Nového ministra zdravotnictví čeká hra na ostří nože. Nesmí ale zapomínat ani na necovidovou agendu, shodují se poslanci Třešňák a Špičák

29. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hematolog Jan Blatný, o němž se mluví jako o možném kandidátovi na nového ministra zdravotnictví.

Ve čtvrtek Romana Prymulu na postu ministra zdravotnictví oficiálně vystřídal Jan Blatný (oba za ANO). „V tuto chvíli před ním bude mnoho dalších úkolů. Ministerstvo má sice jednu podstatnou agendu – pandemii –, ale není to jen ministerstvo covidu,“ upozorňuje místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák (Piráti).

Na stole jsou totiž další úkoly, které je potřeba dokončit ještě v tomto volebním období. „Například elektronizace zdravotnictví. Pokud by byla dotažena, určitě to bude v době covidové jedno z pozitiv a nástrojů pro boj s pandemií,“ zdůrazňuje Třešňák.

Čtěte také

On ani jeho kolega ze sněmovního výboru Julius Špičák (ANO), se nedomnívají, že by měl nový ministr přistoupit k okamžitým změnám v aktuálně nastavených epidemiologických opatřeních.

„Ta nejnovější platí teprve od středy,“ připomíná Třešňák. A Špičák doplňuje, že je třeba nejprve vyčkat na efekt zavedených omezení a až podle toho modifikovat další postup. Důležitá je inspirace v okolních státech.

„Vidím stále jeden problém, který je potřeba sledovat – a to jsou hlavně základní školy a uzavření prvního stupně. Tam je potřeba situaci vyhodnocovat ze dne na den a rozhodovat se ve smyslu co nejčasnějšího otevření škol,“ míní vládní poslanec.

Myslím si, že školy mohou zůstat nadále otevřené. Minimálně první stupeň.
Petr Třešňák

S tím Třešňák souhlasí a poukazuje na sousední Německo, kde přes léto restrikce nebyly populisticky rušeny jako v České republice a školy zatím zůstávají otevřené.

„Myslím si, že školy mohou zůstat nadále otevřené. Minimálně první stupeň. Distanční výuka v prvních třídách základních škol může vést až k opakování jednotlivých ročníků. Nemluvě o dopadech na rodiče, kteří musí být s dětmi na ošetřovném,“ míní Pirát.

Plošné testování, nebo měření protilátek?

Špičák vnímá nastávající období, v němž se nový ministr ujme svého rezortu, jako složité. „Je to hra na ostří nože. Další šíření, které by přetížilo nemocnice, není možné,“ varuje. Zároveň si ale uvědomuje složitost situace, kdy nelze ani zcela umrtvit život, ekonomiku a zmíněné školství.

„Je třeba reagovat ze dne na den. Na druhou stranu by se ale měla nastavit kritéria, abychom dokázali predikovat další opatření a nebyla to střelba od boku,“ doporučuje.

Víc než plošnému testování bych fandil měření protilátek v populaci – kolik lidí to v Česku prodělalo.
Miloslav Ludvík

Zatímco Petr Třešňák se domnívá, že plošné testování by mohlo být jedním z účinných nástrojů v boji s koronavirem, Julius Špičák má pochybnosti: „Při 35procentním podílu pozitivních testů by se k tomu měl vyjádřit nějaký statistik, aby zhodnotil, co to říká o rozšíření viru v populaci.“

Čtěte také

Pokud by bylo nakažených až 10 procent obyvatel republiky, nemá už podle něj plošné testování cenu. K tomu se ostatně přiklání i třetí host Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy, bývalý ministr zdravotnictví ve vládě Bohuslava Sobotky a současný ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (oba ČSSD).

„Daleko víc bych fandil statisticky významnému měření protilátek v populaci – vybrat přesné vzorky obyvatelstva, abychom zjistili, kolik lidí to v Česku prodělalo. Taková data stále nemáme a jsou potřeba, shrnuje.

Hosty byli:

Julius Špičák, ANO, místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví

Petr Třešňák, Piráti, místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví

Miloslav Ludvík, exministr zdravotnictví, ředitel Fakultní nemocnice Motol

Poslechněte si audiozáznam speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.

autoři: Martina Mašková , Jan Burda , Zuzana Marková
Spustit audio

Související