Novinář: Kuba je tak zbědovaná, že se vláda ani nemusí obávat vzpoury. Kubánci doslova šetří energii
Kubánci se tento týden museli obejít bez elektřiny už po třetí za posledního půl roku. Kuba čelí přísným sankcím Spojených států, které dlouhodobě označují komunistickou vládu v Havaně za hrozbu pro svou národní bezpečnost a viníka špatné ekonomické situace na ostrově. „Nezažil jsem období po rozpadu Sovětského svazu, kdy tam panoval hladomor. Ale za těch 25 let jsem neviděl Kubu v tak zbědovaném stavu,“ přiznává v Interview Plus novinář Eduard Freisler.
Při posledním blackoutu došlo na některých místech k pouličním protestům, ty ale jsou spíš lokální a většinou v Havaně. „Vláda se nemusí obávat vzpoury už jen kvůli tomu, že Kubánci jsou v opravdu špatném fyzickém a psychickém stavu a doslova šetří energii. Nemají peníze jet někam protestovat. Navíc mají pocit, že se nic nezmění, jen se tím vystaví nebezpečí zatčení,“ shrnuje redaktor serveru Seznam Zprávy.
Čtěte také
Kubánci, se kterými je v kontaktu, když se zrovna mohou přes výpadky elektřiny připojit k internetu, přesto doufají, že ještě letos castrismus skončí. „Ale hned vzápětí vám řeknou, že situace je každým dnem o něco horší. A že sami se žádných nových časů nedožijí. Je to jedna velká kolektivní deprese,“ dodává.
Americký přístup ke Kubě se v minulosti lišil podle stranických linií. Demokratický prezident Barack Obama uvolnil řadu restrikcí a Američané, nejen ti s kubánským původem, mohli snadněji cestovat a přivážet na ostrov peníze. Velká část z nich ovšem putovala do státní pokladny, přičemž hotely vlastní armáda.
„Republikánští prezidenti se naopak snažili co nejvíc omezit turismus a příliv peněz. A Donald Trump se do toho totálně opřel a zahájil ropnou blokádu, která Kubu zcela paralyzovala. To jsme v moderní éře nezažili,“ vysvětluje s tím, že režim dokonce přistoupil k rozsáhlým tržním reformám, zatím jsou ale stále jen na papíře.
Venezuelský model
Spojené státy podle Freislerových zdrojů z amerického ministerstva zahraničí zatím marně hledají člověka, který by na Kubě převzal moc – podobně jako venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová, která je v úřadu po lednovém zatčení Nicoláse Madura. Jde o to, aby země zůstala stabilní a nedošlo k nepokojům či občanské válce.
Čtěte také
„Ale nikoho takového zatím nenašli a osobně si myslím, že kdyby v kubánské vládě někdo měl tyto ambice, tak brzy skončí ve vězení, nebo pod zemí. Protože kubánská revoluce je daleko ideologičtější než ve Venezuele, kde to bylo hlavně o penězích a organizovaném zločinu. Za socialismus se spíš schovávali, aby mohli drancovat přírodní zdroje,“ srovnává.
Jakýkoliv kompromis a opakování venezuelského modelu se ale příčí kubánskému exilu v USA, který se naopak snaží prezidenta Trumpa a zejména ministra zahraničí Marca Rubia, který má sám kubánské kořeny, dotlačit k vojenské akci.
„Havana je vnímá jako jednu velkou teroristickou skupinu, ta nevraživost je obrovská. Spousta analytiků se obává, že kdyby režim padnul a exulanti se začali vracet, tak dojde k ošklivým střetům, protože by určitě chtěli zpět majetek. Režim ale dělá to, že když někdo emigruje, jeho byt či dům připadne stoupenci revoluce. Jenže už to trvá přes půl století a už tam žijí další generace,“ poznamenává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
