Noc v kostele Panny Marie Sněžné
Sněžný zázrak, osobnost císaře a krále Karla IV., krveprolití nevinných, násilná přerušení stavby. To jsou jen některé střípky z dějin kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze.
Kostel Panny Marie Sněžné je součástí konventu řádu bratří Menších – františkánů, kteří na Noc kostelů 2011 připravili velmi bohatý program se společným názvem: Otisky minulosti. Od půl šesté do půlnoci čekali návštěvníky prohlídky, přednášky, koncerty, filmová představení, výtvarné dílny, výstavy a nechyběly ani tradiční pobožnosti.
Sněžný zázrak
Neobvyklé zasvěcení kostela Panně Marii Sněžné připomíná zázrak, ke kterému mělo dojít v srpnu roku 358 na malém římském kopci Esquilinu. Legenda vypráví příběh bohatých manželů, kteří velmi toužili po dětech. Jednoho dne proto požádali Pannu Marii o pomoc, za kterou přislíbili všechen svůj majetek. V noci se jim zdál sen, ve kterém jim Panna Maria uložila postavit chrám tam, kde najdou čerstvě napadaný sníh. Stejný sen se zdál také papeži Liberiovi, se kterým se manželé společně vypravili na místo, kde skutečně sníh nalezli. Tak se zrodil chrám Panny Marie Sněžné, později nazvaný Chrám Větší Panny Marie – Santa Maria Maggiore.
Otisky minulosti
Dějiny chrámu můžeme propojit s trojicí Lucemburků. Prvním byl Jan Lucemburský, který musel dojednat náležitosti pro stavbu prvního řeholního domu řádu karmelitánů v Čechách. Druhým byl sám Karel IV., který den po své korunovaci českým králem v roce 1347 položil základní kámen a poskytl dříví z přístřešků pro korunovační oslavy na stavbu první dřevěné klášterní budovy. Brzy ovšem byla nahrazena kamennou stavbou, která se v torzu zachovala na severní straně dnešního chrámu, jak se můžete přesvědčit také ve fotogalerii. Třetím Lucemburkem v dějinách kláštera karmelitánů u Panny Marie Sněžné se stal Václav IV., protože vysvěcení se stavba choru hlavního klášterního chrámu dočkala až v roce 1397.
Během let chrám mnohokrát povstal z trosek. Původní plány počítali s hlavní chrámovou lodí ukončenou až v místech, kde dnes stojí Jungmannův pomník. Neobyčejná je také sama výška klenby, která i po renesančním snížení, přesahuje výšku svatovítské katedrály. Velkolepé stavební plány vzaly za své s nadcházeními husitskými bouřemi, kdy karmelitáni nebyli v pozadí. Na jejich vzdělanost své druhu upozorňoval už Jan Hus.
Následné otevřené nepřátelství vyvrcholilo vydrancováním kláštera v roce 1412, kterým začaly dvě století snahy o obnovu. První se uskutečnila v roce 1435, ale už v 80. letech museli karmelitáni opět prchnout. Potíže způsobila také vichřice v 90. letech 15. století. Největší zkáza přišla v roce 1566, kdy se zřítila gotická, přes 37 metrů vysoká chrámová klenba. V té době už se pomalu blížila nová éra.
V roce 1603 Rudolf II. věnoval kostel a klášter Menším bratřím – observantům sv. Františka, kteří o místo pečují (navzdory krvavým událostem roku 1611 i komunistickému pronásledování) do dnešních dní. Detailně zpracovanou historii chrámů můžete najít také na internetových stránkách farnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
