Nesouhlasím s popisem světa, kde je věřitel hned lichvář a dlužník je v tom nevinně, tvrdí poslanec ANO Nacher

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Patrik Nacher

Jak změnit exekuční řád, řeší poslanci ze sněmovního ústavně-právního výboru. V Česku je v exekuci téměř 800 tisíc lidí, necelý půl milion z nich má exekucí dokonce víc než tři. V současnosti si exekutory vybírají věřitelé, ale dvě desítky organizací vyzývají zákonodárce, aby podpořili jejich přidělování soudem (podle místní příslušnosti).

„Místní příslušnost je nové nastavení, které zabrání tomu, abychom neopakovali budoucí chyby,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec Lukáš Kolářík (Piráti).

Poslanec Patrik Nacher (ANO) namítá, že místní příslušnost nepomůže, pomoci by snad mohla tzv. koncentrace, tedy že by jeden dlužník měl jen jednoho exekutora.“ 

„Ale měl jsem pocit, že jde o to vyřešit nakumulované problémy z minulosti, tedy 4,5 milionu exekucí na 10 milionů obyvatel. Tomu místní příslušnost nepomůže už jen proto, že jde o opatření, které bude platit ihned.“

Dlužníci se přihlašují na obecní úřad právě proto, že systém je špatně nastavený. Každý dlužník má trvalé bydliště a v jeho rámci by měl být i exekutor. Pokud se schválně dlužník schovává, je to jeho problém. Když zrušíme trh exekutorů, tak dlužníci nebudou nuceni bydliště zapírat a schovávat se. Bude to humánní, bude to lépe fungovat a nebudou se duplikovat náklady.
Lukáš Kolářík

Co nejdřív, brzy přijde propouštění

Kolářík souhlasí, že je třeba řešit i exekuce z dob dřívějších. „Ale zároveň se (nám tady) blíží krize, některé firmy už avizují propouštění, takže musíme změnit exekuční systém do budoucna. Protože další dlužníci budou asi přibývat.“


„Soud by měl exekutora přidělovat proto, aby se zrušilo konkurenční prostředí a úplně se odstranily tržní mechanismy. Exekutoři potom jdou jen na svůj zisk... Jsou to soukromí podnikatelé, takže často dochází ke zneužívání obrovských nástrojů, které od státu mají.“ 

Nacher ale kritizuje návrh novely. „Už jen název místní příslušnost je nepřesný. Asi 70 % lidí nebydlí v místě trvalého bydliště, takže to bude kde? A co se bude dít, až se lidé přestěhují? Bude se s nimi stehovat i exekutor?“

Když se někdo před exekutory schovává, tak budiž. Pak máme případy, kdy se lidé legitimně a legálně přestěhují za studiem či za prací, a v tu chvíli místní příslušnost padá. Nevím, jak se bude taky řešit, když exekutor nebude konat a věřitel ho bude chtít vyměnit... Souhlasím, že exekutoři se někdy chovají nepřijatelně, ale stížnosti na ně jsou rovnoměrně rozesety. Tedy mezi ty, kteří jsou proti teritorialitě i ty, kteří ji hájí.
Patrik Nacher

Srovnání se Slovenskem?

Kolářík upozorňuje, že tento systém funguje na Slovensku a v dalších zemích. „Tam jsou ale ještě níž a řeší to na úrovni okresu, ale to si nemůžeme dovolit, protože nemáme tolik exekutorů na okres.“

Nacher upřesňuje, že ve srovnání se Slovenskem máme jen třetinu exekutorů na stejný počet obyvatel. „Jaká pak bude motivace exekutorů fungovat třeba v momentě, kdy věřitel platí zálohu?“

„Nesouhlasím s popisem světa, kde je věřitel popisován jako černá strana a lichvář, a dlužník je v tom nevinně... Pojďme změnit věci, které dopadnou na současnou situaci, ale změní i to minulé. Ale to padá pod stůl a všichni se věnují jen teritorialitě.“ kritizuje Patrik Nacher (ANO).

„Teritorialita je zásadní změna, deset let se o ní mluví a má velkou podporu neziskových organizací a charit... Je logické, že jeden dlužník musí mít jednoho exekutora, protože násobení nákladů znemožňuje zaplatit a je nevýhodné i pro věřitele, protože dlužník pak utíká do šedé zóny a tratí na tom stát,“ dodává Lukáš Kolářík (Piráti).

Poslechněte si celé Pro a proti Michaela Rozsypala. 

Spustit audio

Odebírat podcast

Související