Novinky z magazínu Leonardo 22. 2. 2016

22. únor 2016
Rozšířená realita společnosti Microsoft Room2Room

Firma Microsoft chce zaplnit naše pokoje obrazy a videem. Znovuzrozený Polaroid. Láhev, která se sama naplní vodou. Solárně termální elektrárna přestala zabíjet ptáky.

Firma Microsoft chce zaplnit naše pokoje obrazy a videem

Výzkumné oddělení firmy Microsoft již několik let vyvíjí systémy, které umějí projektovat počítačový obraz na zdi a předměty, rozmístěné v běžných obývacích pokojích. V zásadě jsou tyto technologie podobné technologii projekčního mapování, kterou často používají umělci, když veřejně promítají na průčelí budov nejrůznější výtvarné představy.

Oddělení Microsoft Research se zabývá minimálně dvěma projekty, které umožní proměnit významnou část našich pokojů v “projekční plátno”. Novější technologie Room2Room směřuje k tomu, abychom například během videohovorů mohli vidět věrný obraz svého diskusního partnera přímo před sebou, ve formě projekce na zdech nebo předmětech našeho pokoje a to v životní velikosti.

Technologie vychází ze staršího osvědčeného projektu rozšířené reality, zvaného RoomAlive, používaného ve hrách a opírajícího se o kamerové senzory Kinect a o systém digitálních projektorů. Pro kvalitní videopřenos je v tomto případě důležité, aby senzory nejdříve důkladně prostorově proskenovaly celou místnost a aby bylo také zajištěno průběžné skenování dotyčných osob. Již před třemi lety však firma Microsoft ohlásila projekt IllumiRoom, který podobným způsobem využívá projekce na zdi pokoje, ale kvůli zobrazování periferních výjevů ve hrách. Tyto okolní výjevy spojitě navazují na ústřední herní dění, zobrazované na hlavním monitoru.

MIT Technology Review, Gizmodo, Futurism, Windows Central, Room2Room, RoomAlive, IllumiRoom

Znovuzrozený Polaroid

Analogové fotoaparáty značky Polaroid byly před řadou desítek let známy tím, že k pořízení finálních snímků člověk nemusel posílat negativy do laboratoře k vyvolání nebo ke zvětšení jednotlivých snímků. Místo toho stačilo vyjmout z fotoaparátu speciální záznamový materiál, chvíli jím třepat a snímky byly hotové.

Zlatá éra značky Polaroid a jejího systému instantního vyvolávání snímků však skončila nejpozději koncem devadesátých let, když nastoupil boom digitální fotografie a fotky již nebylo nutné posílat do fotolabu. Nyní však firma Polaroid přišla s fotoaparátem Snap, který v jistém smyslu znamená pro digitální fotografii totéž, co klasické polaroidy pro fotografii analogovou. Stojí přitom jen 100 dolarů. Poměrně vysoké jsou však náklady na jednotlivé snímky (kolem 20 korun).

Technologie fotoaparátu Snap je založena na uvnitř vloženém samovyvolávajícím papíru ZINK (Zero Ink), což je speciální kompozitní materiál, obsahující mj. krystaly barviva. Ochranná polymerní vrstva zde slouží k zahřívání jednotlivých krystalů a vyvolávání různých barev. Přístroj tak může během jedné minuty “vytisknout” instantní snímek o rozměrech 50 x 75 milimetrů a to bez použití inkoustu.

Popular Science, BGR

Láhev, která se sama naplní vodou

Rakouský designér Kristof Retezár vymyslel systém na plnění lahví vodou zvaný Fontus, který mohou využít například cyklisté. Tedy pokud se pohybují v dostatečně teplém a vlhkém prostředí a mají systém s lahví připevněn např. na rámu kola.

Fontus Airo

Při teplotách 30-40 stupňů Celsia a 80-ti - 90-ti procentní vlhkosti autor garantuje, že během hodiny šlapání se do jeho lahve zachytí ze vzduchu asi půl litru vody. Systém pracuje na principu zachycování vlhkosti z proudícího vzduchu. Atmosférická vlhkost pak projde jednoduchým filtrem, načež proběhne její následné ochlazení a kondenzace do podoby kapalné vody.

Ochlazení je zajištěno díky termoelektrickému Peltierovu jevu, za pomocí elektrické energie, jejímž zdrojem je připojený solární panel. Systém Fontus bude pravděpodobně na trhu někdy koncem roku 2016, za cenu kolem 100 dolarů.

Fontus, Futurism, TechInsider, Inhabitat, Live Science

Solárně termální elektrárna přestala zabíjet ptáky

Solární elektrárny, ve kterých soustavy zrcadel ohřívají tepelné médium v centrálních věžích, bývají často pohromou pro nad ní prolétávající ptáky. Oblasti s vysokou koncentrací slunečního záření a tedy i vysokou teplotou jsou totiž leckdy pro ptáky smrtelné. Pták zde může být doslova upálen nebo vypařen zaživa.

Zdá se však, že v kalifornské solárně termální elektrárně Crescent Dunes tento problém inženýři v zásadě vyřešili. Většina ptáků byla v prostoru této elektrárny totiž zabita v době, kdy zrcadla zaměřovala sluneční záření nikoliv na tepelnou věž elektrárny, ale trochu nad ní do volného prostoru, což nastávalo v době pauzy ve výrobě elektřiny nebo při technologické odstávce elektrárny.

V prostoru kolem věže se v této době vždy vytvořil smrtící prstenec o vysoké hustotě energie a s velmi vysokou teplotou, kterou ptáci nemohli přežít. Inženýři proto přenastavili směry zrcadel během pauz a odstávek tak, aby se velikost tohoto horkého prstence zvětšila a hustota energie v něm naopak zmenšila. Od té doby již v prostoru teto elektrárny ptáci prakticky neumírají.

10 000 birds, Renew Economy, Clean Technica, Get energy smart now

autor:Pavel Vachtl
  • Technologie