Nová EET vynese až 14 miliard, méně než před lety, spočítala Koscielniak. Horská: Bude to ještě míň

Vaše centrum stojí za studií, podle níž stát díky znovuzavedení EET získá cca 14 miliard korun ročně. Jak jste dospěli ke zhruba podobnému odhadu, k němuž dospělo ministerstvo financí?

Markéta Koscielniak: Obecně v ekonomii bohužel nemáme to štěstí, jako mají kolegové vědci v přírodních vědách, v lékařských vědách, kde můžou dělat laboratorní experimenty a mají perfektní prostředí na porovnání zasažené skupiny a kontrolní skupiny. To my v ekonomii většinou nemáme a musíme pracovat s tím, co máme k dispozici.

Konkrétně v tomto případě jsme vybrali nejvhodnější možnou metodologii rozdíl v rozdílech, Difference in Differences, kdy porovnáváme zasaženou skupinu sektorů a firem, které byly zasaženy vlnou EET, a porovnáváme je s porovnatelnými nebo obdobnými sektory, které ale zasažené nebyly.

Čtěte také

Ekonom: Nikdo neví, kolik EET přinese státu. V žádném případě to ale nepokryje vše, co vláda slíbila

A tímto způsobem jsme schopni kvantifikovat, jaký byl efekt EET 1 – a výsledky potom extrapolovat na odhady EET 2.

Paní Horská, když teď posloucháte toto vysvětlení, jakým způsobem výzkumníci dospěli k tomu, že znovuzavedení EET přinese do státní kasy 14 miliard korun ročně, tak proč jste vůči tomuto odhadu dále skeptická?

Helena Horská: Mockrát děkuji, že byla vysvětlena stručně metoda, protože souhlasím s tím, že lepší metoda odhadu neexistuje. Jenom jsem velmi skeptická ke skutečnému výsledku.

Když si odmyslíme schválené výjimky od zavedení EET, tak hlavní přínos evidence tržeb vidím v narovnání podnikatelského prostředí, ale daleko méně v daňových výnosech, na které spoléhá český stát a česká státní pokladna. Odhady jsou odhady.

Ani ta nejlepší metoda totiž není schopna postihnout určitá specifika jednotlivých oborů. Například v případě maloobchodu a velkoobchodu v době zavedení EET 1 docházelo k výrazné expanzi poboček některých maloobchodních řetězců a jakákoliv jiná metoda toto třeba není schopna postihnou. A může to kvantifikovat jako nárůst tržeb z důvodu zavedení EET.

Jsem skeptická ke snaze fixovat se na úroveň 14 miliard korun a tyto peníze už rozdávat v rozpočtu předtím, než jsou vybrané.

Expanze maloobchodních řetězců 

Paní Koscielniak, připustila byste, že možným nedostatkem vaší metody je, že vůbec nezohledňuje, že v době, kdy byla zaváděna původní elektronická evidence tržeb před několika lety, docházelo k expanzi nejrůznějších maloobchodních řetězců? A že větší výnos, který přišel státu, souvisel spíš s tím než s EET?

Koscielniak: Metoda určitě není dokonalá, má ty chyby a metodologické limitace transparentně diskutujeme. Ve studii je pak věc druhá, že možná i naší komunikací se pozornost příliš fixovala na jedno číslo.

Čtěte také

Jana Klímová: Fronta na peníze z EET. Ani na zaplacení televize a rozhlasu to nebude stačit

Hlavní sdělení – které je nezpochybnitelné, které je opravdu jasné, za kterým si stojíme – je to, že EET mělo prokazatelný pozitivní dopad. A zároveň největší dopad vidíme v sektorech, kde bychom to čekali, což je sektor stravování a pohostinství. Tyto hlavní závěry tam jednoznačně jsou. A pak je otázka kvantifikace, kolik to bylo. Počítáme i s tím, že u EET 2.0 bude výnos o něco menší mimo jiné proto, že nějaké efekty z EET 1.0 v ekonomice zůstaly. 

Paní Horská, byť se s paní Koscielniak asi úplně neshodnete na tom, kolik přesně bude elektronická evidence vynášet státu ročně. Připustila byste ale, že její dopad tak či onak bude pozitivní pro státní kasu, a to výrazně?

Horská: To určitě. Tady je diskuse na fixaci nad jedním číslem, protože já sama jsem byla přítomna prezentace této studie a musím říci, že byla velmi precizně odprezentována, byly vysvětleny i silné předpoklady studie.

Já proti té metodě nic nemám, jenom varuji, a je to spíš varování než zpochybňování. Varuji před tím fixovat se na dané miliardy, které mají přijít do státního rozpočtu. Já odhaduji, že to bude jen v jednotkách miliard korun.

Narovnání podnikatelského prostředí

Paní Horská to tady říkala opakovaně, že hlavní přínos znovu zavedení elektronické evidence, která se vžila pod zkratkou EET 2.0, spočívá v tom, že narovná podnikatelské prostředí. Do jaké míry to tak bude i podle vás, paní Koscielniak?

Koscielniak: Já s tím souhlasím a myslím, že to je opravdu jeden z hlavních přínosů. Jednak mechanismy toho, proč se to tak děje, jednak menší prostor pro manipulaci vykazovaných tržeb.

Důležitá je také možnost Finanční správy dělat přesnější analýzu, cílenější kontroly, a tím třeba i trochu ulevit v podnikatelském sektoru. Protože bude moci dělat méně náhodných kontrol, které jsou obtěžující pro podnikatele.

Čtěte také

Kučera: EET zatíží živnostníky. Murová: Nový systém EET 2 bude „uživatelsky friendly“

Co kdybych namítl, že nepoctivci si vždycky najdou cestu a že sebelepší kontrola nepomůže?

Koscielniak: Nedá se asi očekávat, že nám to vyřeší stoprocentně problémy obcházení. Pokud třeba v dodavatelských řetězcích jsou lidé, kteří si věří, ví, že jeden na druhého nebudou donášet a dokáží si najít cestičky, tak tam EET asi až tolik nepomůže.

Jste ráda, aby na sebe donášeli?

Koscielniak: To určitě ne, ale EET je nástroj, který snižuje prostor pro možnou manipulaci. A tam je pak důležité to, že Finanční správa díky EET dostává data. Nedostává jich příliš mnoho, z pohledu ochrany dat to není nijak hrozné. Sbírá, pokud vím, jenom částku, místo, čas, nic jiného ani neví.

Neví třeba jaké sazby DPH, kde, za kolik a podobně. Dat není tolik. Ale zároveň tím, že budou takto kompletní, pokryjí celou ekonomiku i nejmenší provozovny. Tím získává bezvadný datový arzenál a bude schopna vidět v datech, kde opravdu něco neštymuje, kde čísla nedávají smysl v kontextu třeba lokality.

Nepoctiví podnikatelé

Paní Horská, ať máte prostor vypořádat se se stejnou námitkou, kterou jsem tady zmínil a kterou mimochodem slýcháme od některých představitelů opozice. Nenajdou si nepoctiví podnikatelé i po zavedení EET 2.0 cesty, jak neplatit daně?

Horská: Jednak mají být schváleny výjimky pro zavedení EET 2, které tak trochu nechávají část trhu mimo dosah elektronické evidence tržeb, takže tam nějaký prostor k optimalizaci tržeb zůstává.

Čtěte také

EET má narovnat podmínky na trhu, ne dělit podnikatele na poctivé a nepoctivé, míní šéf Asociace hotelů a restaurací

To ovšem bude legální.

Horská: Ano, přesně tak. To je v souladu se zákonem. Stát se jakýmsi způsobem vzdává možnosti opravdu kontrolovat, já to řeknu velmi nadneseně, každou korunu tržeb. To znamená, že to je legální cesta, která má omezit zátěž drobným podnikatelům.

A nepoctivci už nebudou mít důvod podvádět.

Horská: Buďme realisté a uvědomme si, že potlačování šedé ekonomiky naprosto k nule, to znamená vymizet šedou ekonomiku, by bylo tak nákladné a tak neefektivní a tak zatěžující pro všechny, jak pro podnikatele, ale i jejich zákazníky, že je nereálné vymýtit šedou ekonomiku úplně.

Vždy bude část ekonomiky v šedé zóně a jde jenom o to, aby to nebyla velká část ekonomiky, aby netrpěli ostatní. Realistický odhad je, že vždy nějaká šedá část ekonomiky bude existovat.

Nehrozí ale, že kvůli výjimkám a novému offline režimu bude nová EET pro stát nakonec spíše prodělečná? A přispěje vůbec k omezení šedé ekonomiky a lepšímu výběru daní? Poslechněte si celý pořad nahoře v článku.