Neznám novodobý kostel, který by se podařil, říká architekt roku 2020 Zdeněk Fránek

2. duben 2021

Měl by být novodobý kostel dominantou v panoramatu města? A na čem možná dnes ztrácí katolická církev? Ptala se na Velký pátek svého hosta sestra Angelika.

Kostely dříve často zřetelně vystupovaly z běžné zástavby. Stávaly se dominantou vesnic i měst. Dnešní modernější kostely se ztrácejí v zástavbě. Je to tak dobře? „Já neznám novodobý kostel, který by se podařil,“ odpovídá na otázku ve svátečním vydání pořadu Jak to vidí... architekt Zdeněk Fránek.

Kostel v Senetářově je výjimka

Kostel sv. Josefa se dočkal oficiálního svěcení až v roce 1991

„Znám kostel v Senetářově, protože je to můj kraj. To je krásný kostel. Řekl bych inspirovaný slavnou Le Corbusierovou stavbou kostela. Nicméně neznám žádný jiný novodobý kostel, který by byl dobrý. A když není takhle dobrý, je lepší, aby se schoval.“

Architekt roku 2020 a autor známé Stezky v oblacích pod Kralickým Sněžníkem nicméně přiznává, že projektovat kostel není snadné. „Projektují se jinak,“ připouští. Sám totiž projektoval kostely církve bratrské v Litomyšli a v Praze. A aktuálně projektuje i římskokatolický kostel v Neratovicích.

Bratrské kostely jsou jiné

„Stavby pro bratrskou církev byly skoro jako běžná stavba. Ta církev funguje v jakémsi společenství, kdy vlastní sakrální prostor funguje i jako společenský prostor. V obou těch kostelích, které jsem dělal, se dá spojit posuvnými stěnami s klubovnami.“

Dispozice kostela umožňuje věřícím sedět blízko oltáře

„U římskokatolického kostela je to jiné. Tam je sakrální prostor úplně oddělený od světského prostoru,“ vysvětluje. „Katolické chrámy se staví stovky let. Za ty roky se vyvíjela představa, jak by měly fungovat.“

„Středová část je pořád stejná. Ale ta náplň kolem, možnost se scházet, možnost pracovat s dětmi, s mládeží, možnost třeba i něco tvořit, ta se mění. A to je strašně podstatné, aby římskokatolická církev měla pořád minimálně stejné množství příslušníků jako ostatní církve. U nich jsem poznal, že možnost scházet se před mší a po mši přivádí obrovské množství mladých lidí.“

Do kostela patří i plast

Podle Fránka taky neexistuje něco jako duchovní materiál a naopak materiál, který je pro sakrální stavbu zapovězen. „Dokonce i plasty jsou materiál z tohoto světa. Vytváří se z ropy, která je z tohoto světa. Já se nebráním vůbec ničemu, když je to kvalitní materiál, který přetrvá.“

„Dneska jsou potřeby a materiálové možnosti úplně jiné. Po té stránce jdeme i trošku do budoucnosti. Pokud se to postaví, kostel by měl přetrvat stovky let. Pokud možno v autorské neměnné podobě,“ uzavírá host sestry Angeliky na Dvojce.

Čemu říká duchovní dimenze stavby? Jak se rodí architektonický nápad? Má architekt cítit odpovědnost za prostředí, které spoluvytváří? Musí být architekt připravený na neúspěch? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: sestra Angelika , rota
Spustit audio

Související