Neslyšící jsou mistři řeči těla, tvrdí spoluzakladatelka projektu NáZNAK

25. říjen 2017

Jaké by to bylo žít bez sluchu? Díky projektu NáZNAK to může každý zažít na vlastní kůži. Stačí vyrazit do Centra Martin na pražském Žižkově. Více o světě neslyšících hovořila v Magazínu Leonardo spoluzakladatelka projektu Lucie Přibylová.

„Snažíme se propojovat svět slyšících a neslyšících. Tím, že nevíme, jak s neslyšícími komunikovat, tak z toho máme strach, a naopak mezi neslyšícími vznikají komunity, které zase neumí komunikovat s námi.“

Hlavní snahou zakladatelek projektu bylo tuto situaci změnit. „Věříme, že právě skrze zážitek, který si slyšící vyzkouší, nebudou mít pak zábrany s neslyšícími komunikovat.“

„My naučíme účastníky našich her základní znaky, jak pozdravit, jak poděkovat. Ukážeme jim, že znakový jazyk není tak těžký. Naopak, většinu lidí to začne bavit a chtějí se stát i tlumočníky.“

Zásadní byla dvě ocenění projektu NáZNAK cenou Social Impact Awards. „To byl nakopávací moment, kdy jsme se rozhodli, že v projektu budeme pokračovat dále. Teď se nám konečně podařilo otevřít projekt pro veřejnost, protože doteď si nás objednávaly školy a firmy.“


V Centru Martin je možné prožít několik her, které přibližují svět neslyšících. „Základní hra je něco na způsob únikové hry. Ta má několik stanovišť, tým jimi prochází, sbírá indicie a na konci dojde k jakémusi pokladu. Na každém stanovišti jsou zajímavosti ze světa neslyšících.“

„Od listopadu chceme také nabízet kurz řeči těla s neslyšícím. Ti, protože používají znakový jazyk, tak jsou na řeč těla mistři. Znakový jazyk funguje v prostoru, používají se hodně mimika a gesta, takže neslyšící čtou řeč těla lépe než my,“ upozornila Přibylová.

Podle ní když neslyšící s někým mluví, tak poznají na člověku mnoho z toho jak sedí a jak se tváří.

Znakový jazyk patří v některých zemích i mezi úřední jazyky. Proč tomu tak zatím není v Česku? „Na světě je pouze osm takových států. U nás je překážkou to, že tlumočník nebo přepisovatel ze znakové řeči nejsou uznáni zákonem.“

Odbornice doporučila také několik zásad pro komunikaci s neslyšícími. „Nejhorší, co můžete udělat, je poklepat jim na hlavu. Bohatě stačí poklepat na ruku. Když také na ně mluvíme, tak je důležité, abychom se na ně pořád dívali, protože se snaží odezírat.“

„Dobrá věc je při začátku rozhovoru s neslyšícím zmínit, o čem se vůbec budeme bavit. Protože právě u artikulace a odezírání vzniká hodně chybných myšlenek, o čem se asi bavíte. Tak může vzniknout spoustu nedorozumění,“ vzkázala slyšícím Lucie Přibylová.

autoři: ono , oci
Spustit audio