Novinařinu dnes válcuje marketing. Investigativci ale nejsou nastaveni na neustálé poměřování, myslí si šéfka investigace.cz Pavla Holcová

20. březen 2023

„Investigativní novináři jsou specifickým druhem žurnalistů, mají i jiný  způsob přemýšlení. Nesmírně ráda s nimi pracuji, protože je to obohacující,“ říká novinářka a zakladatelka serveru investigace.cz Pavla Holcová. „Všichni znají ten okamžik, kdy jejich hypotéza najednou začne dávat smysl. Někdy je to po třech měsících, klidně i po pěti letech, ale ten moment – takové to aha, tak takto to bylo – to je něco, proč stojí za to to dělat,“ dodává.

I u nás mají „investigativci“ co zjišťovat a po čem pátrat a podle Holcové existuje i soupeření. „Rivalita tady je, ale já ji vlastně neznám. Pracuji buď v mém českém týmu, kde čím víc lidí ten text vidí, tím je to lepší. Protože každý vychytá něco jiného, každý má trochu jiný nápad, co přidat, co ubrat, co ověřit,“ vysvětluje.

Novináře válcuje marketingové oddělení, které potřebuje bombastický titulek, aby se to prodávalo.

„Také pracuji v mezinárodním týmu, kdy se ti lidé nevidí jako soupeři nebo jako někdo, kdo musí bojovat o pozornost, aby je ,šéfové podrbali za ouškem‘. Naopak vidí důvodnost a důležitost spolupráce a sdílení.“

Práce ve velkých médiích mění i přístup k tomu, co se píše.

To dokážou i čeští novináři, Holcová ale vidí problém v marketingu.

Čtěte také

„České investigativní novináře, ale i novináře obecně, válcuje marketingové oddělení, které potřebuje bombastický titulek, aby se to prodávalo. Aby to vyvolávalo kontroverze, debaty, aby novináři mezi sebou soupeřili, kdo to vydá jako první.“

„Tohle ale žurnalistice obecně škodí – a investigativci nejsou nastaveni na to, aby neustále poměřovali svůj úspěch s ostatními. Takže v dnešní době pracovat ve velkých médiích dost mění i přístup k tomu, co pak píší.“

Není to pro každého

Dělat tento druh novinařiny není podle ní pro každého. „Je ale spousta lidí, kteří poté, co si investigativní žurnalistiku vyzkouší, zjistí, že je to přesně to, co dělat nechtějí. Nejvíc jim asi vadí naše zaměření na detail a přesnost. Pak že to jde často pomalu, není to tak akční a rychlá práce. Hodně často jim vadí i to, že je pak lidé nenávidí.“

Čtěte také

Pavla Holcová dělá investigaci už deset let, jako jediná novinářka z Česka byla přizvána do globální investigace Panama Papers, za kterou mezinárodní konsorcium investigativních novinářů získalo prestižní Pulitzerovu cenu.

Za tu dobu podle svých slov také pomalu vyhořívá. Proč? „Je to kombinace všeho možného – práce je to náročná psychicky, na pozornost a soustředění, protože to neprobíhá lineárně, ale když nějaké kauzy řešíme, tak jich rozpracovaných máme i šest sedm najednou.“

„Takže musím přepínat z jedné do druhé, do toho chodí dotazy od kolegů, kteří něco potřebují rychle, něco pomaleji a pak zas něco spěchá tak, že to musí být do zítřka. Dohromady je to vyčerpávající práce, která má málokdy nějaký reálný dopad, který by se dal předvídat,“ popisuje.

Čtěte také

Na druhou stranu – občas se stane, že někdo poděkuje. „Občas se to děje a vždy to potěší. Je to taková brzda proti skepsi, rezignaci a frustraci, když někdo řekne to díky za vaši práci.“

Proč investigativci nepovažují za důvěryhodné zdroje tajné služby a politiky? To už si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory, ptá se Naděžda Hávová.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.