Nepřijmete, zaplatíte. Evropská komise chystá pro V4 milionové pokuty kvůli odmítání uprchlíků

7. červen 2017

Evropská komise varovala země Visegrádské čtyřky, že na ně uvalí sankce, jestli budou dál odmítat příjem uprchlíků podle stanovených kvót, píše evropský server EurActiv. Komise chce sankční proces zahájit už příští týden. Varování přišlo po oznámení Česka, že „z bezpečnostních důvodů“ už nepřijme ani jednoho běžence, a nedodrží tak kvóty přerozdělení, které Evropská unie stanovila, aby ulehčila migrační břemeno Itálii a Řecku.

Ministři vnitra z členských zemí schválili přerozdělení sto dvaceti tisíc uprchlíků, ale narazili na vehementní odpor Polska, Maďarska, Slovenska a Česka. V květnu dala komise Polsku a Maďarsku ultimátum do června, aby začaly běžence přijímat.

Varšava ale prohlásila, že tlaku nepodlehne ani pod hrozbou sankcí. Bratislava kvůli povinným kvótám podala na unii mezinárodní žalobu a Budapešť vypsala o unijním plánu referendum. Praha v úterý označila systém kvót za „nefunkční“.

Česko z Řecka přijalo pouhých dvanáct uprchlíků, zatímco podle rozhodnutí unie by jich mělo do září převzít asi 2600. Od loňského května Češi nenabídli přijetí ani jediného běžence. Evropský program přerozdělování ale nefunguje všeobecně – do poloviny května bylo z Itálie a Řecka přesídleno jen 18 400 uprchlíků. Ministr vnitra

Milan Chovanec přiznal, že země může dostat pokutu ve výši desítek milionů eur. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos uvedl, že sankce oznámí velmi brzy. Budou pravděpodobně namířeny výlučně proti zemím Visegrádské čtyřky, protože jiné východoevropské státy běžence přijímají. Například Bulharsko je nejen přijímá, ale přicházejí do něj také uprchlíci přes jižní hranici, upozorňuje server EurActiv.

autor: gzb
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.