Němci si přejí návrat povinné vojenské služby, Merkelová zatím váhá

Bundeswehr

Německá vláda kancléřky Angely Merkelové se podle deníku Passauer Neue Presse vyrovnává s výsledky průzkumu, který jednoznačně podpořil znovuzavedení povinné vojenské služby. Část kabinetu by si přála klasickou vojnu natvrdo, Křesťanskodemokratická unie (CDU) ale podporuje spíše širší změny včetně opětovného zavedení civilní služby.

Rozhodným stoupencem povinné vojny je podle bavorského deníku ministr zdravotnictví Jens Spahn, ostrý kritik Merkelové. Sám přitom ze zdravotních důvodů na vojně nebyl. „Byla by to příležitost k dalekosáhlé změně v uvažování. Žijeme ve věku sebezdokonalování, a přestáváme myslet na druhé,“ řekl listu Passauer Neue Presse.

Bundeswehr rekrutuje rekordní počet nezletilých. Blížíme se Saúdské Arábii, kritizuje Levice

03260934.jpeg

Mezi vojáky německého Bundeswehru přibývá nezletilých. Levicová strana Die Linke a evangelická církev proto bijí na poplach. Zda oprávněně či nikoliv analyzuje Lorenz Hemicker, redaktor německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Stoupenci povinné vojny se rekrutují především z řad pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jejíž voliče se momentálně snaží CDU opět nalákat. Proto Merkelová úvahy o vojně neshazuje ze stolu. Podle voličů AfD by větší armáda prohloubila sociální soudržnost Německa. Kritici naopak tvrdí, že zavedení povinné vojny by bylo momentálně protiústavním krokem.

Povinná vojenská služba byla v Německu zavedena během válek Pruska s Napoleonem v letech 1813 a 1814. Tehdy se armádě říkalo „národní škola“. Ke zrušení povinné služby přistoupila spolková vláda v roce 2011. Zdůvodnila to příliš vysokými náklady.

Už v roce 2005 ale rukovalo jen 15 procent odvedených mladíků. Většina ostatních mířila do civilní nebo záchranné služby. Branci z bohatých rodin si běžně opatřovali lékařské potvrzení o tom, že nejsou schopni rukovat, připomíná Passauer Neue Presse.

Spustit audio
autor: Rostislav Matulík

Související