Novela stavebního zákona vytuneluje ochranu přírody, tvrdí právník Svoboda. Rafaj: To je strašení

11. květen 2026

Poslanci se chystají schválit novelu stavebního zákona. Vláda si od zákona slibuje, že usnadní stavební řízení, podle části opozice ale hrozí, že bude oslabena ochrana orné půdy. „Když něco přesunu z jednoho úředníka na druhého, neznamená to, že ten druhý je a priori proti přírodě,“ říká v pořadu Pro a proti prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. „Chránit přírodu, vodu a půdu budou stavební úřady?“ podivuje se Petr Svoboda z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Pane Rafaji, co přinese novela stavebního zákona po pozměňovacím návrhu, který prošel?

Jan Rafaj: Jednotné povolovací řízení. To znamená koncentrované řízení. Doposud investor, developer, nebo kdokoliv se podílel na té činnosti a stavbě, musel zajistit v několika dílčích krocích všechny podklady pro to, aby stavba probíhala řádně a včas.

V tuto chvíli by mělo dojít, pokud všechno projde tak, jak má, ke koncentraci toho řízení, rozhodování a vyhodnocování na jednom místě.

Čtěte také

To vůbec v žádném případě neubírá na možnosti vznesení případných argumentů a námitek všech dotčených subjektů.

Je to, chtěl bych zdůraznit, opatření, po kterém vyzývá i Evropská unie ve svých posledních dokumentech, jako například Clean Industrial Deal a další. Je to proces a systém, který je obvyklý v zemích kolem nás, které přírodu a krajinu chrání daleko víc než Česká republika.

Pane Svobodo, co přinese novela stavebního zákona, pokud skutečně projde a vejde v platnost, podle vás?

Petr Svoboda: Já bych především popřel, co řekl pan Rafaj, že Evropská unie tento zákon doporučuje. To je naprostý nesmysl, není to pravda.

Tento zákon převrací naruby současnou podobu stavebního zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna napříč všemi politickými stranami, včetně hnutí ANO a SPD, v roce 2023.

Tato podoba zákona je účinná jenom rok a půl. Zavedla něco úplně jiného – co strany včetně hnutí ANO a SPD zrušili v roce 2023 –, a to je stavební řízení na obecních a krajských úřadech a velmi dobrý model jednotného environmentálního stanoviska.

Zkrátka dobře to, co poslanci obrovskou většinou schválili před třemi lety, obrací novela současné době vzhůru nohama, a to cestou pozměňovacího komplexního návrhu.

Je změna potřeba?

Pane Rafaji, z jakého důvodu je potřeba po tak krátké době, co prošla poslední novela stavebního zákona, prosazovat změnu novou a ještě větší? Vyhovuje to byznysu, že se takto často mění pravidla?

Rafaj: Já se musím v prvé řadě ohradit. Pokud nemám pravdu, tak Evropská komise nařídí České republice zrušit takovýto předpis, pokud by byl v rozporu s jejich záměry.

Ale uvidíte, že Evropská komise proti tomuto předpisu nebude mít žádné výhrady, protože takový postup je zcela obvyklý například v Rakousku nebo v Německu, známe ho z mnoha jiných dalších opatření. Výrazně zrychluje to řízení a koncentruje ho do centra.

Čtěte také

Komplexní problém České republiky je i v tom, že na rozdíl od většiny zemí Evropské unie máme obrovské množství jednotlivých obcí. Dostali jsme se do stavu, kdy nám  trvalo v běžném případě schvalování staveb deset až patnáct let a poškozovali jsme zdraví občanů. Například obchvat.

Já bych vám tady mohl jmenovat případy, kde jsme tyto procesy zdržovali a škodilo to zdraví občanů i nakonec přírodě jako takové.

Já bych připomenul, že to byla vláda Petra Fialy (ODS). Já jsem za panem premiérem tehdy byl, ještě než se stal premiérem, a žádal jsem ho, ať tehdy přijatou novelu, kterou navrhlo hnutí ANO na konci svého předchozího období, kdy byl premiérem Andrej Babiš, které rovněž tehdy mělo širokou podporu, nemění.

Ale pod politickým tlakem ji nakonec změnili při nástupu do své funkce a sami věděli, že ji paralyzovali. A sám pan premiér Fiala řekl, že to nebylo správné.

Ano, tahle novela je nezbytná a je správně. Co se týče procesu, mám k němu výhrady. Mělo by to projít řádným připomínkovým řízením.

„Nemají to podložené“

Argument, že je v Česku zdlouhavé stavební řízení, bývá hlavním odůvodněním pro prosazení změny stavebního zákona. Co vy na to, pane Svobodo?

Svoboda: Ale vždyť to nemají vůbec ničím podložené. Největší developer v Praze Dušan Kunovský v prosinci 2025 oznámil, že pozastavuje o jeden rok výstavbu bytových projektů podle pravomocných stavebních povolení, které má k dispozici, z prostého důvodu – je přehřátý stavební trh a je natolik intenzivní výstavba, že to vede k předražení stavebních výrobků a prací.

Čtěte také

Takže podle vás není důvod zjednodušovat celé stavební řízení v Česku?

Svoboda: Ale vždyť byl zjednodušen před těmi třemi lety, což odsouhlasilo hnutí ANO i sám Andrej Babiš, a je to teď v současné době účinné jeden a půl roku. To byl maximální kompromis. Schválila to v podstatě celá Sněmovna, 160 poslanců z 200. Je to kompromis mezi usnadněním a urychlením stavebních povolovacích procesů a ochranou životního prostředí.

Tento kompromis má podobu jednotného environmentálního stanoviska a drží model Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ) pro velké stavby, infrastrukturní a stavební úřady na obcích a krajích a jako nejvyšší stavební úřad je tu ministerstvo pro místní rozvoj.

Tenhle model je rozumný kompromis, na kterém se shodla celá politická reprezentace.

Nikdo nemá žádný seriózní podklad pro tvrzení, že jsou u nás povolovací řízení zdlouhavá. Stavebníci, i státní stavebníci, prostě často předkládají špatné, neúplné projekty, a to je v individuálních případech důvodem zdlouhavosti.

„Vytunelovaná“ ochrana přírody

Pane Svobodo, připustil byste, že se v některých jiných evropských zemích, často se skloňuje Polsko, staví rychleji a stavební řízení bývá rychlejší? A je potom opravdu na místě kritika, že pokud projde tato novela stavebního zákona, tak nebude možné podávat námitky třeba na ochranu životního prostředí nebo na ochranu půdy?

Svoboda: Polskou cestou rozhodně jít nechceme, protože Polsko skutečně změnilo zákonnou úpravu na extrémní úkor ochrany vlastnických práv a životního prostředí.  Myslím, že na tom, že polskou cestou nepůjdeme, je shoda i v naší politické reprezentaci, podobně jako třeba se zákazem interrupcí.

Čtěte také

A k druhé otázce: Nejde o to, jestli se budou moct účastníci vznášet námitky, samozřejmě je bude možné vznášet.

Jde o to, že ministerstvo životního prostředí přijde o rozsáhlý resort. V podstatě polovina resortu životního prostředí přijde o tuto působnost, která bude převedena na stavební úřady.

Takže stavební úřady nám budou v souvislosti s povolováním staveb chránit přírodu, vodu, zemědělský půdní fond a tak dále? To je obrovské vytunelování ochrany životního prostředí v České republice.

Pane Rafaji, není to tak, že novela stavebního řízení, pokud projde v této podobě, zjednoduší stavební řízení na úkor ochrany životního prostředí?

Rafaj: Vždyť jsme to tady slyšeli. Tady se říká, že se vytuneluje ministerstvo pro životní prostředí a že nikdo jiný nebude schopen posuzovat ochranu krajiny a dalších nezbytných položek přírody. Vždyť to přece vůbec neznamená, že to nastane. Jsme strašeni něčím, co vůbec nemusí nastat.

Pokud by tento zákon měl vést k zásadnímu narušení této rovnováhy, tak ho bude posuzovat Evropská komise, která je na tohle velmi přísná. Když něco přesunu z jednoho úředníka na druhého, tak to přece neznamená, že ten druhý úředník je a priori proti přírodě. To je přece o kompetenci, kterou musíme přenést a naučit toho úředníka.

Nemohou i pod stavebními úřady působit skutečně kompetentní odborníci na ochranu životního prostředí? Je novela stavebního zákona šitá na míru velkým developerům? A zkracuje se v poslední době délka stavebního řízení? Poslechněte si celé Pro a proti.

autoři: Lukáš Matoška , kma
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu