Nobelistka Matvijčuková: Ideální oběť pláče, my se bráníme. Chceme prolomit kruh ruské beztrestnosti
Rusko spáchalo na Ukrajině během války podle všeho statisíce zločinů nejen proti vojákům, ale také proti civilnímu obyvatelstvu. Ukrajinci žijící na územích okupovaných Ruskem zažívají mučení, ponižování či únosy dětí. Zločiny režimu Vladimira Putina dlouhodobě sleduje kyjevské Centrum pro občanské svobody. „Chceme prolomit kruh beztrestnosti, z něhož Rusko po desetiletí těží,“ říká v Interview Plus jeho šéfka a nositelka Nobelovy ceny míru Oleksandra Matvijčuková.
Poukazuje na to, že ruští vojáci se v minulých letech dopouštěli strašlivých zločinů v Čečensku, Gruzii, Sýrii a v dalších zemích světa, za něž nebyli nikdy potrestáni.
„Nacházíme se v historickém okamžiku, kdy Putin loni v prosinci otevřeně prohlásil, že je připraven na válku s Evropou. Kruh beztrestnosti tedy musíme prolomit nejen kvůli lidem na Ukrajině, ale také proto, abychom zabránili dalšímu ruskému útoku na jiné země,“ dodává Nobelistka, která přijela do Prahy na konferenci Českého rozhlasu Plus Křehká bezpečnost.
Upozorňuje na to, že okupovaná území na Ukrajině nejsou liduprázdnou pustinou, jak o nich mluví američtí vyjednavači v rámci mírového procesu. Ruská okupace neznamená jen výměnu státní vlajky za jinou, ale i mizení lidí, mučení, znásilňování, popírání identity, nucené adopce dětí, filtrační tábory a hromadné hroby.
Čtěte také
Matvijčuková připomíná osud Viktora Volodymyra Vakulenka, na jehož knihách vyrostla celá generace ukrajinských dětí. Byl protiprávně držen v ruském zajetí a po osvobození Izjumu bylo jeho tělo nalezeno v hromadném hrobě.
„Můžete se mě ptát, proč Rusové zabíjejí autory dětských knih? Odpověď je jednoduchá: protože mohou. Protože o tom je ruská okupace,“ konstatuje. Rusko se podle ní zastaví jedině tehdy, pokud je zastaveno někým jiným.
Lidé nejsou čísla
Centru pro občanské svobody se zatím podařilo zdokumentovat na 100 tisíc válečných zločinů, je to prý ale jen špička ledovce. Pro Rusko je to součást taktiky, jak zlomit odpor.
„Když vysvětluji, co děláme, používám tento příklad: zatímco válka z lidí dělá pouhá čísla, my jim doslova vracíme jejich jména. Protože lidé nejsou čísla. A život každého člověka má smysl,“ zdůrazňuje Matvijčuková.
Čtěte také
Rusové zároveň popírají existenci ukrajinského národa, což se mimo vraždění projevuje i zakazováním jazyka a kultury nebo únosy dětí. „Umisťují je do převýchovných táborů a říkají jim: Nejste Ukrajinci. Jste ruské děti. Vaši rodiče se vás zřekli. Adoptují vás ruské rodiny, které vás vychovají jako Rusy,“ popisuje.
Aktivistka přiznává, že je pro ni těžké vyrovnávat se s tolika případy lidského utrpení a zbavení důstojnosti. Odkazuje ale na filozofa Ihora Kozlovského, který prožil 700 dní v ruském zajetí a kruté mučení, po němž se znovu musel učit chodit, a přesto se nepovažoval za oběť.
„Říkal, že základem naší existence je důstojnost, nikoli role oběti. A lidská důstojnost znamená čin. My nejsme ideální oběť. Ideální oběť totiž musí plakat, prosit o pomoc a žadonit o milost. My se bráníme. Podívejte se, co se děje v Moskvě.“
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
