Noční Paříž Toulouse-Lautreka v New Yorku

02997098.jpeg

Francouzský malíř Henri de Toulouse-Lautrec už dávno zemřel, ale jeho dílo je někdy tak všudypřítomné, že vás může až obtěžovat. Tanečnice Jane Avrilovou nebo La Gouloue můžete potkat v rámařství i v hotelové koupelně, ale vaše oči jen letmo zachytí nápadně nalíčené ženy ve spodním prádle.

A přesto bychom si podle recenzenta britských Financial Times bez nich asi neuměli představit, jak vypadala noční Paříž na konci 19. století.

Výstava grafik a plakátů Toulouse-Lautreka v newyorském Muzeu moderního umění je malá senzace, jejímž nositelem je papír, ztlumené světlo a atmosféra tak pokojná, jak to jen ruch proslulého muzea dovoluje. Expozice by se možná lépe hodila do menší galerie, ale nic naplat, Muzeem moderního umění proudí nepokojný dav, který sem přitáhlo jeho třpytné jméno. A tak návštěvníky možná překvapí, že tu najdou tak bolestný pohled na radosti života.

Toulouse-Lautrec vlastně stvořil objektiv, kterým se pozdější generace dívaly na život ve velkém městě. Jeho kousavý a přesto poetický pohled inspiroval spoustu malířů, grafiků i fotografů, kteří by ho nemohli zapřít jako svého uměleckého předka. Jejich vzor se narodil roku 1864 jako syn významného šlechtice, ale bylo to neduživé dítě, které po úrazech, kdy si zlomilo obě nohy, přestalo růst. V dospělosti měřil necelých 150 centimetrů a při chůzi mu musela pomáhat hůl.

Čtěte také

Jeho otec, nadšený lovec a amatérský umělec, opustil ženu, která až nezdravě lpěla na jediném synovi, kterého si až do jeho osmi let brala do postele. Později, už jako dospělý, s ní večer popíjel, než se vypravil do nočních lokálů. Umělecký úspěch jen posílil jeho zálibu v absintu a ženách. Noci strávené v nevěstincích a cirkusech si nakonec vyžádaly svou daň, takže desetiletá kariéra Toulouse Lautreka vyhořela v sanatoriích pro syfilitiky a alkoholiky. Roku 1899 strávil několik měsíců v psychiatrické léčebně, a když o dva roky později zemřel, bylo mu jen 36 let.

Malíř zdědil loveckou vášeň svého otce, ale jeho honitbou byly městské ulice, kde ho zajímali lovci i jejich oběti. Jeho pozornost poutali i znetvoření a vyžilí muži, kteří číhali na křiklavě nalíčenou kořist. Díky němu se neztratila v nepaměti doba kurtizán, které prodávaly sex za politický vliv, život v přepychu a celé lány sametu, hedvábí a saténu.

Barevná litografie Henri de Toulouse-Lautreca z roku 1893 - Jane Avril v Jardin de Paris

Jejich lacinější sestřičky zajímaly Toulouse-Lautreka ještě víc. Jeho skicář se plnil kresbami trvalých i přechodných chovanek nevěstinců a zpěváků v nočních klubech, kteří lovili přízeň náhodných zákazníků. Malíř byl častým hostem kabaretů, jako byl Moulin Rouge a Le Mirliton, kde zpěvák Aristide Bruant urážel zchudlé aristokraty a dráždil publikum slovními hříčkami.

Bruant byl stejně jako Toulouse-Lautrec potomek bohaté rodiny, který objevoval život mezi dělníky, zloději a prodavačkami rozkoše. Svého přítele malíře obdivoval a objednal si u něj několik plakátů hýřících elegancí zakrývající smutnou skutečnost.

Toulouse-Lautrec postupně vybrousil svůj úsporný styl inspirovaný japonskými dřevoryty, které tehdy zaplavily trh s uměním. Malíř se rychle zalíbil veřejnosti, která ho vnímala jako aristokrata, který uměl snadno vyklouznout ze zámku do ošuntělých pivnic, cirkusů a pochybných salónů.

Čtěte také

Neobyčejně silný vztah k matce byl možná příčinou, že v nejkrásnějším díle Toulouse-Lautreka se zračí jeho složitý a většinou soucitný vztah k ženám. Jádro newyorské výstavy tvoří soubor dvanácti litografií, který se jmenuje „Elles” – „Ony“. Stejně jako jeho současník a vzor Edgar Degas se Toulouse-Lautrec rád pohyboval za scénou, kde často zachycoval každodenní rituály prostitutek, když se koupaly, oblékaly a chystaly na svou noční práci.

Na rozdíl od Degase, který zdůrazňoval eleganci nahého těla při koupání, baletek, koní i akrobatů, zajímal Toulouse-Lautreka spíše citový výraz v řeči těla, které se fintí. Jeho litografie mají spontánnost rychlého náčrtku, který zachycuje bezstarostný okamžik těsně předtím, než se zvedne opona a život se vrátí ke své navyklé falši. Nestřežené chvíle jsou o to dojemnější, že skvělá podívaná, na kterou se malířovy ženy chystají, je na svém rubu zoufalá a temná.

Výstava Paříž Toulouse-Lautreka – grafiky a plakáty je v newyorském Muzeu moderního umění otevřena do 22. března.

Zpracováno ze zahraničního tisku.