Nepatrní, leč skuteční vládcové Země

15. březen 2006

Houby - to nejsou jen hřiby nebo holubinky, ryzce a křemenáče. V širším pojetí mezi ně patří i hlenky, kvasinky, padlí, rzi, sněti ad. Je to velmi rozsáhlá společnost a odhaduje se, že je jich po světě celkem asi 300 000 druhů.

Houby jsou ve své většině nepatrní, ale skuteční vládcové naší Země nad i pod jejím povrchem. Houby vyžadují k životu už hotové organické látky rostlinného i živočišného původu, které rozkládají na nejjednodušší složky a ty využívají. Vůbec je přitom nezajímá, zda útočí na živou nebo uhynulou bytost.

Mattioli ve svém Herbáři z roku 1562 píše, že "všechny houby nejsou ani byliny, ani koření, ani květ, ani semeno, ale toliko sama pouhá zbytečná vlhkost země, stromů, shnilého dříví a jiných porušených věcí, protož také velmi dlouho trvají, ale v sedmi dnech se rodí i zase hynou a míjejí". Tento chytrý muž už tehdy věděl, že to s těmi houbami není tak jednoduché. Dnešní vědci toho vědí mnohem víc, takže současná věda řadí houby do samostatné říše souběžně s rostlinami a živočichy.

Všude na světě se v každém okamžiku odehrává nepostřehnutelný tichý boj - výtrusy houby se třeba usadily na rostlince a svými enzymy se snaží proniknout vrchní ochrannou vrstvou listu. Už malé množství narušeného pletiva stačí houbě signalizovat, že se usadila na správném místě. Rostlina je podrážděna a brání se svými vlastními protilátkami. Začíná bitva na život a na smrt. Nakonec dojde k rozhodnutí, kdo zvítězil. Příliš často je to houba. Odborníci odhadují, že ve světě padne houbám za oběť asi 25 procent veškeré sklizně. Tři čtvrtiny z téměř 160 chorob rostlin je houbového původu. Odhaduje se, že zvířata zkonzumují jen asi 10 procent rostlinné biomasy, kdežto zbývající podíl podlehne rozkladným procesům hub a dalších mikroorganismů, a je tak vrácen zpět do koloběhu základních látek.

Na činnosti hub je dokonce závislý i proces koloběhu oxidu uhličitého. Udává se, že z veškerého atmosférického oxidu uhličitého pochází plných 90 procent z mineralizační činnosti hub. Výpočet ukázal, co by se stalo, kdyby všechny houby náhle ustaly ve své rozkladné činnosti. Za předpokladu, že by nadále probíhala fotosyntéza, veškerý život na Zemi by ustal po dvaceti letech.

autor: Karel Smrček
Spustit audio

Více z pořadu