Novela zákona o loteriích. Dá zelenou nelegálnímu hazardu, nebo pomůže zadluženým rodinám gamblerů?

21. září 2015

Česko v posledních letech bojuje s velkým problémem: s rostoucím počtem lidí, kteří jsou chorobně závislí na hazardních hrách. Nejen na výherních automatech, ale taky na kurzovém sázení, hraní v kasinech nebo na internetu.

Odborníci u nás evidují více než sto tisíc gamblerů. Někteří z nich se kvůli dluhům dostávají na dno společnosti, strhávají s sebou i své rodiny. Stát se rozhodl problém řešit komplexní novelou zákona o loteriích.

Když vidí paní Božena z Liberce u sázkové kanceláře reklamu, která lidem nabízí vidinu úspěšného sportovního tipu a velké výhry, má obrovský vztek. Její 30letý syn Zdeněk prosázel více než milión korun a aby nepřišel o byt, rodina mu pomáhá dluhy splácet.

„Sázel nejprve menší částky na sportovní utkání. Když bral víc, začal vkládat do sázek i víc peněz. Dokonce si začal půjčovat od bank, které mu samy nabízely úvěry. Přišel mu email s nabídkou půjčky 300 tisíc korun. Jeden klik a měl je na účtě. Peníze skončily v sázkové kanceláři. Protože si zrovna říkal: Teď je to tutovka, vyhraji dvojnásobek vkladu. A opět to nevyšlo a peníze byly pryč."

Paní Božena dělá, co může, pomohla synovi vyřídit papíry k soudu, teď je v osobním bankrotu. Nedal si říct. Když mu banky kvůli insolvenci nepůjčily, začal sázet za peníze zaměstnavatele. „Neodevzdal tržbu v naději, že peníze znásobí, tak je vsadil. Pochopitelně to nevyšlo a dostal se do začarovaného kruhu."

Některé osoby bez přístupu k hazardním hrám

Aby syn nešel do vězení za zpronevěru, rodina si půjčila peníze po známých, zrušila penzijní a stavební pojištění. Rodiče místo toho, aby si užívali důchodu, pracují od rána do večera, aby dluhy splatili. Matka se bála, aby si syn v zoufalství nesáhl na život. „Bylo hodně indicií, že to může udělat a kdybychom mu nepomohli, nevím, jak to skončilo."

Herna, videoterminál (ilustrační foto)

Problém je, že Zdeňka může chuť si zasázet přepadnout kdykoliv a rodina nebude mít z čeho dluhy splácet. Proto paní Božena hledala pomoc u psychologů. Na soukromé odborníky peníze neměla a u hrazených zdravotní pojišťovnou neuspěla. „Vyzkoušeli jsme tři, a musím říct, že nikdo vysloveně nepomohl. Ti psychologové, jak se říká „na pokladnu", tak jsem měla z toho pocit, že je to ani netrápí. Rozhodně nepomohli vůbec."

Naději rodina vkládá do zákonů regulujících hazard. Nejvíce ji zajímají paragrafy, podle kterých by určité skupiny lidí neměly legální přístup k hazardním hrám.

Podle náměstka ministra financí Ondřeje Závodského v případě, že zákon bude schválen, nebudou mít přístup k legálnímu hazardu čtyři skupiny osob. „Ti, kteří pobírají příspěvek v hmotné nouzi, osoba nacházející se v úpadku a některé věci v trestně právních aspektech. Mým snem je do budoucna navázat na databázi osobami, které neplatí výživné, nacházejí se v exekucích nebo berou jiné sociální dávky.“

Hazard vydělá ročně 30 miliard korun

Sekretář Unie herního průmyslu Andrej Čírtek si myslí, že nový systém registrací pomůže regulovat patologické hráčství, provozovatele to ale bude stát peníze. „Znamenalo by to vysoké finanční náklady, investice do IT, vylepšení softwaru, na sázkovém zařízení by musela být čtečka. Ochránci soukromí můžou říct, že vzniká velký bratr, který bude monitorovat každého hráče v ČR, každou jeho hru a kolik vsadil. Doba si to žádá, důležitější je požadavek ochrany lidí před jimi samými, než na jejich osobní svobodu."

Hazard vydělává v Česku ročně více než 30 miliard korun. Příjmy se za rok zvýšily o téměř 10 procent. Stát chce hazard víc danit, aby z něj měly víc peněz i obce. K vládním návrhům novel zákona o loteriích přibyly v poslední době další poslanecké návrhy. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek, zvolený za KDU-ČSL, chce, aby se jedno procento z hazardu odvádělo na léčbu a prevenci gamblingu.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek

„Peníze z herního loterijního průmyslu, já jim říkám, že to jsou krvavé peníze, protože gambling ničí osudy lidí. Tyhle peníze by měly být použity na prevenci. Za současné situace je tato oblast podfinancovaná. V ČR není dostatek míst pro léčbu lidí závislých na gamblingu. Máme jich kolem jednoho tisíce, což je poddimenzované ve srovnání s počtem míst v ústavech, kde se léčí lidé ze závislosti na návykových látkách, kterých je 30 tisíc.“

Někteří provozovatelé hazardu podporují prevenci rizikového hraní. Před pěti lety dostal zelenou projekt Rubikon I, který na konferenci v poslanecké sněmovně představil Petr Vinš z občanského sdružení Aisis Kladno. „Byl to projekt pro základní školy a víceletá gymnázia, kde jsme žáky seznamovali se zákony a taky s odpovědným rozhodováním, které souvisí s riziky sázení. Tenhle projekt jsme dělali v Plzeňském, Jihomoravském a Zlínském kraji, zúčastnilo se ho 102 škol, 35 tisíc žáků, studentů a učitelů.“

Součásti balíčků navrhovaných v rámci novely zákona o loteriích jsou i daně z hazardních her. Původní vládní návrh i změna poslance Jana Volného z hnutí ANO je zvyšují. Podle senátora Ivo Valenty, nestraníka zvoleného za Stranu Soukromníků a majitele hazardní skupiny Synot, vyšší zdanění dává zelenou nelegálnímu hazardu. „Dnes se zatěžují legální firmy, označují se termíny dobrý hazard, špatný hazard, přitom je jenom jeden hazard. A to není cesta, protože ten nelegální bují a dává větší nabídky bez jakékoliv regulace. Souběžný daňový zákon, který říká až 35 procent, ty firmy zabije."

Výkonný ředitel Asociace provozovatelů kursového sázení Marek Herman tvrdí, že vyšší daně a růst nelegálního hazardu ze zahraničí mohou mít negativní dopad na legální české firmy. „Pro nás je nelegální hazard fatální problém, protože každá druhá sázka je nelegální. Oni nerespektují pravidla, mají internetové stránky v českém jazyce, ale jsou v zahraničí. Neví se, jestli u něj sází děti, mladiství.“

Podle sekretáře Unie herního průmyslu Andreje Čírtka návrh nového zákona počítá s tím, že vznikne index zakázaných stránek, které budou muset operátoři internetu blokovat. „Navrhovaná opatření budou vadit telefonním operátorům a bankám, protože je tam restrikce, že u nelegálního provozovatele nesmí docházet k bankovním převodům. A je otázka, zda společenský zájem na ochraně hráčů převáží."

autoři: Ivana Bernáthová , sch
Spustit audio