Nevěřte vlastním médiím, Rusko má pro vás alternativu, odhaluje strategii mediální expertka

5. červen 2017

Když ruský prezident Vladimir Putin minulé pondělí navštívil Emmanuela Macrona ve Versailles, francouzský prezident mu mimo jiné vytkl, že Moskvou financovaná média Russia Today a Sputnik o něm během předvolební kampaně roznášela nepravdy. Téma zůstává aktuální i v Německu před zářijovými parlamentními volbami.

Macron poté zástupcům těchto médií zakázal vstup do své volební základny. Německý deník Die Welt se rozepisuje o vlivu státních ruských médií v Německu.

O tom, jestli ruská média vykonávají nezávislou novinařinu, nebo propagandu, se začalo divoce diskutovat v souvislosti s americkou předvolební kampaní. Putin podle očekávání odmítl Macronovy výtky ohledně údajného ruského vměšování do francouzských prezidentských voleb.

Téma však zůstává aktuální, protože Německo v září čekají parlamentní volby, ve kterých kandiduje také současná kancléřka Angela Merkelová. A ta je známá jako kritička Putinovy politiky.

Televizní stanice Russia Today, známá pod zkratkou RT, zahájila vysílání v roce 2005 s cílem zprostředkovat divákům ruský pohled na svět. Na začátku vysílala pouze v angličtině, poté i v arabštině, španělštině a dalších mutacích.

Proti liberalismu

Stanici financuje mateřská společnost Rossija Sevodnja, které Kreml v loňském roce poslal více než 260 milionů eur. Macronem kritizovaná francouzská mutace RT však není televizní stanice, ale internetový portál, který má vysoký potenciál šířit informace na sociálních sítích, píše autor článku a zároveň si klade otázku, jak velký vliv má RT v Německu.

Podobně jako francouzská mutace RT funguje i ta německá především na internetu s tím rozdílem, že divákům nabízí také videa.

Ivan Rodionov, šéfredaktor německé mutace RT

Médium opravdu na první pohled vzbuzuje dojem, že navádí Rusy žijící v Německu proti západnímu liberálnímu systému. Také proto je RT sledována Spolkovou zpravodajskou službou a orgány, které chrání ústavu.

Pokud se však médiu věnujeme podrobněji a prohlédneme si struktury, které v něm vládnou, zdá se nám spíš jako malá tříska v patě než jako špičatý kůl v zádech Západu.

Fenoménu RT se dlouhodobě věnuje profesorka slavistiky Sylvia Sasseová z Univerzity v Curychu, pokračuje Die Welt.

Její dojem je, že nikoli obsah uveřejněný stanicí RT, ale samo médium má působit jako poselství. Sassová toto poselství shrnuje následovně: „Nevěřte vlastním médiím! RT je pro vás alternativa k názorové diktatuře západního tisku.“

Utajení novináři

Kontaktovat redakci RT v Německu je obtížné, pokračuje autor článku. E-maily odeslané na adresy uvedené na stránkách redakce zůstávají nezodpovězené, telefony nikdo nezvedá. Po vytočení čísla zveřejněného na facebookovém profilu redakce se člověk dovolá na faxové zařízení. Zdá se, jako by to RT s dezinformacemi myslela vážně.

Teprve oklikou a pouze písemně se autorovi článku podařilo kontaktovat šéfredaktora německé mutace RT Ivana Rodionova, který ji vede od listopadu 2014. Pozice šéfredaktora RT Německo je zřejmě logickým vyústěním Rodionovovy kariéry. Necelých devět let pracoval pro veřejnoprávní stanici ZDF a levicově-liberální týdeník Der Spiegel.

Jak Rodionov sám tvrdí, postupem času ho nadstranická mainstreamová média začala unavovat. Podle jeho slov se mnohé redakce těchto médií nekriticky podřizují vlastním zájmovým narativům, což Rodionov označuje za unisono zpravodajství. Úkolem RT tedy zůstává nabídnout alternativu k mainstreamu, píše Die Welt a pokračuje.

Tento úkol však pro německou redakci RT není lehký. Na rozdíl od anglické redakce Russia Today International, která se definuje jako konkurence britské stanice BBC a americké CNN, si německá redakce musí vystačit s 37 pracovníky. RT Německo nevysílá 24 hodin denně, ale zveřejňuje pouze několik videí denně na durynské regionální stanici Salve.tv.

Logo

Na sociálních sítích se německá Russia Today prezentuje výrazněji. Čtvrt milionů uživatelů jí dalo lajk na Facebooku, na platformě YouTube ji sleduje asi 90 tisíc diváků a podle datové společnosti SimilarWeb stránky německé mutace RT měsíčně navštíví asi čtyři a půl milionu osob. Součástí tohoto mediálního aparátu je také zpravodajský portál Sputnik, jehož redaktoři vedle článků s emotivními tituly občas informují například o věštci předpovídajícím 3. světovou válku nebo o nálezu mimozemšťanů na Měsíci.

Sputnik v Německu vstoupil do povědomí lidí v souvislosti s takzvaným případem Lisa, když ruské státní médium nepravdivě informovalo o třináctileté dívce znásilněné uprchlíky. Zpráva tehdy vedla k demonstracím a stala se politickým tématem. Absurdní článek si na serveru Sputnik můžeme přečíst dodnes, upozorňuje Die Welt.

Jsme poctivější než mainstream, tvrdí šéfredaktor

Západ mezitím ruské zpravodajství pozoruje s nedůvěrou. Například ve Spojených státech, když server Wikileaks zveřejnil e-maily některých členů Demokratické strany, si FBI, CIA a NSA vzaly na mušku mateřskou společnost Russia Today a Sputniku Rossija Segodnja. Závěr vyšetřování: téměř s jistotou se dá říct, že za únikem e-mailů stojí Kreml, čteme v listu.

Stíny ruských médií dopadají až do německého kancléřství. Sama Merkelová požádala Spolkovou zpravodajskou službu o prošetření možných zásahů do německé politiky ze strany Moskvy. Vyšetřování takové zásahy nepotvrdilo. Přesto ruská státní média zůstávají v hledáčku německých úřadů.

Šéfredaktor Rodionov tvrdí, že RT Německo uplatňuje pravidla, jako jsou ověřování údajů a prezentace odlišných pohledů na věc, tak jak to mají dělat mainstreamová média. Ta mainstreamová však taková pravidla podle Rodionova často nedodržují. Mnozí to však vidí jinak. Jedním z nich je Martin Schlak z magazínu pro mládež Neon, který se ve stanici RT Německo nechal zaměstnat jako praktikant.

Schlak tvrdí, že redaktoři musí za den napsat množství článků a nezbývá jim čas na rešerše. „V normálních médiích vyrážejí redaktoři ven, mluví s lidmi, provádějí rešerše. Hledají pravdu za událostmi a tak ji také prezentují. To se v redakci Russia Today v Německu neděje,“ popisuje svou zkušenost Schlak a dodává, že Rodionov určuje, v jakém duchu se články mají psát. Prorusky, antievropsky a antiamericky, navíc s emotivními titulky, píše Die Welt a pokračuje.

Centrála RIA Novosti v Moskvě

Německá mutace se smrskává

V médiu navíc chybí rozhovory s lidmi s odlišným názorem na věc. Rodionov říká, že lidi s odlišnými názory do Russia Today zve.

Z pozvaných ale přijde málokdo. Jen občas se objeví výjimka jako Matthias Platzeck ze sociálnědemokratické strany. Častěji přicházejí zástupci levicové strany Die Linke a krajně pravicové Alternativy pro Německo.

Podle slavistky Sassové se při analýze textů Russia Today objevují dva fenomény. Zaprvé je to snaha zdiskreditovat liberální západní média - snaha známá už z dob Sovětského svazu. Zadruhé se v článcích hojně používá metoda takzvaného přesunu. Například když je kritika postavena do etnické roviny a následně označena za rusofobii, popřípadě rasismus.

List si také všímá, že RT Německo postupem času přestala vysílat svůj hlavní půlhodinový pořad s názvem Chybějící part, který byl po vzniku stanice jejím hlavním poutačem. Rodionov to zdůvodňuje tím, že stanice začala vysílat kratší rozhovory, komentáře a videa na Facebooku. Zdá se, že snaha Russia Today působit v Německu jako velký posel se zmenšila, uzavírá německý deník Die Welt.

autor: rer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.