Nové freony zachránily ozónovou vrstvu. Odpadní látka z nich ale znečišťuje vodu i půdu
Nové typy freonů, které lidstvo používá už celá desetiletí a pomohly zachránit ozónovou vrstvu, bohužel zároveň škodí životnímu prostředí. Chemické látky z nich se desítky let drží v půdě, ve vodě nebo i v arktickém ledu.
Když je v nějaké chemikálii pohromadě uhlík a fluor, experti obvykle zpozorní.Vazba těchto prvků je skoro nerozbitná. To je případ i zdánlivě méně škodlivé „věčné“ chemikálie, kyseliny trifluoroctové (TFA).
Z nové studie plyne, že mezi roky 2000 až 2022 zůstala v životním prostředí třetina TFA, která vznikla z chladiva v lednicích, ale i z pesticidů nebo léčiv.
„Ve vodách v Německu se její koncentrace zvýšila za poslední dekádu pětkrát,“ říká odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml. Najdeme ji i v pitné vodě.
Nadšení inženýři
I když je méně toxická než jiné freony, které vydrží v životním prostředí až sto let, převyšuje jejich objem o tři řády. Právě její akumulace přitom představuje problém.
Čtěte také
„Je dobře rozpustná ve vodě a s každým deštěm ji doslova smýváme z atmosféry,“ poznamenává chemik Petr Cígler.
Hromadí se třeba i tam, kde jsou lokální skládky nebo čistírny odpadních vod, a její vliv je patrný na celé planetě. TFA se našla v lidské krvi, moči, může mít vliv na reprodukci. Vznikla i z nejhoršího freonu, který v sobě obsahoval atom bromu.
„Inženýři z něho byli nadšeni, protože má skvělé výparné teplo a dobře kondenzuje a tak dále,“ připomíná Petr Cígler.
Scelování díry
Staré typy freonů ničily ozónovou vrstvu. Ty nové se sice dříve rozkládají, ale spolu s původními se výrazně podílejí na změně klimatu.
„Všechny freony, které se vyrobily, zvýšily úroveň globálního oteplení asi o 10 procent,“ upozorňuje Tomáš Cajthaml. Údaj vědci srovnali se začátkem měření.
Scelování ozónové díry je ale zároveň zřejmě jediný celoplanetární environmentální problém, který lidstvo dokáže řešit. To, že se nejškodlivější freony už nesmějí vyrábět, pomohlo.
„Tím, že se nahradily, ozónová vrstva se zaceluje. Je velice pravděpodobné, že za deset patnáct let bude ve stavu jako před tím, než vědci problém identifikovali,“ doufá Tomáš Cajthaml.
Čím škodí nové typy freonů? Jak AI mění chemii? Může se plast stát čistým zdrojem? Poslechněte si celou Laboratoř Moderuje Martina Mašková. Debatují odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml, chemik Petr Cígler a studentka chemie Kateřina Weberová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
