Německá ekonomika navzdory stimulům stagnuje. Ekonom: Rozdali dárky, ale optimismu to nepomohlo

Důvodem stagnace jsou podle něj strukturální problémy německé ekonomiky v kombinaci s vysokou byrokratickou zátěží, energetickou náročností německého průmyslu a nízkou flexibilitou pracovního trhu.

Čtěte také

iROZHLAS

Jareš: Už neplatí, že když Německo dostane kašel, Česko chřipku. Nejvíce trpí automobilový průmysl

„Dalším problémem je kvalita německého vzdělávacího systému. O tom se v Česku možná málo mluví, ale Německo trvale vykazuje zhoršující se výsledky v testech PISA a viditelně zaostává – v tuto chvíli i za Českem – ve většině sledovaných parametrů,“ upozorňuje Bureš.

„Česko má zase svoje problémy, které souvisí s tím, že nám to hodně táhnou silní žáci a máme velké rozdíly ve společnosti. Ale Německo jde v průměru neustále dolů.“

Podle think-tanku Centre for European Reform hraje v německém zaostávání významnou roli i Čína, která se díky státním dotacím a také tomu, že tam západní firmy navozily technologie, stává zásadním konkurentem a bere Německu tradiční odbytiště ve strojírenském, chemickém, ale hlavně v automobilovém průmyslu.

Čtěte také

Pavel Polák: Končí německá zlatá léta. A co bude po nich?

„Částečně si za to Německo může samo slabými domácími strukturálními reformami, částečně je to opravdu neférová konkurence ze strany Číny, které je třeba se bránit daleko aktivněji. Dokonce si myslím, že není vždycky nutné hrát podle pravidel Světové obchodní organizace, protože podle nich už častokrát hraje jenom Evropa,“ navrhuje Bureš.

Problematické ale podle něj je, že řada firem má v Číně přetrvávající ekonomické zájmy a nasmlouvanou spolupráci, která závislost na konkurenčním trhu prohlubuje.

„Pokud převládne krátkodobý byznysový zájem urvat si z krajíce, který zbývá, co nejvíc, tak se pojede podle not německých nadnárodních koncernů, které budou chtít s čínským byznysem dál spolupracovat. Pokud by měl převládnout dlouhodobější strategičtější směr, tak je třeba skutečně přitvrdit,“ nastiňuje a dodává:

„Konkrétní dilema bude zažívat německý automotive a politici v případě uzavíraní neefektivních továren, které by buď měly zůstat ležet ladem, anebo do nich mohou být pozvány čínské značky, aby byla zachována německá zaměstnanost.“

Dárek na horší časy

Pokračující stagnaci se německá vláda snaží mírnit velkým fiskálním stimulem. Jeho pozitivní efekt se ovšem zatím neprojevil a někteří ekonomové upozorňují, že k tomu ani nedojde, protože vláda Friedricha Merze nepoužila prostředky získané prolomením rozpočtové brzdy na investice, ale na běžný chod státu.

Čtěte také

Ekonom: Sypat dnes peníze do ekonomiky je jako posilovat na steroidech. Negativní účinky se dostaví

„Řada projektů se připravuje delší dobu a ovoce nebudeme sklízet hned. Německou vládu bych nekritizoval za to, že vůbec nechce investovat, protože v tom balíku se s investičními výdaji do infrastruktury a do obrany počítá, jen je tam postupný náběh,“ hájí Bureš a poukazuje:

„Na druhou stranu chápu i kritiku, protože částečně se do zvýšeného deficitu vešly případy čistě sociálních dávek a podpor německým domácnostem, které jsou klasickými dárečky, které se projí a nic ekonomice nepřinesou.“

Ekonomický impuls se neprojevil ani ve spotřebitelské náladě, která je v Německu aktuálně podobná jako během covidové krize.

Čtěte také

Spojené státy evropské? Podle Niedermayera je větší spolupráce nutná. Bartůšek se ptá na roli Česka

„Německé domácnosti ani podniky nejsou žádní hlupáci a vidí, že jednorázové výdaje ze státního rozpočtu nepomůžou vyřešit strukturální problémy, které jsou dlouhodobé,“ připomíná Bureš. „Dostat dárek je sice pěkné, ale pokud si nevěříte, že budete mít příští rok rozumnou práci a životní standard, tak vám to úplně nepomůže k optimismu. Není to věc, kterou byste šli hned utratit, ale radši si ji dáte stranou na horší časy.“

Pomoct by podle něj mohla větší integrace evropského vnitřního trhu, ale také zkvalitnění vzdělání a zvýšení mobility pracovního trhu, která jednotlivým členským státům pomůže pružněji reagovat na veškeré výzvy – ať už je to neférová konkurence Číny nebo nastupující AI revoluce.

Vyplácí se Německu investice do obnovitelných zdrojů energií? Může Evropa konkurovat Číně navzdory závislosti na jejích nerostných surovinách? A co by mělo udělat Česko lépe, aby německé situace využilo? Poslechněte si záznam celého dílu Řečí peněz. Moderuje Václav Pešička.