Nikdy nepotkala živou bakterii, přesto jsou selata ze speciální laboratoře nadějí ve snahách o zmírnění chronické podvýživy

Šestidenní selata doteď spala, ale už začínají mít hlad a hlasitě se ozývají. Jsme v Laboratoři gnotobiologie Mikrobiologického ústavu. Vedoucím vědeckého výzkumu tam je Martin Schwarzer. 

„Jedná se o křížence mini prasátka. Není to klasické velké masné plemeno. Pokud je změříme od kohoutku ke kořeni ocasu tak mají kolem 16 centimetrů,“ říká. 

Izolovaná selátka

Na malá prasata koukáme přes sklo. Žijí totiž v takzvaných izolátorech. To jsou takové krabice a jsou tu všude kolem nás.

„Unikátní jsou v tom, že si je vyrábíme sami. Laminátové boxy mají prosklené horní patro, abychom viděli dovnitř, a trčí z nich rukávy s rukavicemi. Prostředí uvnitř izolátorů je naprosto oddělené od vnějšího. Selata přišla z dělohy ve sterilním izolátoru,“ popisuje Martin Schwarzer. 

Od narození jsou tedy v naprosto sterilním světě. A selata tak můžeme označit za bezmikrobní.

„Je to ojedinělý model, protože nikde na zemi vlastně neexistuje prostředí, kde by nebyly bakterie, kromě sterilních operačních sálů v nemocnicích nebo specializovaných zařízeních. Tato prasata nikdy nepotkala živou bakterii. To nám dává možnost dát jim jednu nebo dvě bakterie, ale my víme, co jsou zač, tím pádem můžeme zkoumat funkci jedné definované bakterie nebo skupiny bakterií na ten organismus čili to sele,“ zdůrazňuje Martin Schwarzer. 

Bakterie s velkým potenciálem

Izolátory mají na bocích gumové otvory, na jejich koncích jsou rukavice a pomocí nich jsou také krmena. Kromě mléka prasata dostávají i roztok glukózy. A v něm byla jedna speciální bakterie mléčného kvašení.

„Ta bakterie se jmenuje lactiplantibacillus plantarum a má ještě přídomek WJL, na základě toho, že byla izolována v laboratoři jednoho korejského profesora,“ upřesňuje vědec.   Velmi složitý název. Ovšem velmi zjednodušeně řečeno bakterie dokáže zmírnit následky chronické podvýživy.

Čtěte také

Vezmi si prášek! Nebo radši ne? Vědci varují před nadužíváním antibiotik, bakterie jsou stále odolnější

Zdejší vědci to ve spolupráci s francouzskými a německými výzkumníky zjistili na myších. Výsledky jejich práce nedávno zveřejnil časopis Science. Teď to chtějí potvrdit právě na prasatech.

„Vzorky, které odebereme z našich pokusů, potom analyzujeme v naší laboratoři. Prase je fyziologicky blíže k člověku, takže určitě půjde dál za tím mechanismem, nebo se budeme snažit víc definovat aktivní látku z té bakterie,“ dodává Martin Schwarzer. Laboratoř gnotobiologie Mikrobiologického ústavu pár kilometrů od polské hranice nabízí vědcům podmínky, které jsou ojedinělé i na evropské poměry.