Novákova kniha ukazuje, že Kundera zvrácené myšlence komunismu věřil do posledních chvil, říká Vitvar z Respektu

„Bezesporu. Nejen na Milana Kunderu, ale i na období, které kniha pokrývá. Novák ukázal, že dějiny od konce 2. světové války do roku 1975, které jsme zvyklí si idealizovat, zas tak ideální nebyly,“ odpovídá v pořadu Pro a proti Jan H. Vitvar, vedoucí kulturní rubriky týdeníku Respekt.

Literární a výtvarný kritik Radim Kopáč upozorňuje, že je nezbytné rozlišovat Kunderu jako člověka a jako spisovatele. „Jako spisovatel má popularitu globální a patří mezi světovou literární špičku. Tam nezmění kniha nic,“ říká. Problematický je podle něj celkový Novákův přístup ke Kunderovi jako k člověku.

Vitvar připomíná, že Kundera dlouhou dobu symbolizoval někoho, kdo prošel v mládí poblouzněním komunismu až stalinismu. „Pak prozřel, snažil se režim demaskovat, neuspěl a byl odejit z této země, aby mohl svobodně psát jinde,“ tvrdí.

Směšovat non-fikci života s fikcí literatury je vratká platforma. Už jen to, jak Novák s fakty nakládá, které zdroje bere jako relevantní a hlavně jak s nimi pracuje. Otázkou je, jestli by monografista Novák měl přistupovat ke Kunderově životu a priori s negativním zaujetím, což se děje už od předmluvy.
Radim Kopáč

Kopáč kritizuje prostředky, kterými Novák ke svým závěrům v knize dochází. „Snaží se interpretovat rané Kunderovy texty a vyzpovídat žijící spisovatelovy známé a spolupracovníky. Nejspornějším bodem pro Novákovu platformu je ale hledání otisků života v jeho literárním díle,“ vysvětluje. 

Vitvar je však přesvědčen, že kniha ukazuje Kunderu jako hluboce věřícího komunistu až do 70. let. „Té zvrácené myšlence věřil až do posledních chvil, kdy ze země odjížděl a věřil, že se sem vrátí a s komunismem se to tu podaří dotáhnout do ideálního tvaru.“

Novák nezpochybňuje Kunderovo dílo, ale to, co o sobě spisovatel celý život tvrdí. Kundera o sobě vytvořil nějaký obraz, který není pravdivý, a Novák ukazuje svůj pohled na to, jak jeho život vypadal podle toho, co dohledal. Novák se opírá o Kunderovy texty jen tehdy, kdy nebylo možné nic jiného najít. Ale vždy si Novák v takových případech pomáhá otazníky.
Jan H. Vitvar

Kopáč uznává, že Kundera neposkytuje rozhovory, většinu svého archivu skartoval a nechce se ke svému životu a dílu před rokem 1960 vyjadřovat ani vztahovat. „Takže Novákovi nic jiného než hledat náznaky ve spisovatelově díle nezbývá.“

Bylo by prý možná lepší napsat beletrizovaný životopis. „Tedy napsat o Kunderovi román. V rámci fikčního světa si autor může dělat cokoliv. Ale při psaní životopisu je třeba k objektu přistupovat nezaujatě: ani adorovat, ani mít negativní odsudek. A ten bohužel Jan Novák má,“ věří Radim Kopáč.

„Jan Novák je antikomunista, proto nemůžeme čekat pochopení pro minulý režim a člověka, který poslal někoho na 14 let do lágru,“ reaguje Jan H. Vitvar. A dodává: „I kdyby Novák obešel knihkupectví a na svou knihu nalepil, že jde o román, tak to nic nezmění a těm, kterým kniha vadí, by vadila dál.“