Nižší podpora motivuje k hledání práce, říká Pánek. Trh práce má sezónní charakter, změny po půl roce nejsou věrohodné, oponuje Hůle

Souhlasíte s tím, aby se snížila podpora v nezaměstnanosti?

Pánek: Nepřijde mi to nic proti ničemu. Vláda na to má právo, pokud to dokáže prosadit v Parlamentu. Není to nějaký dramatický zásah a vláda možná chce aspoň v této kapitole trochu ušetřit.

Čtěte také

Martin Fendrych: Vláda chce snížit podporu v nezaměstnanosti. Babišův populismus nabývá nepopulární podoby

Hůle: Je to jedna z významných změn, která proběhla v minulém funkčním období. Byl na tom konsensus politický i mezi odborníky a dělat teď překotnou změnu po půl roce trvání nedává žádný smysl. Určitě by bylo relevantní si po roce účinnosti sednout a udělat evaluaci, jaký dopad to mělo, a pak dělat případně korekci.

Ale tady je jenom urputná snaha teď někde ušetřit, aby vláda mohla svým voličům doručit větší podporu. Klíčové ale je, že pokud lidé budou díky větší pracovní mobilitě dosahovat vyšších výdělků, tak stát na tom vydělá na vyšších odvodech. Naopak, pokud tu podporu zejména zranitelným skupinám – osobám nad 52 let nebo matkám vracejícím se po rodičovské dovolené – budeme snižovat, tak se nám to promítne třeba ve zvýšené sociální podpoře.

Nedoplatí ohrožené skupiny na omezení podpory v nezaměstnanosti?

Pánek: Studie říkají, že nejvíc motivuje lidi k tomu, aby skončili s nezaměstnaností a našli si práci právě to, že jim končí podpora. Ale chápu samozřejmě, že pro starší zaměstnance je těžší si tu práci najít. Stejně tak lidé po rodičovské dovolené budou dostávat menší dávku.

Čtěte také

Snížení podpory v nezaměstnanosti? Špatné a chybné škrty, kritizuje exministr Jurečka

Jestli je to správně, nebo ne, mi z dat není úplně jasné. Svědčí to o tom, že by se změny neměly dělat po osmi měsících, ale měl by se jim dát čas na to, aby se projevily na trhu práce a mohly se seriózně vyhodnotit. Obecně menší a kratší podpora motivuje lidi najít si práci. Takže pokud je problém, že matky si nemohou najít práci, nebo možná nechtějí, tak ta menší podpora je k tomu bude motivovat.

Hůle: Novela, kterou prosadila minulá vláda a která teď platí, šla cestou proměny doby podpory – první dva měsíce mají přidáno a poslední dva měsíce ubráno. Cíl je, aby měl člověk finanční prostředky na reálné hledání zaměstnání, ale byl motivován najít ho co nejrychleji.

Pan ministr navrhuje, že se sníží podpora v prvních dvou měsících, ale naopak zvýší v posledních dvou měsících. Tím narovnává hladinu podpory a dělá ji podobnou po celou dobu jejího trvání. A to je přesně ta demotivace najít si práci rychle a zároveň v úvodu mít pokryté náklady, které jsou s životem spojené. Takže pan ministr v tuto chvíli jde přesně proti duchu během krátké doby si najít za rozumné peníze novou práci.

Turbulentní trh práce 

Co říkáte na argument, že se meziročně zvýšil počet lidí bez práce?

Čtěte také

Kateřina Smejkalová: Při hledání práce zase ve finanční nejistotě

Hůle: Na to bychom potřebovali delší období. Trh práce má sezónní charakter – jinak se chová na jaře, v létě, na podzim. Ekonomika se vždycky vyvíjí. Může nám růst nezaměstnanost, ale nemáme kontrolní skupinu pro porovnání, jestli by rostla ještě víc, kdyby začala platit tato změna. Na to je potřeba udělat evaluaci. Opravdu to ale nelze věrohodně udělat během první poloviny jednoho roku.

V posledních šesti letech je světová ekonomika silně turbulentní. Jsme zasaženi vlnami různých krizí, ať už to byl covid, válka na Ukrajině, energetická krize nebo válka v Íránu. To poměrně silně ovlivňuje ekonomiku a neplatí žádné pravidlo, že nezaměstnanost je konstantní a jakákoliv její změna je důsledkem legislativní úpravy.

Pánek: Nezaměstnanost roste po Evropě, nejenom v České republice. Nárůst o půl procenta tedy nejspíš není způsobený tím, že se loni přijala tato změna dávek v nezaměstnanosti, protože v jiných zemích také stoupá.

Čtěte také

iROZHLAS

Zkrácení podpory v nezaměstnanosti má ušetřit 4,5 miliardy. ‚Jde ale o krátkodobé řešení,‘ říká Prokop

Vláda tak chce ušetřit asi pět miliard. Já bych fiskální konzervatismus podpořil, ale nepřipadá mi to důvěryhodné.

Je z vašeho pohledu český sociální systém v zásadě dobře nastavený?

Pánek: Tak to je otázka na celé semestry studia. Řekl bych, že je příliš zdaněná práce a že to škodí pracovnímu trhu. A taky bych, pokud se bavíme o trhu práce, uvolnil migrační kvóty, abychom zde mohli zaměstnávat více cizinců.

Hůle: Na změnách superdávky teď vidíme, jak špatně se některé reformy mohou dělat, jaké má systém výpadky a jak výsledky neodpovídají proklamacím. Obecně má Česko nízkou nezaměstnanost a myslím si, že celkově se tady žije dobře.

Čtěte také

Julie Hrstková: Pokud se nic nezmění, jednou budeme všichni podnikatelé

Rozhodně souhlasím, že máme příliš zdaněnou práci a doplnil bych, že to platí hlavně u nízkopříjmových zaměstnanců. A naopak to, že vláda udělila úlevy živnostníkům, není zrovna odpovědný přístup. Celkově vlády pořád řeší problém zrušení superhrubé mzdy, kdy nebylo naprojektováno, jak to nahradit, a proto se teď dostáváme do strukturálního cyklického deficitu. A to je fakt problém.

Rozhýbaly předchozí změny trh práce? Může vláda změnou ušetřit? A je vládní inspirace zahraničními sociálními systémy správná? Dozvíte se v záznamu celé diskuse. Moderuje Lukáš Matoška.