Němečtí lovci nacistů pokračují v pátrání na poslední chvíli

27. květen 2018

Nevelký tým německých vyšetřovatelů z Ludwigsburgu hledá po světě poslední žijící nacisty, aby je postavil před soud, píše agentura AFP. „Skládáme dohromady drobné informace, abychom zjistili, kdo a odkdy dokdy hrál jakou roli ve vražedném soukolí Adolfa Hitlera,“ vysvětluje státní zástupce Jens Rommel.

Rommel stojí v čele osmičlenné centrály pro objasňování nacistických zločinů od roku 2015. V současnosti však umírají poslední pachatelé, jejich spoluviníci, svědkové i přeživší.

Byli po 2. světové válce zločinci opravdu potrestáni?

"Vše pro rozhlas": auto s policejním šéfem a říšským sekretářem protektorátu K. H. Frankem (sedící vzadu) jede kolem obchodu s rozhlasovými přijímači, po 15. březnu 1939

S koncem 2. světové války nastupuje proces potrestání válečných zločinců a svět se postupně dozvídá o hrůzách a zvěrstvech, které do té doby civilizace v takové podobě neznala. Jak dané potrestání probíhalo? A byli zločinci opravdu potrestáni?

Až nikdo nezbyde, Německo uzavře soudní kapitolu procesu, v němž se vyrovnávalo s vyhlazením šesti milionů Židů a statisíců dalších lidí za holokaustu. Než se tak ale stane, v justičních síních se objevují slabí devadesátiletí starci, aby se zodpovídali ze zločinů před rokem 1945.

Několik desetiletí po válce spolková vláda a soudnictví s pronásledováním pachatelů organizovaného masového vraždění příliš nespěchaly. Přelomem byl až rok 2011, kdy byl k pěti letům vězení odsouzen John Demjanjuk, bývalý strážce ve vyhlazovacím táboře Sobibor v okupovaném Polsku. Tento rozsudek otevřel dveře k trestnímu stíhání každého, kdo v koncentrácích pracoval, od vojáků až po účetní, za spoluvinu na masových vraždách.

Do té doby justiční systém takové osoby nestíhal. Verdikt z roku 2011 dal však obětem a jejich rodinám novou šanci, jak dosáhnout spravedlnosti a sdělit veřejnosti fakta.

Odsouzen byl jen zlomek

Pátrání zavedlo Rommelův tým pěti prokurátorů, dvou soudců a jednoho policisty snad do všech zemí světa. Mnoho německých nacistů například hned po válce uprchlo do Jižní Ameriky, včetně jednoho ze strůjců holokaustu, Adolfa Eichmanna, který se usadil v Buenos Aires.

Čtěte takéOd Eichmanna k Asadovi: nacistický kat Brunner zahynul v syrské kobce. Před smrtí 'trpěl a křičel'

Eichmanna dopadla v roce 1960 izraelská tajná služba díky informacím, které jim předal německý státní zástupce Fritz Bauer, jehož hněval pomalý postup německého soudnictví. Rommelův tým však v posledních letech prohledal seznamy cestujících na všech lodích, které do Jižní Ameriky připluly, a našel spoustu německých jmen.

Kritiků pomalého vyšetřování bylo víc. Vadil jim malý počet odsouzených nacistických válečných zločinců – do roku 2012 jich bylo jen necelých 6 500. Dnes má Rommelovo středisko databázi, která obsahuje jeden milion sedm set tisíc osob i detaily jejich činů. Je v ní každý od Hitlera až po nejobyčejnějšího vojáka a pomahače i místa, kde se kdo svých zločinů dopouštěl.

Čtěte také'Anděl smrti' Mengele slouží dobru. Jeho lebku a kosti dostali studenti medicíny

Jens Rommel agentuře AFP ukázal i složku Josefa Mengeleho, který prováděl hrůzné experimenty na vězních vyhlazovacího tábora Osvětim, a jemuž se proto říkalo „Anděl smrti“. I on uprchl do Jižní Ameriky. Nebyl nikdy polapen a odsouzen a v roce 1979 zemřel v Brazílii.

I když mnoho dalších nacistů za mřížemi skončilo, Rommel a jeho tým dobře ví, že převážná většina před soudem nikdy nestane. „Přesto musíme využít každý den, jestli tam chceme ještě někoho dostat,“ cituje státního zástupce AFP.

autor: gzb
Spustit audio

Související