Nerovnosti v českém školství

8. únor 2015
Za hranou
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 00443525.jpeg

V České republice existuje nerovný přístup dětí ke vzdělání. Nerovnosti se projevují v několika ohledech. Jednak je to segregace na talentované a netalentované děti, ke které dochází už při zahájení školní docházky, dále jsou to rozdíly mezi úrovní škol v různých regionech a v neposlední řadě také rozdíly mezi jednotlivými třídami v rámci jedné školy a jednoho ročníku.

Příliš včasná selekce dětí vede mimo jiné k tomu, že společnost nedokáže ocenit a rozvíjet různorodé předpoklady každého žáka. Na tento problém i na další souvislosti upozornil think tank Glopolis ve své zprávě Česko hledá budoucnost. Najdete ji zde.

Role rodiny a role školy

Výsledky dětí ve škole zejména při vstupu do vzdělávacího systému jsou závislé na tom, do jaké rodiny se narodily. Školy by měly umět alespoň částečně dorovnávat „dětské hendikepy“ a umožnit dětem startovat z podobných pozic. České školy si ale v mezinárodním srovnání nevedou v tomto ohledu příliš dobře. Shodují se na tom Bob Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin a také David Greger z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání.

Problému segregovaných škol se týká např. článek na portálu Datová žurnalistika, kde se dočtete jednak o tom, jak v posledních pěti letech v Česku ubylo případů lehkého mentálního postižení u dětí, kdy nešlo o žádné zázračné vyléčení, ale o to, že se děti méně třídí do různých typů škol a méně jich putuje do škol praktických. Na webu najdete přehledné grafy zachycující souvislost mezi kapacitou segregovaných škol a diagnózou LMP nebo rozložení počtu dětí s diagnózou lehkého mozkového postižení podle krajů.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio