Němečtí zaměstnavatelé požadují flexibilnější pracovní týden. Odbory se bojí zneužití

Upozorňuje na to německý týdeník Welt am Sonntag.

Odborníci z Německé rady ekonomických expertů, tedy poradního sboru spolkové vlády, vyzvali politiky k uvolnění striktních pravidel týkajících se pracovní doby.

Od nevidím do...

„Flexibilní pracovní doba je důležitým předpokladem pro konkurenceschopnost podniků,“ myslí si předseda panelu Christoph Schmidt. A dodává, že firmy, které chtějí existovat v digitálním světě, musí být aktivní a zároveň akceschopné, například v pružnosti svolávání svých zaměstnanců.

Podle Schmidta zastarala představa, že zaměstnanec má zahájit svůj pracovní den v osm hodin ráno příchodem do kanceláře a ukončit ho odchodem z budovy.

Experti proto vyzvali vládu, aby zaměstnavatelům umožnila větší flexibilitu v oblasti pracovněprávních vztahů. Dokument minulý týden předali kancléřce Angele Merkelové.

„Dosavadní ochrana zaměstnanců se sice dříve osvědčila, ale v současné podobě není vhodná pro nově vzniklou situaci na pracovním trhu, především pak pro digitální oblast,“ zdůvodňuje doporučení Schmidt.

„Zaměstnavatelé potřebují záruky, že nejednají protiprávně, když se jejich zaměstnanec ve večerních hodinách zúčastní telefonické konference nebo když si během snídaně vyřizuje elektronickou poštu. Požadované změny by život nezjednodušily pouze zaměstnavatelům, ale také zaměstnancům, kteří si mohou díky moderní technice svou práci rozdělit podle svých možností,“ dodal ekonom pro týdeník Welt am Sonntag.

Bolest zad|foto: Freepik, @yanalya

Zelení a odbory proti

Změnám zákoníku práce se věnují i rozhovory v rámci současného vyjednávání o vzniku nové německé koalice.

Momentálně platná legislativa obsahuje tři limity: během maximálně šesti pracovních dnů mohou lidé odpracovat v týdnu nanejvýš 48 hodin; pracovní doba v jednom dni nesmí přesáhnout osm hodin; a odpočinek mezi jednotlivými pracovními dny musí být alespoň jedenáctihodinový.

Zaměstnavatelé, a teď i ekonomičtí poradci, volají po uvolnění tohoto režimu. Pracovní den by podle nich neměl být omezen osmihodinovou hranicí. Nicméně 48hodinový pracovní týden by vláda měla zachovat. Minimální čas odpočinku mezi jednotlivými dny by se měl podle ekonomů zkrátit na devět hodin.

Jak týdeník Welt am Sonntag podotýká, Merkelové křesťanští demokraté (CDU) spolu se Svobodnými (FDP) s takovou úpravou souhlasí, proti se ale staví Zelení. Návrh se nelíbí ani odborovým organizacím. Ty se obávají, že navrhované změny v zákoníku práce by zaměstnavatelé zneužili během vyjednávání o platových podmínkách zaměstnanců.

Také šéf vládních ekonomických poradců Schmidt varuje před prodlužováním pracovní doby v rámci jediného dne. Jak říká, umírněnější pravidla nesmí znamenat, že se zaměstnancům kvůli práci z domova potají prodlouží pracovní doba.

„Zaměstnavatelé si to možná přejí, zvýšení flexibility pracovní doby ale znamená pouze to, že si ji pracovníci během dne a týdne sami lépe rozvrhnou,“ říká Christoph Schmidt v týdeníku Welt am Sonntag.