Novodobí „starci na chmelu“: Brigády na chmelnici jsou trendem i dnes

První zmínky o chmelu v Čechách pocházejí už z 8. a 9. století a dodnes patří mezi komodity, kterými se Česko může pyšnit a o něž je zájem i za hranicemi. Zatímco horko a sucho v minulém roce chmelu nepřálo, letošní úroda vypadá slibně a sklizeň chmele je nejen na Žatecku v plném proudu. A jako každý rok, ani letos se neobejde bez pomoci studentských brigádníků.

„Zjistili jsme s kamarádem, že je tady zábava a je to jiný svět,“ uvádí vedoucí studenstské brigády, sociolog Vojtěch Bednář, který je na chmelu již po sedmnácté. „Dobře se češe v každém počasí. Jediná výjimka je bouřka, ve které se do chmelnice nesmí. Přecejen je to kovová konstrukce,“ vysvětluje.

Dříve stálo u česačky patnáct, dnes jen tři lidi

Středisko Vinařice patří pod zemědělské družstvo Ročov, které každoročně na chmelové brigády nabírá přes agenturu okolo 100 studentů. A třebaže na chmelnicích pomáhají stroje, sklizeň by se bez pomocníků rozhodně neobešla. „Chmel je náročná práce. Pracuje se od rána od půl šesté až do večera. Se studenty a jejich pomocí je vše jednodušší,“ vysvětluje předseda družstva Josef Fric a zájem studentů vítá, ačkoli se jejich počet v procesu sklizně díky strojové mechanice zredukoval přibližně na pětinu. Změnila se také délka směn z osmihodinových na dvanáctky.

Brigády pomáhají v jednotlivých fázích sběru. „Traktorista ovládá automatický strhávač, přezdívaný Solar podle firmy, která ho kdysi vymyslela. V průběhu práce na stroji stojí ještě brigádník, která strhává ručně. Říká se mu solarista nebo spíše ninja,“ ukazuje během cesty areálem Bednář.

Tzv. babosed, místo pro odpočinek při práci|foto: Tereza Šťastná

Hlavní část strhávání chmele řídí dnes už automatické stroje. Brigádníci pak dělají dosběr a čištění, sbírají a urovnávají chmelové rostliny, takzvané štoky. V další etapě pomáhají v česačkách, kde se chmel češe, posléze suší.

O český chmel má zájem 75 zemí

Zvyšování produkce chmele je odrazem o jeho žádanost nejen v České republice, ale také v zahraničí. Jedná z nejznámějších odrůd, žatecký poloraný červeňák je ceněn pro své jemné chmelové aroma a vyrovnaný obsah alfa a beta kyselin. V současnosti je český chmel vyvážen do 75 zemí celého světa.