Německým dodavatelům vadí, že východoevropské země upřednostňují domácí produkty

Týdeník poukazuje například na Bratislavu a Budapešť, kde je důraz na domácí produkci obzvlášť patrný – a to prý na úkor německých podnikatelů. Pravidla pro společný evropský trh přitom říkají, že pro všechny podnikatelské subjekty platí stejné podmínky. Spolková vláda v Berlíně ale v reakci na veškeré stížnosti odkazuje německé podnikatele na Brusel.

Čtěte také

Dvojí kvalita potravin je o penězích. Všechno ostatní jsou jen „kecy“, říká šéf Madety Teplý

Legislativně je přitom v pohledu Die Zeitu vše jasné, protože v Evropské unii platí zásady volného pohybu zboží a osob. A podnikatelé, kteří v rámci vnitřního trhu operují, podléhají ve všech státech stejným pravidlům.

V praxi to tak ale často není a neférové podmínky postihují mimo jiné německé maloobchodníky. Právě jim prý východoevropské vlády prostřednictvím různých restrikcí ztěžují podnikání, čímž omezují konkurenční boj ve prospěch domácích podnikatelů a producentů.

Ochrannou politiku provozují východoevropské státy také v pohledu německého Maloobchodního svazu, který zaštiťuje například řetězce Rewe a Edeka. „Fenomén nerovných podmínek ve střední a východní Evropě podkopává principy jednotného unijního trhu,“ stěžuje si vedoucí organizace Stefan Genth.

Nadměrný protekcionismus

V dokumentu, který jeho svaz vydal, se píše o nadměrném protekcionismu v některých podnikatelských oblastech. Má jít například o slovenskou legislativu, podle které se musí polovina reklamních aktivit týkat domácích produktů. Pokud to obchodník poruší, hrozí mu pokuta až do výše pěti milionů eur, v přepočtu asi 125 milionů korun.

Čtěte také

Francie si pochvaluje zákon zakazující obchodníkům vyhazovat neprodané potraviny

Obchodní svaz kritizuje také kontroly prošlého zboží ze strany slovenských úřadů. V obchodech zahraničních firem k nim prý dochází častěji a pokuty okolo jednoho milionu eur byly údajně uplatněny výhradně vůči obchodníkům zpoza hranic.

Němečtí obchodníci kritizují také poměry v Maďarsku. Tamní legislativa podle nich zakazuje cílenou reklamu produktů, prodej zboží pod nákupní cenou a také zapovídá nabídku totožných domácích a zahraničních zemědělských výrobků za odlišnou prodejní cenu. „Tento model maří strategie moderních obchodníků a nadměrně omezuje svobodu podnikání,“ píše se v dokumentu svazu.

Vláda v Berlíně o problematických zákonech sice ví, ale podle jejího vyjádření se jimi musí zabývat Evropská komise. „Spolková vláda nechává německé obchodníky napospas,“ okomentoval to poslanec Svobodné strany (FDP) Reinhard Houben. Podle něj odkazovat na Komisi nestačí a problém by měla řešit německá vláda.

A to i proto, že restriktivní opatření plánují také jiné státy. Podle Die Zeitu chce například Rumunsko zavést legislativu, která by obchodníkům nařizovala prodej lokálního zboží v nadpolovičním rozsahu. Evropská komise kvůli tomu už zahájila v roce 2017 patřičné řízení, proces ale stále není u konce.

Dvojí zdanění

V Polsku vláda zase schválila zavedení velkoobchodní daně z obratu až do výše 1,4 procenta. Zdanění se má týkat prodejců s měsíčním obratem vyšším než 40 milionů eur.

Čtěte také

Konec dvojí kvality potravin? Dosáhli jsme velkého úspěchu, ale stále to nestačí, hodnotí Prouza

Jedná se tak vlastně o dvojí zdanění, což ale odporuje unijní směrnici o dani z přidané hodnoty. Podle německého ministerstva hospodářství se bude Komise problematikou a možnými řešeními situace zabývat na jaře.

Mnozí zástupci obchodních organizací vidí v postoji středo- a východoevropských států odpověď na problém s dvojí kvalitou potravin. V roce 2017 kritizovalo vícero zemí mezinárodní koncerny za to, že do východní Evropy dováží mnohem méně kvalitní výrobky. Jeden výzkum přišel mimo jiné na to, že v Rakousku se prodává krémovější Nutella než v Maďarsku.

Slovenské ministerstvo zemědělství zase zjistilo, že jistý druh párků obsahuje v západních zemích více masa a méně vody než ten, co se prodává v zemi pod Tatrami. Horší kvalitu čajových lístků ve východní Evropě vykazoval také například čaj Earl Grey. A v Česku si spotřebitelé stěžovali třeba na horší kvalitu masa v rybích prstech, uzavírá německý týdeník Die Zeit.