Nikdy není pozdě změnit profesi

Většina lidí zůstává po celý život věrna svému povolání – a to i v případě, že je toto povolání nenaplňuje. Ale ten, kdo se odhodlá ke změně, zpravidla nelituje, píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. A uvádí příklad špičkového právního Jonase Asmelashe, který kdysi se svými boxerskými rukavicemi omylem navštívil kurz jógy. Byla to jedna lekce, jedna jediná hodina, která zcela změnila jeho život.

Do té doby trávil tento muž prací pro velkou advokátní kancelář a později jako firemní poradce 14 až 16 hodin denně, a to šest dní v týdnu. Vydělával hodně peněz a nahromaděný stres odbourával boxováním. Šťastný ovšem nebyl. Přibíral na váze, hrozilo mu vyhoření. Po první hodině jógy se ale najednou cítil tak uvolněný, jako už dlouho ne. A spolu se svou lektorkou jógy krátce poté otevřel v centru Berlína vlastní studio jógy. V práci dal výpověď, teď se po městě pohybuje výhradně na kole a školí se na učitele jógy.

„Jde o ten největší profesní krok, jaký lze v životě udělat: Skončit se starým povoláním a začít něco nového,“ konstatují Frankfurter Allgemeine. Člověk tak zpochybní svou dosavadní životní dráhu a začne znovu, od začátku. Udělat něco takového si troufne málokdo, zpravidla převažuje strach a otázky typu: Budu v nové profesi vůbec spokojený? Budu vydělávat dost peněz? Z čeho budu platit nájem, než se v novém oboru etabluji?

Navzdory trendům zůstává většina Němců po celý život věrna jednomu oboru. A pokud tento obor změní, pak jenom proto, že dostanou výpověď, nebo o práci přijdou z nějakého jiného důvodu. Jeden z největších odborník na tuto problematiku, profesor Karl Ulrich Mayer, k tomu říká: Čím vyšší je odborná kvalifikace, tím nepravděpodobnější je, že člověk změní své povolání.

Současně ale dnes stoupají nároky, které lidé na své povolání mají. „Chceme, abychom se v něm seberealizovali, aby naše práce byla kreativní, abychom ji dělali s nadšením,“ cituje deník socioložku Nicole Mayerovou-Ahujovou. A spíše vzdělaní lidé mají vůbec možnost volby a mohou svůj pracovní poměr ukončit. Velkou roli přitom hraje věk a rodinná situace. Začít v 35 letech znovu studovat nebo hledat obor, pro který není potřeba specifický diplom? Je například mnohem jednodušší stát se kreslířem komiksů než advokátem.

Své o tom ví Georg von Westphalen. Stal se kreslířem komiksů, přesto, že původně vystudoval medicínu. „Být lékařem pro mě bylo povoláním snů,“ říká 42letý Westphalen, který ale už během studia zjistil, že jeho představy měly s realitou společné jen málo. Začal tedy pracovat pro „Doc-Check“, online platformu určenou lékařům. Ale nebyl ochoten podřídit celý svůj život kariéře. A tak poprosil svého šéfa o třítýdenní dovolenou a začal během ní kreslit komiksy. A celkem úspěšně.

Zaměstnání, práce. Ilustrační foto

Dnes tento vystudovaný lékař pobírá pravidelný plat za svou práci pro online platformu „Doc-Check“ a ve zbylém čase se věnuje kreslení komiksů. Díky tomu jako kreslíř nemusí brát kdejakou zakázku, ale soustředit se na projekty, které ho opravdu naplňují. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung příklad Georga von Westphalena ukazuje, že když je člověk nespokojený ve svém povolání, nemusí hned změnit celý svůj život.

Často je možné volit střední cestu: Ponechat si dobře placené místo, snížit však svůj úvazek a ve zbylém čase dělat to, co člověku přináší opravdové pracovní uspokojení. Sám Georg von Westphalen radí každému, kdo není spokojený se svou prací, aby si položil otázku, co by rád dělal, pokud by mu byl zajištěn nějaký základní příjem. A potom by se měl sám sebe zeptat, jak by se to, alespoň zčásti, dalo zařídit?

Právě s tím se lidem snaží pomáhat Marius Kursawe a Robert Kötter. Pořádají workshopy, jejichž účastníkům radí, jak sladit život a práci. „Lidé v Německu plánují své kariéry strategicky,“ říká Robert Kötter. Kladou si otázky typu: Jak najdu tu nejlepší práci? Jakou stáž musím k tomu účelu absolvovat?

„Mnozí lidé jsou velmi úspěšní v tom, že dosáhnou kariérních cílů, které si stanovili. Často jim však chybí pocit, že to, co dělají, je to pravé, že je to naplňuje,“ cituje německý list Köttera. Právě tento vnitřní pocit, že je vybraná profese „tím pravým ořechovým“, je velmi důležitý. Často bývá bagatelizován jako příliš banální, ale podle odborníků je to důležitý impulz, který signalizuje, zda je dané povolání v souladu s našimi zájmy, touhami a také hodnotami. A to je zásadní. Tolik německý deník Frankfuter Allgemeine Zeitung.

Zpracováno za zahraničního tisku.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.