Německé politické strany pět dní po volbách:pokusy o sbližování

Dostatkem mandátů v Bundestagu tedy nedisponují ani opoziční CDU/CSU s liberály z FDP, ani sociální demokraté se svým dosavadním koaličním partnerem stranou Zelených. Pokud má mít Německo většinovou vládu, musí se k jednomu z těchto táborů připojit některá z menších stran, respektive některá z menších stran musí přeběhnout k táboru politického protivníka. Anebo se musejí obě velké strany, CDU/CSU a SPD, spojit ve velkou koalici.

Toho všeho si jsou němečtí politici pochopitelně vědomi. Tento týden proto podnikli první pokusy, jejichž cílem bylo zjistit, zda a s kým by bylo možné zahájit smysluplné koaliční rozhovory. S velkou pozorností byla sledována především včerejší schůzka špiček CDU a SPD. Rozhovor mezi šéfkou CDU Angelou Merkelovou, kancléřem Gerhardem Schröderem a předsedou SPD Franzem Münteferingem proběhl "v rámci daných možností konstruktivně", jak před novináři prohlásila Merkelová. Obě strany se dohodly, že se za týden sejdou znovu.

Problémem však zůstává otázka, kdo by se postavil do čela případného velko-koaličního kabinetu: nároky na post kancléře si totiž dělají jak sociální demokraté, tak křesťanští demokraté. Cílem sociálních demokratů je podle jejich předsedy Münteferinga "vládnout v této zemi - s Gerhardem Schröderem jako kancléřem." S tím však CDU/CSU nesouhlasí. "Zdůraznili jsme, že úkol sestavit vládu vidíme u CDU," prohlásila Merkelová s tím, že unionistické strany z voleb konec konců vyšly jako nejsilnější síla.

A právě to se v uplynulých dnech snažili zpochybnit někteří sociální demokraté, kteří přišli s poněkud kuriózním návrhem, aby byla tradičně společná frakce CDU a CSU rozdělena na frakce dvě. Sociální demokraté tak chtěli zrušit zákon z 60.let, který povoluje, aby byli v jedné frakci zastoupeni poslanci různých stran - pokud ovšem tyto strany roti sobě v žádné spolkové zemi nenastupují ve volbách. Což je přesně případ CDU a její bavorské sesterské strany CSU. Snahou rozdělit unionistickou frakci sociální demokraté sledovali jasný cíl: početně by se totiž v novém Bundestagu v takovém případě sami stali nejsilnější frakcí. Kromě toho, že by mohli nominovat předsedu parlamentu, tak také chtěli dodat váhu svému požadavku, aby byla případná velká koalice sestavena pod vedením SPD. Po ostrých protestech unionistických stran však včera sociální demokraté tento návrh stáhli.

Dnes se v Berlíně sešli k sondážním rozhovorům představitelé CDU/CSU a Zelených, aby zjistili, zda by bylo možné vytvořit tak zvanou jamajskou koalici - tedy koalici CDU/CSU, FDP a Zelených. Schůzka však skončila neúspěchem. Vzájemné rozpory se ukázaly být přece jen příliš velké, uvedl pro agenturu DPA předseda CSU Edmund Stoiber. V těchto rozhovorech tedy v nejbližší době pokračováno nebude.

Na síle proto nabývají spekulace o tom, že nejpravděpodobnějším řešením současné situace zůstává sestavení velké koalice. Tu by si nyní přálo 45 procent Němců - alespoň to vyplývá z průzkumu veřejného mínění, který si nechal vypracovat druhý program německé veřejnoprávní televize ZDF. Ale poté, co instituty pro výzkum veřejného mínění unionistickým stranám předpovídaly o zhruba 8 procent více hlasů, než tyto strany ve volbách skutečně získaly, si však mnoho zdejších pozorovatelů klade otázku, jak spolehlivé podobné průzkumy vůbec jsou.