuzí, hájí ANO. Nemá záruky ani expertízu, oponují Piráti
Vláda chce zeštíhlit státní správu pomocí změny současného služebního zákona. „Je to přechod od veřejnoprávního charakteru pracovního poměru zpět na soukromoprávní,“ vysvětluje jeden z předkladatelů návrhu, poslanec hnutí ANO Radek Vondráček. Opozice ale považuje za nevhodné, že byl nový zákon předložen bez předchozích konzultací. „Považujeme za důležité, aby úprava tak důležité služby proběhla všemi instancemi,“ kritizuje poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti).
Pane Vondráčku, proč chcete nahradit stávající služební zákon?
tRadek Vondráček (ANO): Je to výsledek dlouholetých debat a jedná se o přechod od veřejnoprávního charakteru služebního poměru zpět na soukromoprávní. Není to nic překvapivého. Osobně jsem byl u toho, když se služební zákon vyjednával, a v dobré víře jsme šli nějakým směrem.
Čtěte také
Ale po deseti letech vyhodnocování musím říct, že veřejnoprávní charakter je slepá ulička. Systém nabobtnal, ztloustl, zkomplikoval se a je velice obtížné někoho najmout. Někdy trvá až 100 dnů, s veškerými výběrovými řízeními, než někoho seženete. A stát je potom handicapovaný i v personálních otázkách, protože nejen soukromoprávní zaměstnavatel, ale třeba i ten městský nebo krajský jsou více flexibilní.
Paní Stojanová jsou tyto argumenty důvodem, proč je na místě nahradit stávající služební zákon, který platí deset let?
Kateřina Stojanová (Piráti): Nový zákon směřuje k opuštění veřejnoprávní koncepce a k podřízení státních úředníků zákoníku práce – to je za Piráty legitimní debata. Ale pro silný, funkční a stabilní stát musí být v jeho obsahu zachovány prvky určité úřednické nezávislosti. A to se neděje, právě naopak.
Jsem si vědoma snahy vládní koalice zvýšit efektivitu fungování státní správy, ale i vzhledem ke zvolenému procesu, jakým je předkládán, se obávám, že snaha o větší efektivitu je tady až druhořadou motivací. Kolega Vondráček třeba mluvil o výběrových řízeních, která nový návrh zákona prakticky neřeší, a naopak důležité parametry, jako udržení si dobrých odborníků, tam nejsou vůbec
Jaké budou záruky proti tomu, aby bylo zaměstnávání úředníků politicky zneužito tak, že by si vlády dosazovaly na místa svoje lidi?
Čtěte také
Vondráček: Když se nebudeme bavit demagogicky, že chceme politizovat státní správu a že chceme vyhazovat lidi ve velkém, tak se nic zásadního nezmění. Vracíme státní službu zpátky na koleje pracovního práva a pracovník je chráněn v rámci zákoníku práce. Tady jsou některé prvky navíc, jako je pravidelné osobní hodnocení, dvojnásobné odstupné, ale základní ochrana zůstává stejná.
Stojanová: Záruky zde bohužel nejsou, naopak je tam celá řada nástrojů, které neutralitu státní správy významně omezí. Významně se například posiluje vliv ministrů na obsazování a odvolávání nejvyšších úřednických pozic tím, že budou mít takzvané. politické veto. Tím se vytváří prostředí, které oslabuje stabilitu státní služby, snižuje motivaci zkušených odborníků a je tady i oslabení ochrany úředníků při ukončení pracovního poměru.
Expertní analýza?
Proč normu, kterou má být nahrazen služební zákon, předkládáte jen jako poslanecký návrh? Proč jste nešli cestou běžného návrhu, který předloží vláda a projde veškerým připomínkovým řízením?
Vondráček: Odpověď je, aby to bylo rychle, abychom neztráceli čas. Poslanecký návrh je násobně rychlejší při zpracování, než kdybychom šli touto cestou. Existují diskuse i podrobné analýzy a všechny se shodují, že ten systém je neprůchodný a nabobtnal.
Čtěte také
Toto sice je poslanecký návrh, ale asi mě s paní doktorkou Renatou Veseckou (za Motoristy) nikdo nepodezřívá, že jsme si večer sedli a napsali ho. Jsme nositeli toho, co připravili odborníci, takže já si stojím za tím návrhem, že je dobře napsaný a kvalitní.
Samozřejmě máme legislativní proces v Poslanecké sněmovně, a když se najdou věcné připomínky, na kterých se dohodneme, tak to budu jenom vítat, protože služební zákon také vznikl přesně takto.
Stojanová: Je to zcela zjevně rychlost na úkor kvality. Důvodová zpráva předloženého zákona se odkazuje na analýzy, na které už reagovala takzvaná flexibilizační novela, která je účinná teprve od ledna roku 2025. Za peníze z Národního plánu obnovy teď náš stát dokončuje i kompletní expertní analýzu, která zhodnocuje fungování služebního zákona s doporučením na konkrétní změny. V tom je gró odbornost a na to si předkladatelé vůbec nepočkali.
Zajímavé je i to, že předložený návrh neodpovídá ani plánům z hospodářské strategie hnutí ANO, přitom na ně přímo odkazuje v programovém prohlášení vlády.
Čtěte také
Pane Vondráčku, podle odborů byl porušený princip sociálního dialogu, když s odbory nebyla ta změna služebního zákona předem projednána. Budete ještě nějak odbory začleňovat?
Vondráček: Budeme s nimi určitě v jednání, nikdo je nechce obcházet. Ale víme, že jdeme správnou cestou, a jediný způsob, jak to prosadit a zbavit systém byrokracie, je prosadit ho silou koalice, jinak se nehneme. O tom už jsme debatovali celé čtyři roky.
Paní Stojanová uznáváte, že ten postup, který zvolila vláda, je v souladu s právem?
Stojanová: Je to ale na úkor kvality. Jsou tam i důležité věci – nezávislost státní služby a všechny záruky, které tento zákon ruší, po nás vyžaduje Evropská unie. Bylo to součástí našich přístupových kritérií a hrozí, že pokud se jich zbavíme, tak přijdeme i o čerpání financí z evropských operačních fondů.
Povede nová legislativa ke zkvalitnění služeb nebo k politizaci státní správy? A chce se nová koalice návrhem zbavit lidí, kteří přišli v předchozím volebním období? Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Lukáš Matoška.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
