Nenastal čas skoncovat s býčími zápasy?
V madridské aréně Las Ventas tuto středu padlo při svátku svatého Isidora ranami zkušených toreadorů několik býků. O den dříve však jedna jediná korida zažila daleko více utrpení lidí – zraněni byli tři toreadoři, z toho jeden velmi vážně.
„Rázem z toho byla událost na titulní strany novin ve Španělsku i v zahraničí,“ píše deník Independent. Když je zraněn jeden toreador, je to vcelku běžné – ale tři naráz? Nakonec musel být velký býčí svátek ve španělské metropoli poprvé po pětatřiceti letech zrušen.
Pokud by si ale někdo myslel, že snímky zkrvavených zvířat a lidí vzedmou na Iberském poloostrově odpor k zápasům, byl by na omylu. Na sociálních sítích sice vyvinuli velkou aktivitu obránci práv zvířat a další aktivisté, proti nim ale okamžitě vystartovala organizace mladých toreadorů Juventud Taurina. Jakmile ale krvavé skvrny přikryl písek, zapomněla na kruté záběry i španělská média.
Učitel Paco Gascon působí v Andalusii, domovině býčích zápasů. Jeho škola se nachází hned vedle koridy, a on by si přál, aby se její brány uzavřely jednou provždy. „Ale příliš mnoho Španělů se stejným smýšlením nenajdete,“ řekl reportérovi listu. „To, co se stalo v úterý, je nešťastná souhra okolností, nikoli signál, že se nad zápasy stahují mračna,“ dodává.
Nebezpečí pro zápasy však přichází odjinud – průzkumy veřejného mínění ukazují, že drtivá většina Španělů odmítá financování býčích zápasů z veřejných peněz. A plných 75 procent nebylo za posledních pět let ani jednou v aréně, přičemž jenom 29 procentům respondentů se tato tradiční zábava líbí.
Úvahy o zákazu přesto nepředstavují ani žhavé politické téma. Loni španělský parlament získal pro zápasy ochrannou známku kulturního dědictví země, takže další případné zákazy budou nesrovnatelně obtížnější, než bylo zrušení koridy v Katalánsku před čtyřmi lety a na Kanárských ostrovech v 90. letech.
Také v hlavních médiích nad koridou nikdo nepláče. Nejčtenější list El Pais věnoval svátku svatého Isidora dvě strany textu a snímků, a ani konzervativní El Mundo nezůstal pozadu. „Ostatně na internetových stránkách El Paisu nevede cesta k zápasům přes ikonku Sport, jak by si mohli lidé neznalí problému myslet, nýbrž přes ikonku Kultura,“ poznamenává Independent.
Býčí zápasy tak nejvíce ze všeho ohrožuje španělská recese. Oficiálně sice skončila, ale sociální strukturu země nadále rozleptává – v koridě je to vidět na věku diváků: většinou sedí v lavicích důchodci. Od začátku ekonomické krize do roku 2010 kvůli seškrtaným obecním rozpočtům celonárodní počet býčích zápasů poklesl o 34 procent, a v Andalusii o plných 51 procent.
V Madridu si na sebe sice aréna vydělá, ale v menších městech mají s financováním koridy potíže. A lístky nejsou levné, což při 53procentní nezaměstnanosti mladých znamená, že nejspíš nevyroste nová generace příznivců. Průměrný věk diváků byl v roce 2009 45 let, ale od té doby se mnoho změnilo. Jak řekla listu nezaměstnaní třicátnice Santi Moya z Andalusie: „Mladí lidé už nepovažují býčí zápasy za součást své kultury.“
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
