Němečtí politici omezují shromažďovací právo
Jedno je jisté: pokud se radikálně pravicová Národně demokratická strana Německa, zkráceně NPD, rozhodne uspořádat 8. května pochod centrem Berlína, památník obětem holocaustu jí zůstane zapovězen. Tak zní výsledek dohody, ke které po mnoha týdny trvající diskusi v pondělí dospěli zástupci vládních SPD a Zelených a opozičních CDU a CSU.
A o to v podstatě v celé záležitosti šlo: totiž zabránit tomu, aby na 60.výročí ukončení druhé světové války dostali neonacisté příležitost pochodovat až k památníku věnovanému obětem nacistické vyhlazovací politiky. Ten se nachází nedaleko sídla Spolkového sněmu, úřadu kancléře a Braniborské brány. Úprava zákona o shromažďování navíc jednotlivým spolkovým zemím umožňuje, aby samy specifikovaly, na jakých dalších historicky citlivých lokalitách by mělo být napříště zakázáno se shromažďovat - neměl by o tom tedy rozhodovat Spolkový sněm, jak původně požadovaly vládní strany. CDU a CSU se však nepodařilo prosadit požadavek, aby byla před shromážděními chráněna také Braniborská brána - ta měla být podle jejich představ zahrnuta do chráněného území kolem Bundestagu, na kterém jsou veškeré demonstrace zakázány.
Sociální demokraté a Zelení se také s unionistickými stranami dohodli na přísnějších postizích pro ty, kteří by veřejně schvalovali, oslavovali nebo ospravedlňovali nacismus. Podle nové verze příslušného zákona by takové osoby mohly být v budoucnu odsouzeny až ke tříletému trestu odnětí svobody.
Ne všechny strany politického spektra však se zmíněným kompromisem beze zbytku souhlasí. Opoziční FDP ho odmítá jako zbytečný - případné demonstraci NPD by podle této strany bylo možno zabránit i na základě současných zákonů. Naopak prezident Ústřední rady židů v Německu Paul Spiegel dohodu vítá. Úprava zákona podle něj zabraňuje konání demonstrací, které jsou namířeny proti demokracii a menšinám. V rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung Spiegel prohlásil, že přijatý kompromis posiluje jeho důvěru v demokratické strany, ve spolkovou vládu i v opozici. Nejde přitom podle Spiegela v prvé řadě o ochranu menšin nebo židů, ale o to, aby nebyla poškozena pověst Spolkové republiky.
Připomeňme, že debata o tom, jak neonacistům zabránit v tom, aby 8.května demonstrovali u památníku obětem holocaustu, se v Německu rozvířila koncem ledna tohoto roku. Poslanci za NPD se tehdy v sasském parlamentu odmítli zúčastnit pietní vzpomínky u příležitosti 60.výročí osvobození Osvětimi. A s poukazem na spojenecké letecké útoky na Drážďany tehdy mluvili o "bombovém holocaustu". Od té doby němečtí politici přemýšleli, jak zabránit podobnému nebo ještě většímu skandálu, který by neonacisté mohli způsobit v den, kdy si bude svět připomínat 60.výročí konce druhé světové války.
Návrh na změnu zákona o shromažďování budou zítra ve druhém a třetím čtení projednávat poslanci Spolkového sněmu. O týden později by jej měli na stůl dostat členové horní komory parlamentu, Spolkové rady. Iniciátoři tohoto dokumentu doufají, že nová právní norma vstoupí v platnost již v dubnu a oni si tak budou moci oddechnout při pomyšlení, že vzhledem k oslavám 8.května zabránili možné mezinárodní ostudě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.