„Neměly jsme tušení, co se děje s našimi dětmi.“ Jak vysídlení Němci založili Nový Jablonec

Čtěte také

Jak a kde vznikla čtvrť Neugablonz, do které se po válce sestěhovali Němci z Jablonce a okolí

Bavorské město Neugablonz vzniklo po druhé světové válce na troskách bývalé muniční továrny. Založili ho vysídlení čeští Němci z Jablonce nad Nisou a jeho okolí. Do Bavorska si vysídlenci přinesli své know-how a v Neugablonz obnovili výrobu skla a bižuterie.

V třídílném dokumentárním pásmu uslyšíte příběhy pěti jabloneckých rodáků, pro které rok 1945 nebyl na prvním místě rokem osvobození, ale rokem počátku dosud nezakoušeného utrpení. Společné nemají jen to, že pocházejí z Jablonce.

Společné je jim i to, že nakonec zas v Jablonci skončili. V Novém Jablonci, Neugablonz, který jablonečtí založili v roce 1946 a který se kostelem, radnicí a kašnou před kostelem velice podobá Jablonci původnímu.

Dobrovolný odchod ze země

Potom, co se k Jablonci začala blížit fronta, byly všechny ženy s dětmi, kterým nebylo ještě šest, evakuovány do západních Čech. Byla mezi nimi i paní Gertruda, která byla tehdy matkou zhruba ročního děvčátka. Její manžel byl na frontě a skončil v americkém zajetí.

„Odvezli nás 9. února, mě a moji dceru vezli vlakem. Jednalo se o sběrný transport s cílem v Chebu. A tam odtud nás přivezli na jeden statek poblíž Žandova. Na statku jsem pak prožila poslední dny války, vlastně celou tu dobu od února do května 1945. Konec války, když přišel, vypadal následovně: Neustále se tu zjevovali utíkající němečtí vojáci. Objevili se a zmizeli,“ vzpomíná v dokumentu.

Čtěte také

„Syn musel jít na dvůr a já byl přinucen zbíti jej býkovcem.“ Dokument mapuje excesy divokého odsunu

Po 8. květnu na statek přišli Češi. Byla to skupina relativně mladých lidí. Chovali se velmi klidně a uvážlivě. Jenže kratce na to, bylo to 15. května, dorazila na statek jakási komise. Ta už měla úřední charakter. Všechny přítomné ženy nechala sebrat a bez dětí je dopravit do Chebu do vězení. 

„Nebylo vůbec jasné, proč jsme se ve vězení ocitli. Nikdo se také o nás nezajímal. Za úkol jsme dostali vykonávat jakousi nevýznamnou práci v místní učebně. Nejhorší na tom bylo to, že jsme ani jedna neměla tušení, co se mezitím děje s našimi dětmi. Věci se ale nakonec poskládaly tak, že zhruba po třech týdnech za námi přišel ředitel věznice, prohlédl si nás a dospěl k názoru, že náš další pobyt zde postrádá jakýkoliv smysl. No a propustil nás.“

Pěšky se vrátily zpět na statek. „Neumíte si představit tu radost, když jsem zjistila, že správkyně usedlosti se velmi dojemně starala o všechny naše děti. Dařilo se jim díky ní velice dobře,“ popisuje paní Gertruda. Po tomto zážitku si ale raději ještě s jednou ženou, která tam také bydlela a měla dvě děti, najala povoz a s ním překročila německou hranici.

Divoký odsun

Panu Oskarovi bylo v té době, kdy paní Gertruda putovala po Chebsku, 33 let. Na rozdíl od paní Gertrudy, která nakonec odešla do Německa dobrovolně, pan Oskar zažil hned po osvobození divoký odsun.

Čtěte také

BONUS: Nebezpečný precedens. Československo promlčelo zločiny odsunu, Německo nakonec volilo jinak

„V roce 1945, když přišel konec války, jsem měl štěstí. Byl jsem doma. Připravoval jsem se, že obnovím chod obchodu rodičů. Bohužel ale přišly ony nešťastné dny, kdy Beneš vydal dekrety, podle kterých měli Němci svoji vlast opustit. A tak jsem se musel víc připravovat na to, co na nás mělo,“ vzpomíná pan Oskar.

Na ulici byli partyzáni, kteří odvlékali lidi. On se mezi nimi také ocitl. „Dovlekli mě do školy v Jablonci. Asi kolem šesté přijeli před školu tři velké autobusy. Všichni, co jsme byli v té škole, jsme si museli nastoupit. Nikdo z nás neměl nejmenšího ponětí, kam nás povezou. Jeli jsme směrem k polské hranici.“

Přenocovali v Harrachově, druhý den ráno museli nastoupit do trojřadu a jít pěšky k polské hranici. Protože je polští policisté odmítli převzít, strávili několik nocí v lese, než se vrátili zpět do Harrachova. Čeští policisté je opět poslali do Polska, polští je hnali nazpátek. Nakonec skončili v internačním táboře v Rýnovicích.

Jaký byl příběh dalších tří jabloneckých rodáků? Jak se všichni dostali do oblasti Neugablonz a jaké byly jejich další osudy? Poslechněte si celé dokumentární pásmo Ivana Šterna.