Neziskovky státu dávají hodně muziky za málo peněz, říká Pánek z Člověka v tísni

Daniel Pawlas|foto: KSČM

Podle poslance Daniela Pawlase (KSČM) stát na podporu neziskových organizací vynakládá příliš mnoho peněz a chybí také efektivní kontrola finančních toků. „Neziskovka samozřejmě vykáže, že peníze vynaložila účelně. Ale je otázka, jestli je to ve prospěch společnosti,“ upozorňuje.

„Když je státní tendr na výsadbu lesa, tak tam ty stromečky musí být vysázené. Ale jestliže máte neziskový sektor, který se pohybuje ve společensko-filozofické rovině a medituje o nehmatatelných věcech, tak se kontrola dělá těžko,“ uvádí poslanec.

Musíme se ptát, co stát chce, aby neziskový sektor zajistil. Byl tu určitý trend, že čím více neziskovek, tím lépe – a mnohdy jsme zjistili, že některé organizace byly velmi pofidérní.
Daniel Pawlas

Pawlas chválí například Armádu spásy, která zajišťuje pomoc bezdomovcům a svou práci dělá dobře. Jiné neziskovky ale prý jen vytvářejí negativní klima ve společnosti a prosazují politické názory.

„Neziskový sektor má fungovat v sociální oblasti – domovy seniorů, pomoc drogově závislým – ale nelze peníze používat na měkké projekty typu vydání brožurky nebo uspořádání ankety,“ upřesňuje Pawlas s tím, že stát by měl více kontrolovat to, jaké granty vypisuje.

Hodně muziky za málo peněz

Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka jen zlomek neziskových organizací dostává nějaká peníze od státu. A je na zadavateli, tedy nejčastěji na ministerstvu nebo kraji, aby rozhodl, na co dá peníze.

Vezme stát peníze neziskovkám? Být premiérem, zaměřil bych se na státní zakázky firmám, říká Pánek

• Upravit
• Smazat

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO si od ministerstva financí vyžádal analýzu, jak stát rozděluje peníze neziskovým organizacím. Chce vědět, kolik peněz dostávají jednotlivé organizace od různých ministerstev. Vadí mu, že náklady na neziskové organizace vláda údajně vůbec nesleduje. 

„Je to hodně muziky za málo peněz. Kdyby stát služby poptával jinde, tak ho vyjdou o 30 až 50 procent dráž, než když je dělají neziskovky. A kdyby je zrušil, například prevenční aktivity s drogově závislými a sociálně vyloučenými, tak se ten účet zvýší,“ podotýká.

Pánek připouští, že systém poptávání služeb by mohl fungovat lépe. „Rozhodně ale nefunguje hůř než to, co si stát sjednává od firem, třeba infrastrukturní stavby. To je podobný vztah,“ tvrdí.

Zatímco ale firmy soutěží o dodání nějakého díla a nikdo nekontroluje jejich účetnictví, v případě neziskovek si stát vymiňuje, že může zkontrolovat každý účet.

Největší část státních prostředků dostávají firmy. Musíme mluvit o tom, co stát potřebuje zajistit a jestli si na to sjednává toho správného dodavatele nebo partnera.
Šimon Pánek

Pánek zdůrazňuje, že 80 procent rozpočtu Člověka v tísni tvoří peníze od OSN, Evropské unie, Světové banky a západních vlád. Jen 10 procent je z českého státního rozpočtu a stejné množství pak ze soukromých zdrojů.

„Vše ve světě realizujeme pod českou vlajkou a názvem české humanitární organizace. Státu za těch 10 procent děláme poměrně slušnou reklamu,“ uzavírá.