Novela rozpočtových pravidel krade lidem budoucnost, míní Kupka. Šťastný: Přináší to potřebné věci
Poslanci vládní koalice se na úterní sněmovní schůzi pokusí přehlasovat prezidentské veto novely rozpočtových zákonů. Upravená pravidla pro sestavování veřejných rozpočtů odmítl Petr Pavel podepsat v červenci. „Je to zadlužovací zákon, který lidem krade lepší budoucnost,“ tvrdí v Ranním Plusu Martin Kupka, předseda opoziční ODS a člen hospodářského výboru. Boris Šťastný (Motoristé), ministr pro sport, prevenci a zdraví, oponuje: „Tato změna přináší potřebné věci.“
Pane Kupko, pokusíte se v úterý na schůzi jednat o úpravách novely rozpočtových zákonů, nebo budete už jen její přijetí blokovat?
Martin Kupka (ODS): Prostor zajistit změny, které by znamenaly pro Česko lepší budoucnost, už bohužel není. Nezbývá nám než v této fázi blokovat přijetí tohoto zákona. Je to důležité, protože ve skutečnosti je to zadlužovací zákon, který lidem krade lepší budoucnost. Shodují se na tom nejenom ekonomové.
Čtěte také
Od první chvíle jsme uváděli konkrétní zásadní výhrady, věcné argumenty a přišli jsme i s pozměňovacími návrhy, které koalice smetla.
Pane Šťastný, předpokládáte, že vládní koalice v úterý prezidentské veto přehlasuje, nebo jste ještě otevřeni dalšímu projednávání a úpravám?
Boris Šťastný (Motoristé sobě): Jak říkal pan předseda Kupka, teď se dá to veto přehlasovat. Koalice má dostatečný počet poslanců pro to, aby prezidentské veto bylo přehlasováno. Kdy to bude, to už je druhá otázka. To samozřejmě záleží na opozici, zda přistoupí k obstrukcím, anebo zda vůbec budeme o tom návrhu diskutovat.
Opozice obvykle postupuje tak, že se dlouhé hodiny bavíme o programu a věcech, které s tím nesouvisí. Já čekám alespoň věcnou debatu k danému tématu. Pokud bude, tak se ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a koaliční poslanci budou opozici bránit a pak dojde na hlasování.
Ale jednání tedy neznamená, že byste ještě byli připraveni nějak upravit tu novelu?
Šťastný: Paní redaktorko, ono to nejde. To jde u vratky Senátu, ale u prezidentského veta ne. To znamená, že buď ho koalice nepřehlasuje a zákon končí, anebo ho přehlasuje a zákon začne platit v té úpravě, v jaké šel ze Senátu k prezidentovi.
Právě k tomu směřovala i otázka, jestli neodložíte prezidentské veto.
Šťastný: Nedají se dělat žádné změny.
Čtěte také
Můžete vzít například tu senátní verzi. Ale já se chci jenom zeptat, pane Šťastný – vy jste tady vlastně v dvojroli. A to proto, že část kritiky novely směřuje k tomu, že dává více pravomocí vládě například v případě vybraných rozpočtových kapitol nebo náhle zhoršené bezpečnostní situace. Tehdy by vláda mohla navýšit výdaje v rozpočtu až o deset procent, aniž by k tomu potřebovala souhlas Poslanecké sněmovny.
Kdybyste byl jenom poslanec, a ne současně i ministr, což se někdy v budoucnu může stát, stále byste s takovou změnou pravomocí souhlasil?
Šťastný: Tak určitě s tím souhlasím nejen jako ministr, ale i jako poslanec a předseda poslaneckého klubu Motoristů. Tato změna přináší potřebné věci. Někdo to teď možná bude chtít, a možná i oprávněně, vztahovat k současně projednávanému rozpočtu, který přijde do Poslanecké sněmovny na konci léta.
Faktem ale je, že jde o nástroj do budoucna. Netýká se jen naší dnešní vládní koalice, ale vlastně i dnešní opozice, protože mohou nastat situace, které tento zákon řeší.
Jasnější vymezení pravidel
Pane Kupko, ptala jsem se, jestli by vládní koalice byla ochotna odložit přehlasování prezidentského veta a vrátit se například k senátní verzi. Senát totiž pro případy únikové doložky při náhle zhoršené bezpečnostní situaci navrhl tento stav přesně vymezit. Pomohlo by to, alespoň podle vás, k jasnějšímu vymezení rozpočtových pravidel?
Kupka: Nejlepší cesta by byla, kdyby se opravdu podařilo ten zákon shodit. Vládní koalice by pak musela připravit řešení pro budoucnost – a tady nabízíme spolupráci. Nový zákon má sice mířit do budoucna, ale nesmí být tak škodlivý jako tato verze, která znamená větší zadlužování a celou řadu vážných problémů.
Čtěte také
Vy jste zmínila velmi vágní vymezení zhoršené bezpečnostní situace, ale věcí je tam mnohem víc. Jsou tam nové únikové doložky a také možnost od této chvíle nesledovat samostatně důchodový účet.
To, že by desetiprocentní navýšení výdajů neprojednávala Poslanecká sněmovna, je jedním z důvodů, proč se obrátíme na Ústavní soud. Znamená to totiž zásadní porušení standardního rozdělení moci mezi zákonodárnou moc a vládu. Toto jsou konkrétní důvody, proč Česko tento zákon mít nemá a proč je to opravdu zadlužovací norma.
Boris Šťastný to sice shrnul sportovním sloganem „tak určitě“, ale pro Motoristy to ve skutečnosti znamená, že úplně kašlou na to, co slibovali svým voličům – tedy že se budou chovat rozpočtově odpovědně. Opak je pravdou se vším všudy.
Oslabení demokracie?
Pane Šťastný, co říkáte na výtku, kterou chce opozice podat k Ústavnímu soudu, že tím jako vládní koalice překreslujete a oslabujete parlamentní demokracii?
Šťastný: Od voleb jsme svědky toho, že opozice chce využít veškeré nástroje, které má, aby prakticky každý zákon, který schválíme, blokovala už při samotném projednání. Potom ho vrací ze Senátu nebo prostřednictvím pana prezidenta, který má k opozici blízko.
Jsme toho svědky, děje se to a zřejmě se to bude dít i dál – včetně toho, že opoziční politici budou dávat jednotlivé zákony k Ústavnímu soudu.
Čtěte také
Jak se stavíte k výtce, že by vláda získala větší moc nebo větší rozhodovací pravomoci nad rozpočtem, aniž by k tomu potřebovala souhlas Poslanecké sněmovny nebo rozpočtového výboru?
Šťastný: Ano, existují určité situace, které už jsme zažili – například covidovou krizi nebo ropný šok. Jsou to momenty, které by bylo možné tímto zákonem řešit. Jde o tolik diskutované mimořádné zvýšení výdajů až o deset procent. Je to citlivá část, která v podstatě říká, že za určitých podmínek by vláda skutečně mohla výdaje navýšit.
Na druhou stranu se to týká každé budoucí vlády a situace, která musí být vážná a mimořádná. Dobře víme, že opozice je vždy kontrolním mechanismem, a v takovém případě by jak opozice, tak média situaci velmi podrobně hodnotily.
Pokud máte 108 členů v Poslanecké sněmovně, tak je to hodnocení takové zdálky. Pan Kupka ale chce reagovat.
Kupka: Boris Šťastný se usvědčil z totálního faulu. Hovoří o tom, že v případě ropné krize nebo covidové situace by bylo možné navyšovat výdaje až o deset procent. To je přesně to, čeho se obáváme.
Zákon totiž hovoří jasně o zhoršených bezpečnostních podmínkách, ale bohužel je definuje velmi nepřesně. Má to tedy znamenat, jak říkal Boris Šťastný, že pokud nastane ropná krize nebo covid, bude možné, aby vláda bez Poslanecké sněmovny zvyšovala výdaje o deset procent? To je přece úplně špatně.
Tento zákon nikdy neměl spatřit světlo světa. A důležitá věc: nejsou to jenom politické argumenty, ale i věcné argumenty ekonomů. Tak, jak je to napsané – a je to napsané opravdu špatně – je to v rozporu s ústavním uspořádáním České republiky a opravdu ji to bude poškozovat.
Slibovaný vyrovnaný rozpočet
Pane Šťastný, poprosím vás také o reakci. Ještě dodáme, že vláda už má teď v rozpočtu vyčleněnou rezervu, a to nejméně tři desetiny procenta z celkových výdajů. Spojila bych to i s tou druhou výtkou, kterou vám adresoval Martin Kupka. Chci se vás na ni také zeptat, protože vy jste jako Motoristé slibovali před volbami voličům do čtyř let vyrovnaný rozpočet. Toto jde ale proti tomu, ne?
Šťastný: Jednou větou k tomu předchozímu: Ano, v oblasti obranných výdajů samozřejmě může nastat kritická bezpečnostní situace a tento zákon umožňuje vládě reagovat – sami vidíte, jak složitým způsobem se jinak zákony ve Sněmovně projednávají.
Čtěte také
Co se týče Motoristů, na to už jsme reagovali opakovaně. Současná situace hospodářství, která se vztahuje spíše ke stávajícím schodkům státního rozpočtu, v tuto chvíli neumožňuje vyrovnaný rozpočet nebo nějaké okamžité, rychlé a drastické snížení deficitu. Vedlo by to ke kolapsu některých státem poskytovaných služeb.
Týká se to platů státních zaměstnanců, zdravotnictví či školství a znamenalo by to zastavení investic, například do výstavby dopravní infrastruktury. Musíme nejprve konsolidovat veřejné finance, zlepšit hospodářství, nastartovat ekonomický růst a potom rozpočtové schodky samozřejmě začnou klesat – a my se za to určitě zasazovat budeme.
Pane Kupko, novelu rozpočtových zákonů původně připravil ještě Zbyněk Stanjura, ministr financí z vaší strany v předchozí vládě Petra Fialy (oba ODS). Ta ji už ale nestihla projednat. Připomeňme však, že hlavním cílem bylo implementovat nový evropský fiskální rámec, takže ke změně rozpočtových pravidel musí v Česku dojít tak jako tak. Není tedy logické, že si je nová vláda dále upravila v souladu se svojí politikou, kdy chce více investovat a méně škrtat?
Kupka: Jenomže všichni ekonomové a základní pravidla potvrzují, že pokud chcete i do budoucna investovat, nesmíte zemi vystavit dalšímu riziku růstu inflace ani dál zvyšovat úroky tím, že si na světových trzích půjčujete za víc. Dnes si Česko půjčuje za rekordních pět procent.
Čtěte také
Toto jsou zásadní fakta pro to, abychom veřejné finance skutečně konsolidovali. A právě zmíněná konsolidace je přesně to, co tato vláda nedělá. Boris Šťastný sice mluvil – nebo popravdě spíš blábolil – o tom, jak chtějí konsolidovat, ale všichni včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) říkají, že se žádná konsolidace konat nebude. Musí totiž uspokojit všechny strany a všechny takzvané priority.
Výsledkem je, že rozpočet, jak ho připravují, je totálně neodpovědný. To nejde zakrýt žádnou řečí, je to naprosto evidentní. Navíc k tomu přidávají zákon, který i do budoucna dalším vládám umožňuje postupovat méně odpovědně a méně šetřit. To je hlavní a jednoduchá odpověď.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
