Nevěru vám odpustíme, ale daně boháčům snižovat nebudete, vzkazují Francouzi Hollandovi

François Hollande
François Hollande
Národní stereotypy tak snadno nevymizí. Vezměte si například Francii – v zemi velkého moralisty Molièra lidé snadno snesou mimomanželské vztahy předních politiků, ale neodpustí jim zoufale potřebné hospodářské reformy. Milostné aférky politiků však budou asi věčné, ale ekonomické změny by mohly být už za rohem.

Socialistický president François Hollande, který nedávno opět vyměnil životní družku, odvážně slíbil velké snížení daní, kterým si chce usmířit svět průmyslu a obchodu. Jeho energičtější, ale konzervativní předchůdce Nicolas Sarkozy se o něco podobného ani nepokusil.

Jihokorejský deník Korea Herald přetiskl článek, jehož autorem je významný francouzský politolog Dominique Moisi, který upozornil, že možnost velké změny ihned narazila na ustálené představy veřejnosti. Francii určitě zaujme mnohem víc nevěra politika než finanční skandál, ale na rozdíl od Britů a Američanů Francouzi vyžadují co největší svobodu soukromí a současně maximální ochranu v ekonomické oblasti.

Francouzi proto nekritizují svého prezidenta za jeho morálku, ale za politiku. V čele velké země, kde jako Král Slunce vládl Ludvík XIV., Napoleon a generál de Gaulle, jen velmi pobavil své krajany, když se v noci řítil na skútru za milenkou. Jeho velkým vzorem v soukromém i veřejném životě je první francouzský socialistický prezident François Mitterrand, ale chybí mu jeho autorita. Nic na tom nemění, že ani on se nevyhnul dvojímu životu, i když je nutno uznat, že soukromí hlavy státu bylo chráněno mnohem více než dnes.

Fraška s milostnou zápletkou jistě k Francii patří stejně jako bílý chléb, sýr a víno, ale určitě neposílí vážnost a důvěryhodnost nápadně neoblíbené hlavy státu. François Hollande před volbami sliboval, že bude normální prezident. Na fotografiích, kde uhání na dostaveníčko, přetrumfl sám sebe, a francouzští humoristé i politici a s chutí si zabrnkali na jeho slabé místo.

I prezident se může zamilovat do jiné ženy – to se stává. Ale nemělo by to vyjít najevo přesně ve chvíli, kdy chce zavést svou zemi na novou, odvážnou a velmi potřebnou cestu. Můžeme litovat, že v naší globální internetové době mizí hranice mezi soukromým a veřejným životem, ale musíme se tomu přizpůsobit – a to se právě Hollandovi vůbec nepodařilo.

François Hollande na archivní snímku se svou přítelkyní Valerií Trierweilerovou

Podstatná otázka samozřejmě zní, proč prezident čekal osmnáct měsíců, než udělal správnou věc. Úleva od daňového břemene by určitě velice pomohla francouzskému podnikání. Prý to bylo proto, že upadající světová ekonomika mu nedala jinou možnost.

Hodně lidí soudí, že François Hollande byl od počátku skutečný sociální demokrat. Ale když se ve volební kampani projevoval jako socialista a když věděl, že rozdělení jeho politického tábora mu v parlamentu nedává reálnou většinu, neměl zbrkle dávat najevo, že je mu průmyslová výroba mnohem milejší než nenávidění finančníci. Ať už to byl politický realismus nebo nedostatek odvahy, rok a půl je ztracen, a tento odklad určitě poškodil francouzskou ekonomiku.

Země se teď přesto může vydat správným směrem, ale se slabým prezidentem. Francois Hollande má teď tři roky na to, aby ukázal, že vyzbrojen správnými ideami může změnit svou pověst a pomoci Francii ekonomickými výsledky, i když se jeho soukromí příliš nezmění.

Zpracováno ze zahraničního tisku.