Nezaměstnanost. Co jsme si o ní mysleli a jak k ní přistupovali po roce 1990

3. únor 2023

Po pádu komunistického režimu se k nám vrátila svoboda a demokracie a s nimi tržní hospodářství, jehož součástí je trh práce a také – nezaměstnanost. Po čtyřiceti letech, kdy v zemi platilo právo na práci a zároveň i povinnost pracovat, si lidé najednou museli zvyknout, že mohou skončit nezaměstnaní.

Byla to veliká změna, protože ústava minulého režimu přiznávala právo a zároveň i povinnost pracovat. Lidé si mohli být jisti, že režim pro ně vždycky nějaké pracovní místo zajistí. V zájmu toho se musely udržovat prodělečné provozy a vytvářet zbytečná pracovní místa. Plynula z toho nízká produktivita práce a nevýkonné a technologicky zaostalé hospodářství.

Čtěte také

Byla to jakási nevyřčená dohoda s režimem: životní úroveň u nás sice zdaleka nedosahuje té, co mají lidé ve svobodných západních zemích, ale zas nemáme nezaměstnanost jako oni. V tomto přesvědčení utvrzovala občany ČSSR i média. V rozhlasovém archivu se dochovala celá řada pořadů o „armádách nezaměstnaných“ na Západě.

Zejména v 70. letech, kdy ekonomiky západních zemí sužovala ropná krize, informoval rozhlas o stoupajících počtech nezaměstnaných velmi často a s určitým zadostiučiněním. Například v roce 1977 věnoval dopadům ropné krize na americký automobilový průmysl asi hodinový komponovaný pořad s názvem Štěstí v Detroitu aneb Zanechte všech nadějí.

Proměny v průmyslovém pohraničí

Sametová revoluce to ale změnila. Práce už nebyla povinná, a chystala se transformace hospodářství. Její součástí mělo být zavírání prodělečných továren a rušení neproduktivních pracovních míst. Bylo jasné, že leckdo bude nezaměstnaný. Už od zimy 1990 se proto v rozhlasovém vysílání objevují rozhovory a reportáže o tom, jak první lidé přicházejí o práci. Posluchači poprvé mohli slyšet pojmy jako strukturální nezaměstnanost, rekvalifikace, ale také třeba úřad práce.

Čtěte také

O tom, jak nejasné představy o fungování tržného hospodářství a trhu práce panovaly, svědčí zpráva z července 1990, kterou odvysílal rozhlas. Mluví se v ní o tom, že ministr práce Milan Horálek se prý bude snažit zachovat plnou zaměstnanost.

V dalších dochovaných nahrávkách z počátku 90. let můžeme slyšet například Stanislava Drápala ze statistického úřadu. Ten v roce 1990 v pořadu Vysílání Radiofóra upozorňoval na to, že v průmyslovém pohraničí dojde k zásadním proměnám trhu práce. V příštích letech dojde k uzavírání prodělečných dolů a podniků těžkého průmyslu. Zároveň bude potřeba, aby se navýšil počet zaměstnanců v dosud málo rozvinutých oborech jako byly služby, vzdělávání a také kultura.

Jak svědčí dál archivní nahrávky, lidé propouštění ze zbytečných pracovních míst se také pouštěli do soukromého podnikání. V jiných se mluví o tom, že už tehdy v prvních porevolučních letech se objevovalo zneužívání dávek v nezaměstnanosti. Více si poslechněte v dalším Archivu Plus.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.