Německá učitelka může nosit muslimskou pokrývku hlavy

Soud tak zvrátil předešlé rozhodnutí místní školní správy, která tétoženě něco takového zakázala.

Soudci stuttgartského správního soudu v pátek vyjádřili přesvědčení, že stuttgartská školní správa svým předchozím nařízením porušila právo na rovnoprávnost náboženského vyznání. Poukazovali přitom na skutečnost, že v jedné státní škole v Bádensku-Wurtembersku mohou řádové sestry v řeholním rouchu vyučovat všeobecné předměty. A školní zákon podle nich nepovoluje, aby bylo upřednostňováno křesťanství před jinými náboženstvími.

Zmíněná učitelka působí ve školství Bádenska-Wurtemberska od roku 1973. V polovině 80.let konvertovala k islámu. Od roku 1995 si na veřejnosti zakrývá hlavu. Hájí se přitom tím, že šátek jí zakrývá podobně jako čepice pouze vlasy, ne ale krk nebo ramena. Nejedná se tedy v jejím případě o politický, náboženský ani ideologický symbol. Zmíněná žena navíc tvrdí, že 60 procent jejich žáků jsou cizinci. Pro ně i pro jejich rodiče je proto jako učitelka kompetentní v otázkách týkajících se islámské víry.

A tím se dostáváme k tomu, proč je vlastně páteční rozsudek stuttgartského soudu pro Německo tak významný. Ve Spolkové republice totiž žijí více než 3 miliony muslimů. Německo je domovem pro největší tureckou komunitu mimo hranice Turecka. Někteří z těchto přistěhovalců mají německé občanství, jiní nikoliv. Někteří proto mohou volit, jiní ne. Mnozí dokonce ani nemluví německy a o integraci do německé společnosti v jejich případě nemůže být řeč. V každém případě však tito lidé představují sílu, se kterou musejí němečtí politici počítat.

Spor o nošení muslimské pokrývky hlavy ve školách v Německu vypukl v roce 1998. Právě ve spolkové zemi Bádensku-Wurtembersku totiž původem afghánská učitelka Fereshta Ludinová odmítala odložit šátek, který ji zakrýval hlavu. Tehdejší zemská ministryně kultury Annette Schavanová (která je dnes spolkovou ministryní školství za CDU) proto Ludinové zakázala vyučovat. Spolkový ústavní soud ale před 3 lety toto rozhodnutí zrušil, protože nebylo podle soudců podloženo žádným zákonem.

Bádensko-Wurtembersko v důsledku toho jako první z 16 spolkových zemí přijalo v roce 2004 zákon, který zakazoval nošení muslimských šátků ve školách. Podobnou právní normu mají mezitím spolkové země Berlín a Severní Porýní-Vestfálsko. Stejný problém řešili také politici ve Francii, kde žije podobně jako v Německu početná muslimská komunita. Tamní zákonodárci v roce 2004 nošení muslimských šátků ve školách zakázali.

Páteční rozsudek stuttgartského soudu vyvolal v Německu rozporuplné reakce. Přivítala ho Islámská rada pro Spolkovou republiku, stejně jako například Volker Beck z vedení strany Zelených, který ho označil za krok jdoucí proti diskriminaci islámu. Spolková ministryně školství Annette Schavanová ho ale kritizuje. Muslimskou pokrývku hlavy totiž považuje za "symbol utlačování ženy." Mnohé německé deníky to však vidí jinak. Například Süddeutsche Zeitung považují zákaz nošení muslimských šátků za začátek možné laicizace Německa. Berlínský list Die Tageszeitung je dokonce přesvědčen, že v případě zákazu se jednalo v jádru o "rasistickou politiku," která vede ke střetům mezi kulturami - a pro přistěhovaleckou zemi, jakou Německo je, představuje nebezpečí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání