Nesoulad není v náboženských textech, ale v jejich interpretaci, říká arabista

Muslimové ve Francii podle své nejpočetnější organizace vyjadřují nezlomnou oddanost republikánské podstatě státu a hodnotám, které ho tvoří. Vkrádají se ovšem otázky, zda přeci jen není jak v křesťanském, tak v muslimském chápání světa zakódováno cosi, co nejde dohromady, a co způsobuje, že se mladí lidé vydávají na cestu džihádu.

„Nesoulad není v náboženských textech, ale v jeho interpretacích,“ upozornil v pořadu Pro a proti arabista a filozof žijící v Paříži Zdeněk Muller.

Podle něj je třeba se podívat na to, jak své náboženství chápou a prožívají sami muslimové.

„Džihád je doslova úsilí, které je buď duchovní, tzv. velký džihád a fyzické, malý džihád, který se pokládá za méně cenný. V islamismu se ona druhá, z hlediska teologie méně významná forma džihádu stala tou hlavní, a tak i hrozbou pro lidstvo.“

Arabista tvrdí, že je třeba se ptát, čím prošel muslimský svět ve 20. století.

„Do muslimského světa přišel modernismus a moderní osvícenské názory formou kolonializmu, byl také zrušen chalífát,“ naznačil století plné změn, které změnily islám Zdeněk Muller.

Muller: „V ideologii islamistů, která si vzala z náboženství jen to nejhorší, je novým nepřítelem Západ a jeho styl života, přílišná svoboda, otevřenost ve vztahu k ženám, možnost vybrat si, jakou cestou člověk sám půjde. To jsou věci, které jsou v rozporu s myšlením islámu, který přeci jen chce člověka dirigovat a dávat mu směr.“

Religionista Ivan Štampach připomněl, že křesťanství a islám mají mnoho společných témat, ale stejné rozdíly jsou mezi křesťanstvím a judaismem, a ty k ozbrojeným konfliktům nevedou.

Štampach: „Všimněme si, že cíle útoků islamistů v západním světě nejsou cíle sekulární. Nechci nic přivolávat, ale neútočí zatím na kostely, ale na místa, ve kterých žije sekulární kultura, kterou mimochodem často a velmi ostře kritizují i křesťanské náboženské autority.“

„V Koránu, stejně jako v bibli, jsou násilné texty, které vybízejí k násilí,“ dodal expert.

V bibli najdeme přímé výzvy k pobytí obyvatelstva celých měst, a to výslovně včetně žen, dětí a starců.

„A to ne proto, že by byla nějaká válka, ale protože ta města jsou vnímána jako proklatá, a proto musí být vyhubena,“ vysvětlil Štampach.

Takové motivy jsou přítomné ve všech náboženstvích a velmi záleží na tom, jak s nimi jeho představitelé zacházejí.

„Sekulární způsob života znamená odklon od náboženství nebo jeho přenesení do soukromé sféry. Zatímco samotný úspěch, prospěch nebo bohatství neodmítají ani islámské autority, zmenšení role náboženství v životě problémem je,“ objasnil pohled islámu na moderní Západ Ivan Štampach.