Neplatiči alimentů znovu za mříže? Odstraší to, míní neúplné rodiny. Vězení nepomáhá, zní z asociace
Lidem, kteří neplatí výživné, by od ledna mohlo znovu hrozit vězení. Předpokládá to koaliční novela, kterou projednávají poslanci. „Rozhodně nejsme pro to, aby se neplatiči dostávali do vězení. Jsme pro alternativní tresty nebo domácí vězení,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti ředitelka Asociace neúplných rodin Iveta Novotná. „Nemyslím si, že kriminalizace je to, co nám placení zajistí,“ varuje předsedkyně výboru Asociace organizací v oblasti vězeňství Jana Smiggels Kavková.
Vítáte, že vláda chce zpřísnit postihy za neplacení výživného?
Iveta Novotná: Vítáme, že se řeší neplacení výživného. To je určitě dobrý krok a je dobře, že se o tom mluví. Rozhodně nejsme pro to, aby se lidé posílali do vězení, ale prosazujeme prevenci a řešení situace, kdy se výživné k dětem stále nedostává.
Čtěte také
Novela však přichází znovu s trestáním neplatičů. Podle zkušeností s rodiči přitom minulá verze, která platila do roku 2025, fungovala i preventivně. Od ledna 2026 se na nás totiž obracejí rodiče s tím, že druhý rodič přestal platit právě s odkazem na to, že mu nic nehrozí.
Paní Smiggels Kavková, váš pohled? Vítáte, že vláda chce zpřísnit postihy za neplacení výživného?
Jana Smiggels Kavková: Ne, určitě ne. Byť souhlasíme s tím, že rodiče mají platit výživné na své děti, trestní postih podle nás není správnou cestou. A není to jen otázka názoru.
Jsou i data, která nasvědčují tomu, že kriminalizace neplacení není cesta, která rozplatí neplatící rodiče, a že by vězení bylo něčím, co by pomohlo řešit situaci, kdy jeden z rodičů neplatí.
Alternetivní tresty
Paní Novotná, vy jste před chvílí řekla, že nejste pro to, aby lidé ve velkém končili ve vězení. Na druhé straně jste se jasně vyjádřila, že předchozí úprava platná ještě loni touto dobou, kdy lidé kvůli neplacení výživného končívali ve vězení, byla lepší. Proč si myslíte, že výživné bude snazší vymáhat, když se trestní postih zavede znovu?
Novotná: Bude tam fungovat prevence, protože v tuto chvíli, když pomineme trestněprávní rovinu, máme rovinu občanskoprávní. Výživné se sice dá vymáhat v exekuci, ale bohužel se to daří nesnadno a spousta exekucí je neúspěšných.
Čtěte také
Mohla byste vysvětlit, v čem prevence spočívá? V odstrašení, že si dotyčný řekne: Nechci skončit ve vězení, radši začnu platit?
Novotná: Ano, co se týká prevence, je to tato možnost. Rozhodně nejsme pro to, aby se neplatiči dostávali do vězení. Jsme pro alternativní tresty nebo domácí vězení a spolupráci s dotyčným neplatičem, aby měl možnost se o dítě finančně postarat.
Každopádně jste pro opětovnou kriminalizaci neplacení výživného. Paní Smiggels Kavková, nemůže to fungovat tímto způsobem? Nefungovalo to v minulosti na dlužníky tak, že hrozba vězení vedla rodiče k tomu, aby radši začali platit?
Smiggels Kavková: Obecně se odstrašující nebo preventivní moment spoléhá na to, že funguje, ale žádná data tomu nenasvědčují. Že by hrozba vězení někoho odradila od páchání trestné činnosti, data úplně neukazují.
Čtěte také
Promiňte, že vám do toho vstupuji, ale Asociace neúplných rodin dělala průzkum mezi samoživiteli a samoživitelkami. Ti se vyjádřili, že od doby, kdy došlo k takzvané dekriminalizaci neplacení výživného, se pro ně situace zhoršila.
Smiggels Kavková: Neznám tato data a výzkum. Mluvím o datech, která jsou dostupná na úrovni Nejvyššího státního zastupitelství a podobně. Z lidí, kteří byli ve výkonu trestu za neplacení výživného, bylo – jestli si to správně pamatuji – asi 66 procent ve výkonu trestu opakovaně.
Je tedy vidět, že ani vězení u velké části z nich změnu nezpůsobilo. Dívali jsme se i na data, kde by se odstrašující efekt měl promítnout ve využití účinné lítosti. To je možnost, kdy trestní řízení nakonec nedoběhne, protože obviněný začne platit. V případě trestného činu neplacení výživného byla ale účinná lítost využita jen asi v 10 procentech případů.
Dopady dekriminalizace
K takzvané dekriminalizaci neplacení výživného došlo letos v lednu. Neměl by stát, paní Novotná, nejprve dobře zanalyzovat, jaký dopad tato změna ve skutečnosti měla ve všech různých ohledech, než se pustí do další změny?
Novotná: Děti, o kterých stále mluvíme, nemají čas na to, aby někdo něco analyzoval. Tam je potřeba jednat co nejrychleji. Zákon v této podobě sice zní hrozně hezky – trestný čin to je tehdy, když se dítě dostane do stavu nouze nebo nebezpečí.
Čtěte také
My se ale setkáváme s tím, že když rodiče jdou podat trestní oznámení, při šetření se zjistí, že dítě ve stavu nouze není. A to právě proto, že primárně pečující rodič chodí do práce a pracuje více hodin než ostatní, aby dítě do stavu nouze nedostal. Díky tomu se trestný čin vlastně nestane.
Kdyby se při řešení odhlédlo od toho, co všechno primárně pečující rodič pro dítě dělá, zákon v současném znění by možná smysl měl. Bohužel z našich zkušeností vyplývá, že k naplnění tohoto trestného činu kvůli tomu nedochází.
Paní Smiggels Kavková, nezní vám tato zkušenost ze strany neziskového sektoru docela urgentně? A nemluví to pro to, aby se zákon změnil co nejdřív?
Smiggels Kavková: Vůbec nejsem v rozporu s tím, že situace neúplných rodin není dobrá a stát by s ní měl něco dělat. Pořád si ale nemyslím, že kriminalizace je to, co nám placení zajistí. Když tato novela vstoupila v platnost poprvé a propouštěli se lidé z věznic, nejvíc jich bylo propuštěno z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou. Mezi kriminalizovanými jsou tedy často ženy.
Čtěte také
Máme případy klientů, kteří měli děti z více vztahů a nezvládali platit na dítě, o které se nestarali, přestože o to další pečovali. Nakonec skončili ve vězení a dítě šlo do pěstounské péče. I takové příběhy za kriminalizací stojí.
Pléduji za to, abychom hledali jiné cesty, jak situaci neúplných rodin a dětí řešit – rozhodně změnou institutu náhradního výživného, ale i nastavením superdávky. Nárůst exekucí totiž souvisí s tím, že rodiče musí buď podávat trestní oznámení, nebo posílat exekuční příkazy dál, aby na superdávku vůbec dosáhli.
Přiměje hrozba vězení nezodpovědné rodiče k placení výživného, nebo naopak povede k růstu dluhu na alimentech? A pomůže novela dětem, nebo jim naopak ublíží? Poslechněte si debatu výše.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.



