Nevdávej se, poradili by Bridget Jonesové v roce 1899
Viktoriánský průvodce dívek, pro něž ne a ne přijít ten pravý, vyznívá ve srovnání s populárními literárními a filmovými příběhy moderní Angličanky Bridget Jonesové nesrovnatelně realističtěji.
Kniha Rady svobodným ženám z roku 1899, objevená nečekaně v British Library, radí dívkám s vyhlídkami na staropanenství, aby nic neukvapovaly a do manželství se nehrnuly. Autorka Haydn Brownová dávala mladým dámám na svou dobu překvapivě moderní rady – mimo jiné se prý měly zbavit těžkých korzetů a více cvičit.
Podle britského deníku Daily Mail se její doporučení radikálně liší od historických románů z téhož období, v nichž dívky slepě adorují manžely a udělají vše, co jim na očích vidí. Brownová naopak dívkám radí, aby dobře posoudily, jaké stresy manželství přináší a pokud nenajdou opravdu toho správného, raději mají zůstat samy.
„Většina z vdaných žen ani pořádně netuší, jak se jim manželství přihodilo. Volba partnera je totéž, jako tahat losy z klobouku – každý si sice něco vytáhne, ale jen málokdo má v ruce trumf, který za to opravdu stál,“ píše autorka.
Zamilovaným dívkám doporučuje, aby se nenechaly svést city a pokud se chtějí za každou cenu vdát, měly by hledat zodpovědné, mužné a ochranitelské typy. „Zamilovanost rychle vyvane, a pokud si dívka vybere špatně, začne jí být ve svazku záhy těžko,“ píše rádkyně.
„Některé autorčiny náhledy jsou velmi moderní. Instituci manželství dokonce vnímá se značným cynismem. Bylo by jistě přehnané považovat ji za první feministickou knihu, ale je to nepochybně spisek, který reflektuje měnící se společenskou atmosféru.“
„Je to svého druhu Bridget Jonesová pro 19. století, ovšem s radami pro století jedenadvacáté,“ řekl Robert Davies z British Library.
Autorka mimo jiné doporučuje, aby kromě korzetů ženy odložily i těžké róby a oblékaly se jednodušeji a praktičtěji.
„Příroda nikdy nezamýšlela, aby ženský pas připomínal ten vosí,“ píše Brownová. Varuje také, že příliš mnoho make-upu nenahradí skutečné zdraví. Kniha vyšla dva roky před smrtí královny Viktorie, a teprve po 116 letech se dočkala reprintu.
Podle Daviese kniha dnes nevyznívá zdaleka tak radikálně, jako musela působit na své první čtenářky, ale přesto odráží éru, kdy ženy začínaly nalézat svůj hlas.
Spisek však také přejímá některé vžité stereotypy, např. představu, že žena při pohledu na krev automaticky omdlévá a je emočně labilnější.
Zpracováno ze zahraničního tisku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
