Ničivá moc přírody: Láva na Kanárských ostrovech vyhnala z domovů 7 tisíc lidí

30. duben 2022

Tříměsíční erupce sopky Cumbre Vieja změnila tvář ostrova La Palma k nepoznání. Kde dříve byl borovicový les, banánové plantáže, vinice a dokonce několik vesnic, je dnes jen obrovské lávové pole. Na vlastní oči tuto spoušť, kterou erupce napáchala, viděl kousek od městečka El Paso reportér Ondřej Novák. Poslechněte si jeho reportáž.

Cestu, která dříve vedla na jih ostrova, přehrazuje u vesnice Tacande zátaras, za ním se dá pokračovat jen pěšky. Po asi deseti minutách zbytky silnice mizí pod hromadou černého a tmavě hnědého kamení, která připomíná spíš obří oranici. Jeden ze stále ještě trochu čoudících sopečných kuželů vulkánu Cumbre Vieja, který vidím asi kilometr nad bývalou silnicí, ale naznačuje, že spoušť není dílem obřího pluhu.

Láva na ostrově na La Palma zasypala cesty

Některé okolní domy mají stále na střechách sopečný popel, který připomíná spíš černý písek. Ze ztuhlé lávy trčí ohořelé stromy, sloupy vysokého napětí, občas i kusy celých domů. Vstup na lávové pole je podle úřadů stále zakázaný, protože hornina má na některých místech údajně stále ještě teplotu několika set stupňů Celsia.

Navíc mají kameny ostré hrany a chůze po nich je velmi obtížná. Všude je stále cítit síra. Pach sopečných plynů připomíná zkažená vajíčka, nebo jako by tu někdo vyškrtal celý balík zápalek.

Čtěte také

„Odhadnout objem není jednoduché, protože k výbuchu došlo na ostrově a část materiálu skončila v oceánu. Odhadujeme ale, že během erupce sopka vychrlila více než 200 milionů kubických metrů materiálu,“ říká vulkanolog Stavros Meletlidis ze španělského Národního geografického institutu. 

Erupce, která začala v září a skončila v prosinci 2021, zničila kolem tří tisíc domů, přes 1500 hektarů půdy a způsobila škody přes 800 milionů eur, v přepočtu téměř 20 miliard korun.

Sopečné plyny brání lidem vrátit se domů

Další děsivý pohled se mi naskýtá, když šplhám na jeden z vrcholků u obce La Laguna. Celé lávové pole široké někde i tři kilometry mám na dlani. Tam, kde dříve byly vesnice El Paraiso nebo Todoque, je dnes jen vrstva ztuhlé lávy, ze které vykukují zbytky jednotlivých domů, kterým se zkáza náhodou vyhnula. Pro jejich obyvatele je ale návrat stejně nemožný, protože erupce přerušila rozvodné sítě a silnice.

Fran Garlaz, ekofarmář

„Můj dům je uprostřed plantáže, takže popel nebo prach pro nás nejsou problém. Nemůžeme domů kvůli tomu, že na některých místech dodnes unikají nebezpečné plyny. Navíc jsou tu další místa jako Las Manchas, kam se sice lidé mohou vrátit, ale nejsou tam dobré silnice, žádná zdravotní zařízení, obchody, lidé. Je to tam jako v černobílém filmu nebo jako po válce, apokalypse. Je to tak psychicky náročné. Jeden den uklidíte svůj dům a druhý si říkáte, co já tady dělám? Například teď bydlíme na místě, odkud jste do Los Llanos de Aridane, což je taková větší vesnice, dojeli za deset patnáct minut. Jsou tam úřady, školy, policie. Teď cesta do školy zabere hodinu a půl nebo dvě. Tady se prostě nedá žít. Není to jen o tom, jestli váš dům zavalila láva, nebo ne, ale kdy se budeme moci vrátit k našemu normálnímu životu,“ popisuje ekofarmář Fran Garlaz.

Ještě horší situace je na pobřeží v místě, kde se láva vlila do moře a vytvořila lávové delty, jakési nové poloostrovy. Rád bych je vyfotografoval, což je podle mapy možné z vesnice La Bombilla. Pár set metrů od cíle mě ale zastavuje další zátaras a míří ke mně hlídač. Představuje se jako Jiapsi.

Varovné cedule před nebezpečnými plyny

„Nemůžete tam, protože v oblasti je plyn. Začne se vám chtít spát a můžete i umřít. A plyn navíc nelze cítit. Chce se tam dostat hodně lidí, aby viděli lávovou deltu, někteří si myslí, že je tam restaurace, ale ta už neexistuje,“ vysvětluje a ukazuje na velkou varovnou ceduli, která upozorňuje před rizikem otravy oxidem uhličitým.

Pozor na nebezpečné plyny, hlásí cedule na ostrově La Palma

Místní podle něj berou zákaz dost nelibě. „Cizinci nebo lidé z Pyrenejí to chápou, ale místní? Ti nechápou, v čem je problém, protože mají propustky pro vstup na plantáže, aby se mohli postarat o banánovníky. Nebo se chtějí podívat do La Bombilla, aby zjistili, jak to tam vypadá. Jenže celá vesnice je zamořená.“

Nový ostrov vznikne určitě, říká vulkanolog

Ačkoliv sopka Cumbre Vieja napáchala obrovské škody, vulkanismus zároveň paradoxně představuje i tvůrčí sílu. Ostatně celé Kanárské ostrovy vznikly jen díky sopečné činnosti. Nejaktivnější jsou vulkány právě na La Palmě a sousedním ostrově El Hierro, kde v roce 2011 došlo k podmořské erupci.

Ostrov La Palma, kde tři měsíce soptila Cumbre Vieja

A některý z podmořských vulkánů se v budoucnu zřejmě dokáže prodrat až nad mořskou hladinu.

„Pokud bude aktivita pokračovat, určitě vzniknou nové ostrovy. Ale chce to čas. Možná za jeden dva miliony let se podmořská sopka dostane k hladině a vznikne nový ostrov. A tím nemyslím malý ostrůvek nedaleko od pobřeží, protože ty většinou kvůli působení mořských vln nemívají dlouhého trvání. Myslím tím velký ostrov jako třeba El Hierro nebo La Palma, které jsou staré jeden nebo dva miliony let a vyrostly z hloubky čtyř nebo pěti tisíc metrů pod mořem,“ odhaduje vulkanolog Meletlidis.

Ostrov La Palma dokázal za dva miliony let vyrůst do výšky skoro 2 500 metrů. A z hlediska geologie jsou dva miliony let jen mrknutí oka.

Do oblasti zpustošené lávou vás vezme reportáž Ondřeje Nováka, poslechněte si ji.

Spustit audio