Novodobí „starci na chmelu“: Brigády na chmelnici jsou trendem i dnes

31. srpen 2016
Chmelové brigády dříve a dnes

Chmelové brigády jsou i díky filmovému muzikálu Ladislava Rychmana Starci na chmelu spojeny s komunistickou érou a hlubokým socialismem. V kurzu zůstaly pro mnohé překvapivě ale i dnes. Co obnášejí a jak se během své historie změnily?


První zmínky o chmelu v Čechách pocházejí už z 8. a 9. století a dodnes patří mezi komodity, kterými se Česko může pyšnit a o něž je zájem i za hranicemi. Zatímco horko a sucho v minulém roce chmelu nepřálo, letošní úroda vypadá slibně a sklizeň chmele je nejen na Žatecku v plném proudu. A jako každý rok, ani letos se neobejde bez pomoci studentských brigádníků.

„Zjistili jsme s kamarádem, že je tady zábava a je to jiný svět,“ uvádí vedoucí studenstské brigády, sociolog Vojtěch Bednář, který je na chmelu již po sedmnácté. „Dobře se češe v každém počasí. Jediná výjimka je bouřka, ve které se do chmelnice nesmí. Přecejen je to kovová konstrukce,“ vysvětluje.

Dříve stálo u česačky patnáct, dnes jen tři lidi

Středisko Vinařice patří pod zemědělské družstvo Ročov, které každoročně na chmelové brigády nabírá přes agenturu okolo 100 studentů. A třebaže na chmelnicích pomáhají stroje, sklizeň by se bez pomocníků rozhodně neobešla. „Chmel je náročná práce. Pracuje se od rána od půl šesté až do večera. Se studenty a jejich pomocí je vše jednodušší,“ vysvětluje předseda družstva Josef Fric a zájem studentů vítá, ačkoli se jejich počet v procesu sklizně díky strojové mechanice zredukoval přibližně na pětinu. Změnila se také délka směn z osmihodinových na dvanáctky.

Brigády pomáhají v jednotlivých fázích sběru. „Traktorista ovládá automatický strhávač, přezdívaný Solar podle firmy, která ho kdysi vymyslela. V průběhu práce na stroji stojí ještě brigádník, která strhává ručně. Říká se mu solarista nebo spíše ninja,“ ukazuje během cesty areálem Bednář.

Tzv. babosed, místo pro odpočinek při práci

Hlavní část strhávání chmele řídí dnes už automatické stroje. Brigádníci pak dělají dosběr a čištění, sbírají a urovnávají chmelové rostliny, takzvané štoky. V další etapě pomáhají v česačkách, kde se chmel češe, posléze suší.

O český chmel má zájem 75 zemí

Zvyšování produkce chmele je odrazem o jeho žádanost nejen v České republice, ale také v zahraničí. Jedná z nejznámějších odrůd, žatecký poloraný červeňák je ceněn pro své jemné chmelové aroma a vyrovnaný obsah alfa a beta kyselin. V současnosti je český chmel vyvážen do 75 zemí celého světa.

Spustit audio
  • Životní styl